Stejné nikde na světě neuvidíte. S unikátem z roku 1931 dojeli až do Holandska

Nevšední hasičské auto z roku 1931 má uvnitř čtyřválcový motor. Na jeho opravě pracoval Podorlický Veteran Car Club. Člen Vlastimil Vrba z Pohoří zvedá kapotu klubového vozidla. „Takzvaný boxer,“ ukazuje na motor. Je až k nevíře, že s tímto automobilem nadšenci vyrazili až do Holandska na setkání československých vozidel. Dobrušští hasiči se prý kdysi na tento vůz složili. „Koupili si vlastně tenhle předek s podvozkem a pak karoserii. Tak jak ji vidíte, ji vyrobila firma J. V. Hendrych Dobruška. Je to jediný vyrobený kus v tomhle provedení. Je to absolutní unikát," vysvětlil Vlastimil Vrba z Podorlického Veteran Car Clubu.

Hasičský unikát z roku 1931 je v péči Podorlického Veteran Car Clubu:

Automobil je otevřený, vybavený řadami sedaček a také úložnými prostory. Svézt se na něm mohlo až 16 hasičů. Přihrádky pod sedačkami sloužily k uložení běžných věcí. Otevřít se dají ze strany i odklopením sedaček. Za vůz se pak dala připojit hasičská stříkačka.

„Dohromady jsme to dávali asi tři roky. Dělalo nás na tom tenkrát možná tak třicet. Motor měl obsah 1668, výkon 28 koní, maximální rychlost je psaná 70 kilometrů, ale ve skutečnosti je tak 50. Jezdíme s tím, kam se dá. Nejdál jsme byli v Holandsku,“ prozrazuje Vlastimil Vrba.

„Myslím, že to bylo v květnu 1991. Jelikož auto nemělo značky, protože dřív bylo provozované přes Svazarm, vypsala se žádanka na každou jízdu a měli jsme zvláštní SPZ. Abychom mohli s autem přes hranice, museli jsme do Rychnova na dopravní inspektorát, tam byl takzvaný 'vykošťovák' - tak se mu říkalo - ale já si na něj nemůžu vůbec stěžovat, protože to byl člověk, který nesnesl bordel na silnici. Ten nám vystavil dočasný technický průkaz, dal nám značky RK a mohli jsme jet za hranice,“ vypráví dále.

Proč zrovna do Holandska? „V Holandsku bylo setkání československých vozidel, dostali jsme pozvání jako klub. Franta Nepokoj z Opočna to domluvil a vyrazili jsme. Jelo nás pět. Vzadu jsme vezli šestého účastníka mezi sedadly. Byl to velký sud piva, takže jsme v Holandsku točili zadarmo české pivo a vzbudili jsme patřičný ohlas. Bylo to krásné. Dneska už se to nedá opakovat,“ vzpomíná Vlastimil.

Veterány mohli vidět i návštěvníci Skršické brázdy:

Podorlický Veteran Car Club i jeho akce se stále těší velké popularitě. V současné době má přes sto členů z celého Podorlicka. „V podstatě od Náchoda až za Vamberk, takže nás je poměrně hodně,“ říká Vlastimil a upozorňuje například na historický Chrysler či Citroen 11 z roku 1934.

Delší výjezdy Podorlického Veteran Car Clubu jsou přitom dnes už vzácné. Nedovoluje to provoz. „Jsme strašně pomalí, jedeme 40 a to na té silnici nedělá dobrotu,“ vysvětluje 66letý nadšenec pro historická auta z Pohoří.

Kouzlu veteránů propadl už v pětadvaceti letech: „Přivedl mě k tomu zájem o techniku a taková trošku, řekl bych, úcta k práci našich předků, kdy se dělaly věci tak, aby vydržely a sloužily co nejdéle. To se mně líbilo. Dřív jsem měl Pragovku Piccolu z roku 1937, ale o tu jsem bohužel přišel při povodni. Utopily se mi tehdy dvě auta v garáži - Peugeot 205 gti a Pragovka.“

V současné době má Vlastimil jedno auto - Glas Goggomobil. „To je lidové motorové vozidlo z Dingolfingu u Mnichova z roku 1962, typovaný pro tři osoby, o délce vozu 3 metry a šířce 1,5 metru. Ale ještě není pojízdný. Už čekám jenom na elektriku,“ dodává.