Kdy nepoužívat tempomat a jak zvládnout smyk? Myslete na bezpečnou jízdu v zimě

Špatná viditelnost, silnice pokryté blátem, tlejícím listím, občas namrzlé nebo pokryté sněhem. To jsou podmínky, se kterými se od listopadu do března alespoň občas setká každý řidič. Na co by byste si měli dát během zimního ježdění pozor, přibližuje přední český odborník na bezpečnou jízdu Jiří Patera. „Základní věcí je, že v zimě musí každý řidič počítat s tím, že je třeba zpomalit a ještě více se na jízdu soustředit,” říká Jiří Patera. Mnoha nepříjemnostem, mezi které samozřejmě v tom nejhorším případě patří havárie, se dá podle něho předejít tím, že řidič hrozící nebezpečí předvídá.

„Je třeba počítat s tím, že i dopoledne na betonovém mostě může ještě zůstat namrzlý asfalt, že v údolí se bude držet mlha a že v lese zůstávají kaluže vody na vozovce mnohem déle než na otevřeném úseku mezi poli,” udává několik příkladů.

Z tohoto důvodu Patera radí v zimě raději nepoužívat tempomat. Ten totiž neví, že by měl zpomalit právě třeba před takovým jinovatkou pokrytým mostem, nebo, že se právě projíždí po silnici stoupající do hor a venkovní teplota tak razantně klesá.

Nejlepší je jezdit plynule a s dostatečným odstupem od vpředu jedoucích vozů. Čím je vozovka kluzčí, tím samozřejmě musí být odstup větší. Obvyklá „letní” zásada hovořící o odstupu dvě sekundy zde stačit nebude.

Na cestu je samozřejmě nutné vyjíždět s vozidlem, které je v bezvadném stavu. Tím nejdůležitějším jsou samozřejmě kvalitní zimní pneumatiky s dostatečně hlubokým vzorkem. Právě ty totiž díky ploškám o velikosti čtyř lidských dlaních musí zařídit to, aby auto správně zatočilo, zabrzdilo nebo naopak zrychlilo.



V zimním nečase se ale mohou vymstít i zdánlivé maličkosti. Pokud jste totiž zavčasu nevyměnili letní kapalinu v ostřikovačích za tu nemrznoucí, může se vám stát, že právě v okamžiku, kdy na vašem čelním sklem přistane sprška bláta od kol protijedoucího vozu, zjistíte, že ostřikovače nefungují. Letní směs totiž v noci zamrzla.

S tím souvisí náležitá péče o dobrý výhled z vozu. Určitě každý z nás už někdy potkal na silnici automobil, na jehož čelním skle byl v námraze vyškrábán jen jakýsi průzor. Skrze něj možná řidič jakžtakž vidí před sebe na silnici, ale už mu snadno můžou uniknout vozidla blížící se zatáčkou v protisměru a průjezd křižovatkou je v takové situaci skoro ruskou ruletou.

Někteří lidé jezdí stále pouze jedním automobilem, jiní například služební vozy velmi často střídají. Proto je třeba, aby si řidič v každém okamžiku své jízdy uvědomoval, v jakém vozidle sedí a jaké jsou jeho jízdní vlastnosti. Tedy to, jak dlouhá je jeho brzdná dráha nebo jak reaguje například při prudkém otočení volantu během vyhýbacího manévru.

„Ideální bude, když se alespoň jednou za dva roky vypravíte na nějaký polygon určený pro výcvik bezpečné jízdy. Pokud ne, tak si alespoň najděte nějaké opuštěnou zasněženou nebo namrzlou plochu a tam si zkuste, v jaké rychlosti lze ještě bezpečně projet zatáčku nebo na kolika metrech zastavíte při brzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině,” říká Jiří Patera.

Na takovém bezpečném místě pak lze natrénovat rovněž zvládání smyku. Te může být buď nedotáčivý nebo přetáčivý. Nedotáčivost je jev, kdy má vozidlo snahu jet v zatáčce přímým směrem.

Řešení je v tomto případě poměrně jednoduché. Stačí sundat nohu z plynu, případně velmi krátce přibrzdit. Ale opravdu jen na zlomek sekundy! Díky tomu se totiž těžiště posune směrem k předním kolům, které tak získají onu chybějící přilnavost a vůz zatočí žádoucím směrem. Pokud to nestačí a příkop nebo nějaká překážka se už moc přiblížily, tak už nezbývá nic jiného než naplno brzdit.

Ještě nebezpečnější (jelikož hrozí nabourání do nějaké překážky či projetijedoucího auta bokem, kde jsou podstatně menší deformační zóny než v přídi) je přetáčivý smyk. Při něm má automobil tendenci se otáčet kolem své svislé osy více než je zapotřebí k řádnému průjezdu zatáčkou.

Tato situace vzniká samozřejmě mnohem častěji na kluzkém povrchu než na suchém drsném asfaltu a může jí zavinit třeba prudké zabrzdění během zatáčení, což vede k odlehčení kol zadní nápravy nebo někdy i nesprávné přeřazení.

Správné řešení vypadá je toto: Okamžitě při rozpoznání tohoto smyku by měl řidič vyšlápnout spojku (v autech s automatickou převodovkou samozřejmě tento úkon odpadá) a současně velmi rychle natočit kola opačným směrem, než kterým auto rotuje. Zvolit správné natočení volantu není vůbec snadné. Nesmí být malé, ale ani moc velké. Pokud totiž takzvané kontra volantem přeženete, můžete vyvolat další přetáčivý smyk, tentokrát v opačném směru otáčení.

Pokud jedete rozumně, většinu počínajících menších smyků umí zvládnout moderní elektroničtí asistenti, kterými jsou moderní vozy vybavené. Ale ani ty nejsou úplně všemocné.

Pořádnou škrabku na led, tekutý rozmrazovač, náhradní zimní náplň směsi do ostřikovačů. A pak je dobré přibalit také sněhové řetězy, deku, pracovní rukavice, nabíječku mobilního telefonu, skládací lopatku a smetáček.