Průkopník, paličák, antisemita. Před 150 lety se narodil Henry Ford

Dearborn - Stál u zrodu automobilového průmyslu, jak jej dnes známe, ale přitom byl průkopníkem jiného druhu než vynálezce kočáru bez koní Karl Benz. Americký technik Henry Ford, který se narodil před 150 lety, 30. července 1863, neměl na svém kontě žádný opravdu převratný vynález a jeho objevem nebyla ani pásová výroba, díky usilovné práci a jasné vizi ale dokázal udělat z luxusního zboží součást každodenního života. Henry Ford se narodil do farmářské rodiny a již v šestnácti letech odešel z domu. V Detroitu se vyučil zámečníkem, poté pracoval jako opravář parních strojů a byl hlavním inženýrem v Edisonových podnicích. Svůj první výrobek sestrojil v roce 1896. Byl to dvoumístný kočárový vozík se zážehovým motorem a s koly, zvonkem a řídítky od bicyklu.

Společně s dalšími společníky založil Ford v roce 1903 Ford Motor Company a prvním vyrobeným vozem byl Model A. Také trochu připomínal kočár a za pouhý rok ho vzniklo na 1700 kusů.

Fordova společnost, která v té době byla jen jednou z mnoha rodících se automobilek, si díky Modelu A přišla na slušné peníze, které použila na další rozšíření. Pověstnou díru do světa udělala značka Ford pět let po představení Modelu A, v září 1908. Tehdy vyjel do světa Ford Model T, automobil, který vydržel ve výrobě dlouhých 20 let a postavil Ameriku na kola. "Téčka" se vyrobilo neuvěřitelných 15 milionů a dodnes patří do první pětky nejprodávanějších osobních aut všech dob.

Model T tak splnil Fordův sen o masové produkci levného, a tedy dostupného vozu. Nebyl to sice žádný zázrak techniky, ale s cenovkou 825 dolarů (nyní asi 21 000 dolarů) byl dostupný i pro příslušníky střední třídy. Po pěti letech (kdy se "téčka" oproti tradované verzi vyráběla i v jiných barvách než jen černé) zavedl Henry Ford ve své automobilce pásovou výrobu. Výroba jednoho auta tak zabrala jen hodinu a půl místo předchozích 12 - a s tím mohla ještě víc klesnout i cena.




"Dělníci, kteří vyrábějí auta, by měli mít možnost si jedno koupit, aby si mohli vyjet na nedělní výlet," říkal továrník. A svým podřízeným poskytl peníze i čas, ve kterém je mohli utrácet. Od roku 1914 platil pět dolarů denně za osmihodinový pracovní den, zatímco běžný plat byl 2,3 dolaru za devět hodin práce. Není divu, že v té době Ford vyráběl a prodával 300 000 aut ročně, tedy víc, než všechny ostatní tehdejší americké automobilky dohromady.

V květnu 1927 tak v Detroitu vyrobili poslední exemplář Modelu T a na podzim už továrna produkovala modernějšího nástupce, Model A. Zarputilé trvání na "téčku" přitom nebylo ani zdaleka jediným Fordovým výstřelkem. Výborný obchodník, ale taky podivín a zatvrzelý individualista, který neuměl přijímat cizí názory, si třeba ve 30. letech koupil vysílací čas v rozhlase a v "nedělní Fordově hodince" dal předčítat své rady. Pověstné byly jeho protiodborářské a antisemitské tirády.



Když ale Henry Ford 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, byl právem považován za největšího podnikatele 20. století. Jeho firma se vyvinula v obrovský konglomerát, který před druhou světovou válkou vyráběl například i vlastní letadla a měl továrny v řadě zemí světa. Firma, ve které mají dodnes hlavní slovo Fordovi potomci, stále patří mezi největší automobilky světa. A na rozdíl od konkurentů jako General Motors a Chrysler se jí podařilo překonat nedávnou krizi bez státní pomoci.