Nový Kodiaq RS zůstal univerzálním rodinným autem. Ve zrychlení poráží i Octavii

Automobilka Škoda má poměrně dlouhou historii svých sportovně laděných modelů, které označuje zkratkou RS. Od roku 2018 se mezi tyto speciální verze běžných rodinných aut řadí také velké SUV Kodiaq. Nyní značka začíná nabízet druhou generaci tohoto vozu. Oproti dřívějšímu provedení má nyní o dvacet koní silnější motor.   Mladoboleslavská automobilka se obecně řadí ke značkám, které cílí spíše na rodinně zaměřené zákazníky. Přesto v každé novodobé generaci modelu Octavia (nyní je v prodeji již čtvrtá) nabízela výkonnější a sportovně naladěnou verzi RS. A od roku 2008 pak existuje také Kodiaq RS.

Tento vůz býval zpočátku poháněn silným turbodieselem, který byl při faceliftu první generace před čtyřmi roky nahrazen dvoulitrovým přeplňovaným zážehovým agregátem. Šlo o stejnou motorizaci, která se montovala pod kapotu právě zmiňované Octavie RS. A stejně postupovali inženýři ve vývojovém oddělení značky i v případě druhé generaci modelu Kodiaq.

Na jeho vzhled zvnějšku i zevnitř se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Proto se nyní řidiči Kodiaqu RS nabízí k využití výkon 265 koňských sil a maximální točivý moment 400 Newtonmetrů. Ten se přenáší na všechna čtyři kola vozu, přičemž řídící jednotka systému pohonu všech kol může kompletně celý přesměrovat na zadní kola a až 85 procent dokonce na jednu jedinou pneumatiku auta.

Přes své poměrně úctyhodné rozměry a nepříliš nízkou hmotnost je Kodiaq díky výše uvedené technice poměrně schopný v disciplíně zrychlení z nuly na sto kilometrovou rychlost. Zvládá to již za 6,3 sekundy, což je o jednu desetinku kratší čas než v případě Octavie RS. Ta zase ale například na závodním okruhu, případně na německé dálnici s neomezenou rychlostí může uhánět tempem až 250 kilometrů v hodině, zatímco Kodiaq RS má maximálku omezenu na 231 kilometrů v hodině.

Kodiaq RS má nadále i režim pro jízdu v terénu a také ho lze mít vybavený třetí řadou sedaček. V takovém případě dokonce konstruktéři pro přední kola připravili silnější brzdový systém.

Právě dvojakost využitelnosti vozu (tedy v tom, že může sloužit jako dělník nebo i prostředek pro jízdní se odreagování tatínka či maminky) se naplno projevuje v jedné technické vychytávce. Ta se odborně nazývá Dynamic Sound Boost. Zjednodušeně řečeno - jde o speciální reproduktor, který je umístěné v blízkosti koncovek výfuku.

Pokud je nastaven jízdní režim Eco, případně Comfort, pak mlčí. Jestliže se ale řidič rozhodne využít nastavení Normal, případně Sport, pak se z něho začne linout melodie, která by se dala zaměnit s tou, kterou vyluzují agregáty s vyšším počtem válců než jsou ony čtyři v Kodiaqu.



V tomto konkrétním ohledu se Kodiaq významně liší od Octavie RS. Ta má ve výfukovém tlumiči speciální rezonanční přepážky, které zvuk motoru do sportovna upravují za každých okolností. Tedy, samozřejmě, pokud je nastartovaný...

Interiér nového Kodiaqu RS se nese v podobném duchu jako u předcházejících verzí. Je tedy laděn do černa a vidíme tu poměrně velké množství červeného prošívání. Výbava je prakticky kompletní a obsahuje například sportovní sedačky, třináctipalcový displej multimediálního systému, head-up displej, dvacetipalcová kola, Matrix-LED světla, bezklíčkové odemykání a startování i virtuální pedál pro otevírání víka zavazadlového prostoru. Na druhou stranu je to logické - vždyť Kodiaq RS startuje na cenovce 1 470 000 Kč.

Auto jsem tentokrát zkoušel hlavně na dálničních komunikacích mezi hlavním městech Chorvatska Záhřebem a přímořským letoviskem Rijeka. Právě tam se konala mezinárodní jízdní prezentace. Výrok o reálné spotřebě si tedy nechám až na dobu po absolvování klasického redakčního týdenního testu. Troufám si ale odhadnout, že i ti tatínkové (případně maminky), kteří rádi nebo z vynucení často spěchají, by se měli v dlouhodobém režimu udržet pod hranicí deseti litrů.

Pohonná jednotka Kodiaqu RS je pochopitelně vždy spojená se sedmistupňovou převodovkou DSG. Ta už se dokáže vyvarovat cukání či jiného zmatečného počínání i při městském popojíždění od semaforu k semaforu.

Příjemnému pocitu z řízení napomáhá i montáž progresivního řízení. To není zbytečně agilní kolem středové polohy, ale naopak při potřebě průjezdu ostřejší zatáčkou není zapotřebí tak otáčet volantem.