S Land Roverem Defender v Lomu Velká Amerika: Terénem pluje jako nic

S novou generací vozu Land Roverr Defender, tedy tou, která se již vyrábí na Slovensku, jsem měl poprvé tu na začátku června. Tehdy ovšem pršelo a do terénu jsem zavítal spíše jen kvůli fotkám. Offroadové automobily do prostředí lomů patří. Pracovníci dosud provozovaných vápencových lomů na Berounsku používají například Lady Nivy. Proto je logické, že společnost Dajbych, která je největším prodejcem vozů automobilky Land Rover v Česku, si vybrala pro prezentaci vozu toto prostředí. A hned to pravděpodobně nejatraktivnější v České republice - lom Velká Amerika.

Na to, jak to v něm vypadá, a jak to tam slušelo Defenderu, se můžete podívat do naší fotogalerie.

"Vlastně za to paradoxně vděčíme koronaviru, že zde teď můžeme být," dostalo se nám vysvětlení při příjezdu. V jiných letech totiž tuto nádhernou lokalitu mají od jara do podzimu pronajatou filmaři pro natáčení scén nejrůznějších filmů.

V lomu samotném se toho moc najezdit nedá. Vlastně sem vede jen jediná příjezdová cesta, na kterou se dvě auta nevyhnout. Je tak nutné minimálně dvou lidí s vysílačkami na obou koncích cesty. Uprostřed ní je několik desítek metrů dlouhý tunel, což dojem ze zdejšího dobrodružného prostředí ještě umocňuje.

Na testovací trasu, která pár kilometrů vedla i po silnicích třetích tříd a pak zabočila na prašný povrch obslužných komunikací po obvodu lomu,  jsem vyrazil s exemplářem řady 110, tedy s dvěma páry dveří na bocích. Třídveřová verze s tradičním označením 90 bude v nabídce až na přelomu tohoto a příštího roku.

Auto poháněl dvoulitrový turbodiesel. I když jsem místy na cestě vedoucí z lomu kvůli kolejím, které vymlela voda, musel trošku zvolnit, rozhodně nebylo zapotřebí využít přizvednutí vzduchového podvozku, který se nachází v základní úrovni 216 milimetrů nad povrchem. Auto bylo díky němu i na rozbité cestě místy vysypané štěrkem plavné a stále dobře ovladatelné.

Občas byla na cestách postupně zarůstající bujnou vegetací  problémem spíše šířka auta. Ta se oproti minulé generaci zvětšila o dvacet centimetrů a k hranici dvou metrů již vozu chybějí pouhé čtyři milimetry. Také délka, pokud pokud potřebujete někde manévrovat, může způsobit vrásky. S rezervou namontovanou na zádi (to byl i případ zkoušeného vozu) přesahuje o dva centimetry pět metrů.

Co určitě nehrozí, to je uvíznutí. Už kvůli nájezdovým úhlům 38 stupňů vpředu a 40 stupňů vpředu. Na místě, kde se zkoužela křižitelnost náprav a jedno z kol se vždy na okamžik dostalo do vzduchu, jsem se snažil vysledovat, zda se přechod od koncepce se žebřinovým rámem k samonosné karosérii neprojevil na ztrátě pevnosti. Žádné skřípavé zvuky signalizující nepatřičné kroucení jsem však ani při bedlivém poslouchání nezaznamenal. Do vody jsme nevjeli, takže zprávy o tom, zda je skutečná brodivost slibovaných 90 centimetrů, objektivní informaci podat nemůžu.

V terénu, pokud se ještě nepotřebujete spoléhat na kamerové "pomocníky" se hodí dobrý výhled na kraj kapoty. A ještě jedno plus si nový Defender připsal. Při cestách z lomu na parkoviště, kdy sloužil jako takzvaný "šatl", se do něj dozadu s přehledem posadili tři urostlí dospělí. Měli přitom dost místa jak na kolena, tak na ramena. Tady tedy velká šířka posloužila správně.