Poslední kabriolet Škody byla nová Felicia. Ta už ale moc krásy nepobrala

Hodně vozů Škoda do podoby kabrioletů, případně roadsterů přestavěla firma MTX - Metalex. Střechu však například modelu Garde uřezávali třeba také v Rakousku nebo ve Velké Británii. Pokud nepočítáme model Felicia Fun, v němž si ovšem jízdu s nebem nad hlavou mohli dopřávat pouze lidé sedící ve druhé řadě sedaček a několik projektů škodováckých učňů, tak éra vozů s logem Škoda bez pevné střechy skončila v roce 2000 v plzeňském Metalexu.

Atraktivnost vozů Škoda se firmy dovážející je na západní trhy v dobách socialismu snažily zvyšovat různými způsoby. Více jsme o tom psali již dříve:

Ovšem zcela specifickou kategorií byly přestavby na kabriolet, případně roadster. Na to se nejlépe hodilo kupé Rapid z poloviny osmdesátých let. 

Na něj i na další škodovácké vozy bez střechy z 80. a 90. let se můžete podívat do naší fotogalerie.

Poměrně velkou sérii kabrioletů a polokabrioletů (více než tři stovky kusů) vyrobila britská firma Ludgate Dsign and Development. V její verzi zůstaly zachovány kompletní přední dveře. K dalším úpravám patřilo vyztužení prahů a podlahy vozu a montáž bezpečnostního oblouku na místo středových sloupků. Vzadu bylo místo pro další dva cestující.

Britové si dokonce vzali do parády také motor a podvozek a nabízeli sportovnější verzi s výkonem 75 koňských sil. Díky tomu se maximální rychlost navýšila na 160 kilometrů.

O něco jednodušší řešení zvolili dovozci Škodovek z Bavorska nebo z Rakouska. Konkrétně pro německou firmu Auto Hainzinger postavili technici z tuzemského Metalexu vůz bez ochranného rámu. Celkem jich vzniklo dvanáct. Auto, vzhledem k odříznutí horní části předních dveří, montáži rozšířených prahů, přidání zadního křídla, předního spojleru a litých kol, nevypadalo vůbec zle.

Ovšem stále to byl slabý odvar v porovnání s automobilem MTX Roadster. Už proto, že jeho design si vzal na starost uznávaný tvůrce Václav Král. Ten zachoval přední část vozu až po středový sloupek karosérie. Přidal jen jiný nárazník. Ovšem zadní část už zcela přepracoval. Například na ní přibyly profilované bloky, zadní spojler a další prvky. Záď byla vyvýšena, takže zavazadlový prostor byl na třídu vozů bez klasické střechy určitě nadprůměrný. To samozřejmě také díky tomu, že auto bylo pouze dvoumístné, jak se na sportovní roadster sluší a patří. Proto také logicky odpadly zadní dveře.

Oproti klasickému hatchbacku Favorit byl MTX roadster těžší o 45 kilogramů, což byl důsledek zabudování výztuh. Dokonce se prý podélná tuhost vozu oproti škodováckému originálu zvýšila o 40 procent.

Na kvalitní jízdní vlastnosti měl vliv také snížení světlé výšky na 150 milimetrů. Už na počátku devadesátých let měl tento vůz centrální zamykání a elektrické stahování bočních okének. Na přání bylo možné získat motor s výkonem zvýšeným o 10 kW a také se nabízela pevná laminátová střecha.

V letech 1990 až 1996 bylo vyrobeno více než 200 těchto vozů.

Posledním autem s otevřenou střechou, který v České republice oficiálně vyvíjeli, byl MTX Cabrio. Z dnešního pohledu je asi škoda, že se vedení Metalexu tehdy přiklonilo k verzi se zachováním obou párů bočních dveří a zadní lavice.

K provedeným úpravám patřilo zesílení prahů a vyztužení podlahy příčníky. Výztuha přibyla také mezi zadními podběhy a pochopitelně rovněž mezi lůžky předních tlumičů.

Plátěná mechanická střecha již byla třívrstvá, což mělo příznivý vliv jednak na odhlučnění a jednak na tepelný komfort v tepelně méně příznivém období. Střecha se skládala do boxu za zadními sedačkami, což samozřejmě zmenšilo zavazadelník. Jistou nápravu v tomto směru přineslo zvýšené víko na zádi. Ovšem z hlediska designu to přínos nebyl.

Auto poháněla v základní verzi škodovácká třináctistovka. Na výběr byly verze s výkonem 40 nebo 50 kW. Dražší byla varianta se zážehovou čtyřválcovou šestnáctistovkou od Volkswagenu, která poskytovala řidiči k využítí až 55 kW. Dokonce, což už je dnes prakticky zapomenuto, vzniklo několik vozů s čelní maskou tehdejšího Volkswagenu Polo.

Mezi prvky doplňové výbavy, které MTX zákazníkům nabízel, patřily například sportovní výfuk, plastové lemy blatníků, dekory na palubní desku a další drobnosti. Tentokrát se už jednalo ale o malosériovou výrobu. Celkem se těchto vozů vyrobily jen tři desítky.