Loučení s Toyotou s klasickým motorem. Vzali jsme ji do maďarských termálů

Toyota je značka, která se v případě velkosériově vyráběných vozů orientuje na hybridní pohon. Klasické spalovací agregáty už montuje pod kapotu jen zřídka. Teď ukončuje také produkci vozů Corolla sedan a Yaris, do nichž si zákazník mohl objednat také klasický atmoséricky plněný tříválec. Jeho schopnosti jsem právě v Corolle, která se vyprodává ve speciální edici Klasik zkoušel na cestě za teplou termální vodou nedaleko Balatonu. Corolla již desetiletí patří mezi ty úplně nejžádanější vozy na světě. V Česku se spíše prodává ve verzích hatchback nebo kombi, ovšem jinde si zákazníci žádají hlavně sedany.Tento typ karosérie většině modelů sluší nejvíce. Je tomu tak i v případě Corolly. Na test, který je i současně takovým loučením, jsem získal verzi s manuální převodovkou a ve druhém stupni výbavy s označením Comfort. Takové auto se nyní v akci, která je současně výprodejem, prodává s cenou 499 900 Kč.

Na konkrétní zkoušený kus a také na lokalitu, kam jsem s ní dorazil, se můžete podívat v naší komentované fotogalerii.Vůz je, jak jsem si ověřil, skvěle připraven pro denní život běžného motoristy a jeho rodinných příslušníků.

Ve výbavě je už například dvouzónová automatická klimatizace, centrální displej zobrazující i záběry zadní parkovací kamery, mlhovky, kožený volant, kola z lehké slitiny a třeba i akustické čelní sklo.

To se mi při mé hlavní testovací jízdě, která vedla z Prahy do maďarského města Hévíz, velmi hodilo. Většinou jsem totiž jel po českých, slovenských a maďarských dálnicích, takže díky tomuto způsobu odhlučnění do kabiny pronikal trošku drnčivý zvuk tříválcové zážehové patnáctistovky v přece jen menší intenzitě.

I díky tomu bych osobně byl rád, kdyby Toyota tuto motorizaci nabízela i dále. Zvuk, který se line z motorového prostoru osazeného hybridním ústrojím s převodovkou e-CVT , je totiž na autostrádách ještě o dost nepříjemnější.

Mezi horší stránky této Corolly patří přece jen omezenější prostor na zadních sedačkách zejména v oblasti hlavy. Moc rád jsem také neměl způsob otevírání zavazadelníku. Jde to buď páčkou na podlaze vedle řidičova sedadla nebo stisknutím tlačítka na klíčku. Také startování motoru pomocí otočením klíčku ve spínací skříňce již v současné éře aut není opravdu in.

Na druhou stranu, práci s pákou manuální převodovky jsem si pochvaloval. Má přesný chod, pohybuje s v drahách tiše a s přirozeným odporem. Manuální převodovka také v součinnosti se zkušeným řidičem pomáhá k dosažení velmi solidní hodnoty spotřeby. Já jsem během celého týdenního testu zaznamenal kombinovanou spotřebu 6,1 litru při opravdu značném podílu kilometrů na dálnici. Na okresních silnicích pak není problém jezdit za zhruba pět litrů, což je hodnota velmi podobná té, které mají hybridní verze.

A mimochodem na překvapivě hodně velkém počtu velmi nekvalitních maďarských silnic nižších tříd jsem ocenil náležitě plavný a dobře odhlučněný podvozek této corolly.

A proč se vlastně vydat třeba s tímto autem do maďarských termálů? Prostě za příjemným lenošením v termální vodě.



Hévíz, kde jsem strávil prodloužený víkend, navíc láká jedním světovým unikátem. Můžete se tu koupat celý rok přírodním termálním jezeře, které je největší svého druhu na světě.

V hloubce 38 metrů pod hladinou vyvěrá v jeskyni pramen, který zajišťuje, že i v zimních měsících teplota vody u hladiny neklesá pod zhruba 25 stupňů Celsia. V době mé návštěvy na samém konci října se ještě blížila ke třiceti.

Plavání po hladině s výhledem na stále kvetoucí lekníny a krásně zbarvené okolní stromy, je skutečně uklidňující záležitostí.

Termální vodou a s tím souvisejícími wellness areály disponují i mnohé hotely v městečku. Večer pak lze ochutnávat skutečně skvělé místní gastronomické speciality a vše zapíjet až překvapivě kvalitním vínem, které se v okolí pěstuje.

A pokud již vás lenošení přestane bavit, můžete se vypravit třeba na břeh jezera Balaton. To je od Hévízu, konkrétně jeho západní část u města Keszthely vzdálené jen osm centimetrů.

Odtud se můžete vypravit na okružní cestu po tomto maďarském moři nebo jít na prohlídku na naše poměry poměrně velkolepého zámku Festetics. Jen on samotný má 101 místností. Kolem něho jsou navíc v krásně udržovaném parku rozmístěné další objekty. V nich je pak třeba muzeum loveckých trofejí, muzeum kočárů nebo výstava železničních modelářů.

Ceny v Maďarsku nejsou příliš vzdálené od těch tuzemských a i ve stánku s langoši na břehu Balatonu jsem mohl platit kartou. Přesto doporučuji si nějaké ty Forinty vyměnit nebo vyzvednout. Kdybych je býval měl, pak bych se výrazně méně zdržel při odjezdu z placeného parkoviště právě u termálního jezera v Hévízu. Tamější platební automat totiž přijímal pouze fyzické bankovky a mince.