Opel Mokka: Mini SUV s voňavým jménem

Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - Segment SUV je jediným, který v Evropě z hlediska prodejů stále roste. Není divu, že pro výrobce představuje neodolatelné lákadlo. Jednu novinku si přichystal i Opel, který zamířil mezi nejmenší „esúvéčka" autem s voňavým názvem – Mokka.

A tím hned německý výrobce získal nezanedbatelnou výhodu: v této kategorii dosud není tak velká konkurence jako u kompaktních SUV. Samotný Opel jmenuje mezi největšími rivaly Škodu Yeti, Nissan Juke, Mitsubishi ASX a jemu příbuzné modely – Citroën C4 Aircross a Peugeot 4008. Konkurenci však mohou představovat i vozy jako Suzuki SX4, Fiat Sedici nebo Dacia Sandero Stepway, i když posledně uvedený vůz nelze mít s pohonem všech kol.

Zavalitý drobek

Jestliže vzhled u aut často rozhoduje o koupi či nekoupi, v případě malých, „městských" SUV to platí dvojnásob. Opel proto nic nepodcenil. Mokka dostala kabát přesně podle aktuálního trendu, tedy úzká okna, přední masku s masivním nárazníkem a robustní blatníky. Vypadá tedy poměrně tělnatě. Dojem většího auta podtrhují osmnáctipalcová kola.

Interiér představuje opelovskou klasiku, známou z ostatních současných modelů. V tomto případě má nejblíže k Merivě a jednoduše vypadá dobře. V případě testovaného – vrcholného – provedení v kabině rozehrály zajímavou podívanou především hnědá a černá barva. Jako by nestačilo, že už samotné jméno Mokka silně vyvolává chuť na kávu...

Pochvalu zaslouží přední sedadla, líbí se mi netradičně dvě přihrádky před spolujezdcem. Na množství tlačítek na středovém panelu už jsem zvyklý, opelů neznalý řidič asi bude chvíli tápat. Co se týče prostornosti, od Mokky nelze čekat zázraky. Vpředu je všechno v pořádku, byť kabina je poměrně úzká. Na zadních sedadlech najdou pohodlí pouze dva běžně rostlí dospělí. Ti vyšší budou mít vzadu problém jak s místem nad hlavou, tak v oblasti kolen. Zavazadelník také neohromí, základních 356 litrů však bude pro běžné používání stačit.

Zmínku si zaslouží i výbava. Už ta základní toho nabídne opravdu hodně, ale při procházení ceníkem lze narazit i na atraktivní „příplatky". Kromě tradiční navigace si můžete pořídit třeba zadní parkovací kameru, systém čtení dopravních značek, varování před kolizí, asistent pro jízdu v pruzích nebo adaptivní světlomety AFL+, které si vlastně automaticky řídí osvětlení. Aktivní jedinci ocení integrovaný nosič kol FlexFix, mě jako „necyklistu" spíš potěšil vyhřívaný volant. Společně s vyhřívanými sedadly přitom vyjde na férových osm tisíc.

Jasně, bez většiny z výše uvedených příplatků se obejdete, ale oceňuji, že Opel podobné záležitosti nabízí nejen u dražších aut.

Sliby chyby

Pokud vám jde o co největší výkon, pohledem do ceníku zjistíte, že nejsilnější motorizaci představuje turbodmychadlem přeplňovaná benzínová čtrnáctistovka. Udávané dynamické schopnosti vypadají slibně: rovných 140 koní (103 kW) a 200 N.m točivého momentu zní dobře.

Ve skutečném světě už to bohužel tak růžové není. Příčin je víc, začít můžeme u současné „ekoposedlosti", pokračovat přes hmotnost (více než 1300 kg), dlouhé převody a tak dále. Maximum točivého momentu je k dispozici už při 1850 ot./min, další přísun dynamiky je pak plynulý a čitelný, ve vyšších otáčkách motoru trochu dochází elán. Pocitově prostě nejsilnější motorizace nepřináší to, co byste od ní očekávali. Samozřejmě, Mokka není sportovní auto, takže to až tak nevadí. Ale stejně...

Ani spotřeba není zrovna ideální. Ve městě se pohybuje nad osmi litry, mimo město se dá dostat na úroveň 7 – 7,5 litrů. Na dálnici pak ale spotřeba opět trochu stoupá i nad osm litrů.

Do terénu není

Mokku lze pořídit jak s pohonem pouze přední nápravy, tak jako čtyřkolku. Právě motorizace 1.4 Turbo představuje jednu ze dvou možností, jak pohon všech kol získat. Ostatně jako dvoukolka se ani neprodává.

Pohon 4x4 funguje automaticky, spojka podle potřeby připojuje zadní kola, umí to až po poměr 50:50. To je ale z „offroadové" výbavy vše, Mokka se jinak do terénu příliš nehodí. Stačí se ostatně podívat na mohutný přední nárazník, který je jen kousek nad zemí. V členitém terénu výrazně překáží. Nějakou polní cestu však malý Opel v pohodě zvládne.

Na dokonale hladké silnici pak mini SUV funguje dobře, působí stabilně a jistě, v zatáčkách se nenaklání tak, jak byste od vysokého auta čekali. Je toho však dosaženo hodně tuhým nastavením podvozku, který znatelně prozradí každou nerovnost. Občas si zadní náprava i nepříjemně poposkočí. Škoda, raději bych uvítal, a myslím, že nejen já, měkčí nastavení. Vždyť jde o SUV, ne o sporťák. Jinak je všechno v pořádku, řazení je přesné, řízení docela příjemné, byť postrádá cit.

A výsledek? Mokka je sympatická, ale k dokonalosti jí hodně chybí. Do karet jí však kromě zajímavého vzhledu hraje především atraktivní cenová politika a více než slušná standardní výbava. Ceny začínají na 384 900 Kč. Nejlevnější diesel pak vyjde na 503 900 korun, čtyřkolka je o pět tisíc dražší.

+ zajímavý vzhled
+ kvalitní interiér
+ bohatá standardní výbava

- nedotažený podvozek
- poměrně žíznivý motor

Opel Mokka 1.4 Turbo 4x4:

motor	zážehový čtyrválec
objem	1364 cm3
max. výkon	103 kW (140 k)
max. točivý moment	200 N.m
max. rychlost	190 km/h
0-100	9,9 s
spotřeba	6,4 l/100 km
cena test. modelu	647 300 Kč