Jak se zrodila aféra „Dieselgate“? Na začátku byli studenti a jedna náhoda

Skandál týkající se emisí u naftových motorů už stál koncern Volkswagen nějakých 25 miliard eur a jeho důsledky stále nemají konce. Jak ale celá událost začala a kdo na podvodné praktiky přišel? Trochu překvapivě stáli na začátku aféry tři studenti, kteří zprvu vůbec nevěděli, na co narazili. Celé pozadí aféry s podvodným softwarem na obcházení emisních limitů nedávno popsal německý deník Spiegel. Zmiňuje hlavně trojici studentů, kteří náhodným odhalením praktik Volkswagenu stojí na začátku celé aféry, ale jejich životy pokračují vlastně beze změny. Jak by totiž asi sami řekli, prostě jen vypracovali zadání studijní práce a k tomu navíc zprvu s výsledkem, který jim jednoduše nedával smysl.

Studenti Arvind Thiruvengadam, Hemanth Kappanna, Marc Besch z univerzity v Západní Virginii by to do sebe možná neřekli, ale to právě oni nepřímo srazili Volkswagen na kolena a odhalili skandál, který koncern stál už miliardy eur na odkoupeních, pokutách, soudních procesech a rozjel stíhání FBI, díky němuž je několik manažerů VW ve vazbě či už přímo za mřížemi.

Pokud si jednoduše myslíte, že „Dieselgate“ vznikla prací několika zapálených ekologů, kteří chtěli Volkswagen chytiti při činu, pletete se. Trojka studentů, z nichž dva jsou Indové a jeden Švýcar, jsou mechaničtí inženýři, studující v institutu pro výzkum emisí (CAFEE). Na svět se nedívají „zeleně“. Jde o klasické nadšence do aut, kteří práci v oblasti emisí vidí spíše jako cestu ke hledání způsobů, jak efektivně držet emise na uzdě aniž by negativně zasahovali do účinnosti motorů.

Když v listopadu 2012 přišla do institutu nabídka od Mezinárodního rady čisté dopravy (ICCT), která hledala vhodné místo a tým lidí pro provedení své analýzy takzvaných „čistých dieselů“, univerzita v Západní Virginii se zdála jako k ideální místo pro tento projekt. Kromě laboratorních podmínek se totiž trojice studentů zabývala také testováním emisí v reálném provozu. Doteď sice jen u nákladních vozů, nicméně metodika měření probíhala vlastně stejně.

Na rozdíl od Německa totiž byly v USA nové naftové modely Volkswagenu a Audi propagovány jako „čisté diesely“ s reklamami tvrdícími, že emisní hodnoty německých vozů jsou stejně dobré jako třeba u hybridu Toyoty Prius. A laboratorní testy tato fakta potvrzovala, podle všeho ale nikdo tehdy vozy ještě odborně netestoval v reálném provozu.

Právě tohle byl cíl ICCT, který chtěl novinky koncernu Volkswagenu řádně otestovat, načež tedy projekt svěřil do rukou institutu a trojice studentů ze Západní Virginie.

Dá se nakonec říct, že využití přenosné techniky na měření emisí odhalilo praktiky Volkswagenu. Jak už totiž dnes víme, chytrý software Volkswagenu obcházel vysoké hodnoty oxidů dusíku (NOx) právě při detekci probíhajícího laboratorního testu.

Po řadě komplikací se zajištěním vozů k testování, kdy například samotný Volkswagen neměl zájem studentům půjčit auta a ve Virginii nikdo neměl k zapůjčení nejnovější modely koncernu, se celý výzkum přestěhoval do Kalifornie.

Zde byly konečně zapůjčena požadovaná auta, přesněji Volkswagen Jetta 2.0 TDI, Volkswagen Passat 2.0 TDI a BMW X5 3.0d. V testu mělo figurovat rovněž vozidlo od Mercedesu, na poslední chvíli ale soukromý majitel od zapůjčení couvl.

