Plyn jako alternativní palivo: Se CNG lze jezdit za korunu na kilometr

Praha - Současné ceny benzinu a nafty řidičům zrovna radost nedělají. Naštěstí existují i alternativní a výrazně levnější paliva. Mezi nejdostupnější patří v tomto smyslu zkapalněný ropný nebo stlačený zemní plyn. I když se stále lze setkat se vzájemnou záměnou obou zmíněných druhů paliva, jde skutečně o naprosto odlišné produkty. Výroba stlačeného zemního plynu – známého pod zkratkou CNG – totiž na rozdíl od produkce zkapalněného ropného plynu (pod zkratkou LPG známého také jako propan­butan) není závislá na ropě. Proto je stlačený zemní plyn považován za obnovitelný zdroj. Zemní plyn má také vyšší oktanové číslo (až 130, zatímco ve druhém případě je to 101 až 112) i výhřevnost, takže auto s tímto pohonem má nižší spotřebu.

Obě paliva však mají i mnoho společného. Především vyžadují úpravy hnacího ústrojí vozu a instalování dodatečných nádrží. Díky tomu však mohou kromě plynu spalovat i tradiční benzin, což výrazně zvyšuje dojezd na jedno natankování.



Především pro podniky je výhodou to, že na rozdíl od nafty či benzinu plyn není možné ukrást. Naopak jistým problémem zase může být zákaz parkovat v podzemních garážích.

Zkapalněný ropný plyn je v současnosti nejvyužívanějším alternativním palivem. Láká především nízkou cenu, která se pohybuje zhruba na úrovni 18 korun za litr – tedy na polovině ceny za litr nafty či benzinu. Díky tomu se toto palivo vyplatí i přes to, že spotřeba vozu při provozu na plyn stoupá až o pětinu a že mírně klesne výkon motoru. Pokud na benzin jezdíte se spotřebou 7 l/100 km, při nynější ceně benzinu kolem 36 korun stojí uběhnutý kilometr přibližně 2,52 korun. V případě využití plynu stojí kilometr jízdy zhruba o korunu méně.



Nejjednodušším způsobem, jak jezdit na LPG, je koupit si nový automobil, který na tento typ pohonu uzpůsobil už výrobce. Takové modely nabízí například automobilky Dacia, Opel, Fiat a Hyundai. Výhodou je zachování záruky, ovšem na druhou stranu tyto motorizace patří k nejdražším v ceníku. Třeba u Opelu Astra typ kombi činí rozdíl mezi čistě benzinovou verzí a stejným motorem obohaceným o možnost spalovat plyn 50 tisíc korun.

Druhou možností je přestavba auta s klasickým zážehovým motorem. Ta však vyžaduje úpravy pohonného ústrojí, a tedy i jistou obezřetnost.
Náklady se pohybují od 20 do 35 tisíc korun.

Auto lze přebudovat i na spalování CNG. Jenže tento proces je technicky náročnější a také nákladnější: Přestavba stojí od 40 do 60 tisíc korun. V tomto případě lze tedy koupi vozu upraveného už výrobcem doporučit mnohem naléhavěji. Neměl by to být problém, nabídka aut je poměrně široká: od městského modelu Škody Citigo až po luxusní Mercedes­Benz třídy E.



Výrazně se v této oblasti angažuje také koncern Volkswagen, který prodává hned několik modelů s pohonem na CNG. "V porovnání s konvenčním palivem je cena pohonného materiálu v tomto případě mimořádně stabilní. Auta téměř nepotřebují údržbu ve smyslu výměny filtrů a záruka na systém se shoduje se zárukou na samotný automobil. Nádrže jsou konstruovány na celou životnost auta, jejich výměna je nutná nejdříve po dvaceti letech. Pro vozy provozované jako firemní odpadá povinnost platit silniční daň, což je další ekonomickou výhodou tohoto paliva," říká k tomu Petr Janeba, ředitel divize automobilky Volkswagen.



Už v červnu dorazí na trh i "plynová" Octavia, která bude mít přeplňovaný motor 1,4 TSI o výkonu 110 koní. Výrobce udává kombinovanou spotřebu 5,4 m3 (3,5 kg) zemního plynu na sto kilometrů, což při současné ceně (asi 25 korun za kg, přičemž jeden kilogram odpovídá 1,4 litru běžného paliva) znamená, že jeden kilometr vyjde i na méně než jednu korunu. I tady je však třeba počítat s vyšší pořizovací cenou, Octavia G­TEC má totiž "startovní" cenu 434 000 korun. U základní výbavy tak představuje plynová verze nejdražší dostupnou verzi.



Kromě propočítávání návratnosti vstupní investice je potřeba kalkulovat ještě s jednou nepříjemností. V Česku zatím neexistuje dostatečně hustá síť čerpacích stanic. V provozu je momentálně 52 veřejných plnicích stanic se stlačeným zemním plynem, ovšem do konce roku jich zahájí provoz dalších pětačtyřicet, což situaci zlepší.