Reprezentativní, spolehlivé a výhodné: Test ojetého Volva S80 se silným dieselem

Majitelé velkých a luxusních vozů musí být v okamžiku, kdy nějaký takový chtějí prodat a vyměnit za nový, určitě docela smutní. Pokles ceny totiž bývá enormní. Pro zájemce o ojetinu této kategorie je to naopak dobrá zpráva. Slova uvedená výše platí rozhodně také o sedanu Volvo S80, který jsem si na test vyhlédl v Auto ESA. Přestože se jednalo o exemplář vyrobený v roce 2012, v nejvyšší výbavě, navíc s legendárním dieselovým pětiválcem, který pohání všechna čtyři kola, v Auto Esa ho v době testu nabízeli za 280 000 Kč. Tedy za méně než čtvrtinovou cenu oproti té, kterou musel zaplatit dealerovi první majitel.

Auto si můžete důkladně prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

“Volvo S80 druhé generace bylo v letech svojí výroby 2006-2016 vlajkovou lodí značky. V průběhu svého životního cyklu bylo výstavní skříní pokročilé bezpečnostní techniky jako je například nouzové automatické brzdění nebo vedení vozu v pruhu. Každé ojeté Volvo S80 však tyto prvky nemá. A pokud ano, promítají se do ceny minimálně. Nejprodávanější motorizací je naftový pětiválec 2.4 D5 oblíbený pro svou odolnost proti vysokým kilometrovým nájezdům,” uvádí Filip Kučera z Auto ESA.

Karosérie vozu, od něhož jsem převzal klíčky, byla pokryta řadou škrábanců, žádný však nezasahoval příliš hluboko do laku. Interiér vypadal velmi zachovale, jen povrch černých kožených sedaček byl již také odřený.

Tachometr ukazoval 189 000 ujetých kilometrů, to by však v případě vozu s tímto motorem neměl být žádný zásadní problém. Pokud mu majitel dopřával pravidelnou servisní péči, měl by bez problémů sloužit další statisíce.

Všechny prvky výbavy, které auto v továrně dostalo, fungovaly bezvadně. Tedy konkrétně navigační systém, dvouzónová klimatizace nebo elektricky nastavitelné sedačky. Ty jsou, mimochodem, pohodlné skoro tak, jako vaše oblíbené křeslo před televizí v obýváku. Po chvíli hledání jsem našel také konektor USB. Ukrýval se v úložném boxu pod loketní opěrkou mezi předními sedačkami.

S80 je sedan, což se samozřejmě limitující faktor pro všechny, kteří chtějí převážet hodně více objemných předmětů. Skrze menší nakládací prostor ledničku do kufru prostě nenaložíte. Na druhou stranu, oddělený zavazadlový prostor přináší lepší akustický a vlastně také tepelný komfort cestujícím na zadních sedačkách. Bez problémů se sem vejdou také nadprůměrní narostlí jedinci. Když jsem si nastavil sedačku řidiče do polohy, ve které obvykle řídím a pak jsem svoji 186 centimetrů postavu usadil do druhé řady, měl jsem před koleny k dobru 10 a nad hlavou dva centimetry volného prostoru.

Po nastartování do kabiny docela dost pronikal klapavý zvuk dieselového agregátu, který se po zahřátí lehce ztišil. Motor spolupracuvoval se šestistupňovou automatickou převodovkou. Ta občas při přeřazení na nižší rychlostní stupeň “zacukala”, jinak ale fungovala solidně.

Systém pohonu všech kol jsem během testu na suché silnici potřeboval vlastně jen při výjezdech z pomalých zatáček, ale je určitě příjemné ho mít “pro strýčka příhodu”.

Volvo S80 zejména v této verzi není model určený pro sportovní jízdu a o této motorizaci to platí dvojnásob. Přesto se řídí příjemně. Podvozek je jistý také na proděravělé okrese s promačkanými krajnicemi. Současně od něho do interiéru po přejetí výtluku nepronikne žádný nepříjemný zvuk. Jen je potřeba počítat s tím, že k otáčení volantem a sešlápnutí brzdového pedálu budete potřebovat o něco větší sílu než ve většině jiných aut.

Při pohodové jízdě po okresce jsem na palubním počítači zaznamenal na takto velký vůz (navíc s automatem a pohonem 4x4) velmi slušnou spotřebu 5,5. Na dálnici s tuzemským limitem 130 kilometrů v hodině, si motor “vzal 7,8 litru. V kombinovaném režimu tak počítejte se zhruba sedmi litry nafty na sto kilometrů.

Pokud tedy sháníte auto na delší obchodní cesty, případně na dálkové výletní jízdy po Evropě, můžete bez problémů po tomto Volvu S80 D5 sáhnout. Potvrzuje to také Filip Kučera z Auto ESA: “Volvo u nás volí spíše klidnější řidiči, kterým vyhovuje image solidnosti značky, komfortní jízdní vlastnosti, prémiově pohodlné sedačky, celkově prostorný interiér, bohatá výbava, důraz na bezpečnost a nižší ceny v porovnání s německými prémiovými značkami,” uzavírá.

Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA

 

Renault Talisman

Plusy:

dynamický design

nižší náklady na provoz a údržbu

nižší pořizovací ceny

Mínusy:

nižší objemy motorů

dražší originální díly

 

Mercedes-Benz E

Plusy:

vyšší prestiž

větší výběr vozů na trhu

větší zavazadlový prostor

Mínusy:

vyšší náklady na provoz a údržbu

vyšší pořizovací ceny

 

BMW 3

Plusy:

dynamické jízdní vlastnosti

větší výběr vozů na trhu

úsporné motory

Mínusy:

menší prostor

vyšší ceny