Škoda chce na nová auta dávat nárazníky vyrobené ze stejného starého dílu

Už nyní Škoda montuje automobilka Škoda do svých vozů plastové díly vzniklé třeba z obalů starých baterií nebo potahy z recyklovaných PET lahví. Zatímco nyní je v každé nově vyrobené Octavii použito z celkových 262 kilogramů plastů více než 16 kilogramů těch vzniklých díky recyklaci, v blízké budoucnosti se má toto množství více než zdvojnásobit.

Na některé počiny Škody v oblasti udržitelného vývoje se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Mimo jiné také díky využívání plastových nárazníků z provozu vyřazovaných vozů nebo těch poškozených při autohaváriích. "Přední a zadní nárazník mají dohromady hmotnost jedenáct kilogramů a to by samozřejmě ke zvýšení podílu recyklovaných součástí ve voze výrazně napomohlo," dozvěděl se při prezentaci nových nápadů Škody Auto v oblasti udržitelnosti redaktor Deníku. Navíc by se Škoda mohla pyšnit prvenstvím. Dosud totiž žádná jiná automobilka nárazníky z recyklovaného plastu nepoužívá. Potřebnou technologii navíc vyvinula tuzemská recyklační firma. Bylo třeba vyřešit především způsob oddělování barvy od vlastního plastu.

V současné době již probíhají nárazové testy dílů vyrobených právě z recyklovaného nárazníkového plastu. "Vypadá to slibně a po určitých úpravách by se během několika příštích let mohlo začít se sériovou výrobou pro jeden konkrétní model," doplnil člen vývojového týmu.

Je podle něho v zásadě jedno, z jaké modelu nebo dokonce od jaké automobilky nárazník pochází. Nový nárazník pro Škodovku tak může mít původ třeba i ve vozech Mercedes-Benz nebo Ferrari.

Je ovšem třeba ještě připravit systém svozu nárazníků z vrakovišť nebo ze servisů, kde předtím poškozený nárazník vyměnili za nový k recyklační lince. Ten je přitom již třeba vyřešen při zpracování starých autobaterií. Nové kryty motoru nebo kanál pro odvod vody pod kapotou se vyrábí z plastu získaného z obalu starých olověných autobaterií. Z těch se dosud využívalo hlavně olovo a plast byl odpadem. 

Škoda již také prezentovala využívání kompozitních materiálů, ve kterém jsou obsaženy přírodní materiály. Třeba odpad z cukrové řepy po výrobě cukru nebo rákosová vlákna. Výhodou při využití těchto materiálů je také nižší hmotnost při porovnání s klasickým dílem z plastu.

Prakticky samozřejmostí jsou již v současných modelech látky s vysokým podílem vláken vyrobených ze starých PET lahví.

Současně také experti Škody pracují na řešeních, které by navýšily počet recyklovatelných dílů po skončení životnosti každého vozu Škoda. Třeba plasty poslouží také v domácnostech. Můžou z nich být ramínka na šaty či květináče. Ze skel vznikne opět sklo nebo skelná vata pro izolaci, ze železa opět železné díly a z hliníku hliníkové. Zatímco Evropská Unie udává cíl recyklovatelnosti 85 procent, Škoda chce zvládnout více než 95 procent.

Při snaze o dosažení neutrální bilance CO2 při výrobě chce Škoda mimo jiné investovat také do výroby čisté elektrické energie. Společně s firmou ČEZ uvede již na přelomu letošního a příštího roku do provozu třetí největší střešní fotovoltaický systém. Na střechy svých budov v hlavním výrobním závodě v Mladé Bolelsavi nainstaluje téměř 6 tisíc solárních panelů nejnovější generace. Ty pak budou každým rokem schopny vyrobit přes 2 200 MWh elektřiny.