V Kalifornii nejprve proběhly klasické laboratorní testy a to na půdě vládní organizace CARB (California Air Resources Board), jež se zabývá kontrolou ovzduší ve státě. Všechny vozy prošly testováním na jedničku i v rámci přísných kalifornských limitů. V tu chvíli nikdo nepodezíral ani nemyslel na to, že by některá z automobilek mohla při měření podvádět. Stále se jednalo o větší studijní projekt, který si trojice zapálených studentů prostě užívala.  

U testování v provozu však už došlo na problémy a výsledky, které si nedokázali vysvětlit. Po několikahodinovém výletu po Los Angeles obsahujícím jízdu v hustém provozu, v kopcích a na dálnici se ukázalo, že výsledky měření ukazují hodnoty NOx u Volkswagenu Jetta 35x vyšší, než je povolený limit. U Passatu byly hodnoty 20x vyšší. Pouze u BMW X5 byly hodnoty v naprostém normálu.

Arvind, Hemanth and Marc si nejprve mysleli, že jde o jakýsi zajímavý technický problém. Něco, co přehlédli, možná porucha na měřícím zařízení. Když se ujistili, že je všechno v pořádku, obrátili se zpátky na samotné motory Volkswagenu.  

O existenci jistých podvodných zařízení na obcházení emisních limitů se tehdy již vědělo a několik výrobců kamionů bylo díky tomu v minulosti potrestáno. Ani po několika týdnech testování a procházení těch stejných výsledků však studenti netušili, že by Volkswagen provedl něco podobného.

Je nutné si uvědomit, že trojice mladíků nebyla detektivy, nýbrž prostými studenty, takže je ani nenapadlo hledat nějaký podvodný software či si vůbec myslet, že Volkswagen obchází emisní limity u svých aut.

Výsledky testování tak nebyly vůbec uspokojivé. Analýza sice ukázala mnohem horší hodnoty emisí u Volkswagenu v reálném provozu, ale studenti pro to neměli žádné vysvětlení.

I přesto Marc Besch nakonec sepsal konečný 117stránkový report z testování, který následně v březnu 2014 prezentoval na konferenci v San Diegu. Besch neměl o závěrech projektu vysoké mínění. Myslel si, že výsledky měření bez jakéhokoliv vysvětlení nikoho z 200 lidí v publiku nebudou zajímat, přestože mezi návštěvníky byli vysocí zástupci ropných korporací, úředníci regulačních úřadů a mimochodem rovněž delegace z oddělení kvality Volkswagenu.  

V publiku byl ovšem také Alberto Ayala, vedoucí organizace CARB a bývalý člen fakulty univerzity v Západní Virginii. Díky jeho zájmu a důvěře ve výsledky trojice studentů tak byl postaven tým expertů, který začal velmi rychle po celé Kalifornii testovat soukromě vlastněné Volkswageny s naftovými motory.

Jak se dalo očekávat, výsledky týmu expertů Alberta Ayala se shodovala s dřívějšími závěry trojice studentů. Z neškodné analýzy se tak obratem stalo vyšetřování Volkswagenu vládní organizací kvůli dopadu na zdraví obyvatel Kalifornie. Oxidy dusíku jsou totiž spojovány s bronchitidou, plicními onemocněními, srdečními problémy a na přímém slunci se NOx mění ve smog.

Pro studenty bylo jistou dobu celé vyšetřování utajeno, takže ani nevěděli, na co při svém testování vlastně přišli. V žádném případě netušili, že se celá situace rozroste do takto obrovitých rozměrů.

Jejich převratný objev jim však nijak zásadně životy nezměnil. Hemanth Kappanna odešel pracovat pro koncern General Motors v Detroitu a Arvind Thiruvengadam i Marc Besch pokračují ve výzkumu pro institut ve Virginii.

Když tedy byla 18. září 2015 celá aféra zveřejněna, všichni tři už dlouho pracovali na jiných projektech a o Volkswagenu již dlouho ani nepomysleli. Jakožto zapálení studenti ale byli nakonec nejvíce spokojení s tím, že po tak dlouhé době konečně dostali vysvětlení k jejich výsledkům. Praktiky Volkswagenu prý samozřejmě v žádném případě neschvalují. Musí ale uznat, že ona použitá technologie je prý vlastně docela zajímavá.