Proč brzdy občas vydávají nepříjemné zvuky? A jak se jich zbavit?

Pískající nebo „chrčící" brzdy jsou nepříjemnou zkušeností, která během let potká mnoho motoristů. Proč ovšem brzdy vydávají zvuky, to mnoho řidičů netuší. A je možné, že si tím zadělávají na malér - pískající brzdy totiž občas bývají předzvěstí problému. Důvodů, proč brzdy vydávají podivné zvuky, může být mnoho. Nejčastěji jde ale o tyto příčiny:

Snad vůbec nejčastější důvod, proč brzdy na autě pískají, spočívá v opotřebených brzdových destičkách. Mnoho destiček disponuje malými kovovými plíšky, které přečnívají přes ocelovou základnu destičky. Jakmile se brzdové obložení sjede na minimální hodnotu, přiblíží se tyto plíšky k brzdovému kotouči natolik, že se o něj začnou třít a vydávat při tom pískavý zvuk. Ten je tedy způsobován záměrně a slouží k upozornění řidiče, že se blíží čas na nové obložení.

Modernějším způsobem upozornění je potom senzor opotřebení brzdových destiček, jenž při dosažení určité hranice rozsvítí kontrolku na palubní desce. Klasický „pískající plech" je ovšem konstrukčně jednodušší a levnější, takže se s ním setkáme častěji.

Slyšíte své brzdy „chrčet" a dřít v chladném a vlhkém ránu? Pokud tyto pazvuky po prvních několika zabrzděních zmizí, pravděpodobně se jedná o naprosto přirozený jev. Vlhkost působící přes noc na ocelový kotouč bez povrchové úpravy totiž způsobí malou vrstvu koroze, která se vytváří prakticky okamžitě.

Rez potom vytvoří na kotouči malé „hrbolky" o které drhne brzdová destička. Stačí však pouze několik zabrzdění, aby povrchová koroze zmizela a pod ní zůstal čistý kotouč.

Horší případ nastává ve chvíli, kdy se na opotřebeném kotouči utvoří hrana, která začne korodovat. O tuto rez destičky třením opět vydávají zvuky, ale tentokrát ji již "neseškrábou". Správným řešením je tedy výměna kotouče, ale životnost toho starého lze mnohdy ještě prodloužit zbroušením hrany.

"Mazání" brzd jako takových by samozřejmě bylo poněkud kontraproduktivní, ale co se týče všech okolních pohyblivých a styčných bodů, ty se mazat musí. Brzdové destičky se pohybují buď přímo v třmenu, nebo ve vymezovacích plíšcích. Tak či tak musí být tyto plochy čisté, nezrezlé a namazané ideálně měděnou vazelínou.

Mazat se musí i čepy (silikonovým mazivem), po kterých jezdí celý třmen tam a zpátky, a není od věci dát trochu maziva i na zadní stranu destičky, kde na ní tlačí pístky třmenu.

Mezi hlavními brzdovými součástmi, tedy mezi kotoučem a destičkou, je jen minimální vzdálenost, přesto se však najdou nečistoty, které se do mezery vejdou a způsobují zde neplechu. Tou neplechou je v první řadě zvuk – nejčastěji opět pískání a posléze i vybroušení drážek do kotoučů i destiček.

Problém spočívá v tom, že některé levnější destičky mají tyto nečistoty prakticky již v sobě. I kvalitní destičky mají v brzdné směsi určitý podíl kovových „pilin", jenže čím levnější destičky, tím jsou kovové kousky častější a větší. Některé potom mohou fungovat právě jako nečistoty, poškozovat kotouč a vydávat pískavé zvuky.