Jak současné automobilky porazí Čínu? Spojí se jako Nissan, Honda a Mitsubishi

Jak automobilový průmysl prochází razantními změnami, automobilky stále častěji spojují síly. S masivním příchodem elektromobilů jsou náklady na vývoj nejvyšší za dlouhou dobu, a do toho je zde Čína, kde se mladé značky vyrábějící elektrická auta chystají vyrazit na světové trhy. A tak není divu, že tři japonské automobilky právě oznámily nové propojení za účelem vývoje. Pro objasnění hned na úvod – toto není vznik nového koncernu. Automobilky Nissan a Hondaspolupracují v oblastech vývoje již delší dobu, na tiskové konferenci tří stran potom bylo oznámeno, že do partnerského spojení přibylo i Mitsubishi, a že všechny značky podepsaly memorandum o porozumění. Aby toho nebylo málo, tak Nissan, který vlastní 34 % akcií Mitsubishi, současně s francouzským Renaultem tvoří alianci Renault–Nissan–Mitsubishi Alliance.

Co naplat, automobilky jsou prostě propojené všemi směry a těchto propojení bude s potřebou zlevnit vývoj neustále přibývat. Nové spojení Hondy, Mitsubishi a Nissanu v praxi znamená, že jsou všechny japonské automobilky aktuálně rozdělené do dvou „frakcí“. Druhá japonská frakce je vedena Toyotoua je v ní Suzuki, Subaru a Mazda.

Důvody, proč se tři japonské značky spojily, jsou celkem nasnadě. „Partnerství bylo odstartováno naším společným vnímáním toho, jak se konvence v globálním automobilovém průmyslu dynamicky mění skrze technologické inovace, jako jsou inteligentní vozidla a elektrifikace.“ padlo na tiskové konferenci z úst prezidenta Hondy Toshihira Mibe. „Společnosti, které se nepřizpůsobí okolnostem, nepřežijí.“ dodal Mibe.

Pokud tato prohlášení převedeme do „nekorporátní řeči“, vyjde nám jednoduchý vzorec – Honda, Nissan a Mitsubishi budou společně vyvíjet to, čemu se říká „Softwarově definovaná vozidla“, a dále samozřejmě i bateriové systémy a součásti elektrického pohonu – nápravy, elektromotory, případně celé platformy. Sdíleným vývojem se náklady pro každou automobilku rapidně sníží. To všechno primárně proto, aby mohly lépe konkurovat čínským automobilkám.

Co to znamená pro koncového zákazníka? Potenciálně nižší ceny vozidel, jejichž vývojové náklady jsou lépe „rozředěné“, ale současně i mnohem menší variabilitu na trhu. Ta je koneckonců vidět již nyní, a ne pouze u elektromobilů. To, že si můžete koupit několik různých aut s totožnou technikou, už neplatí pouze v rámci velkých koncernů jako Volkswagen nebo Stellantis, ale i napříč značkami, které si ještě nedávno nikdo příliš nespojoval.

V nabídce Suzuki najdete několik přeznačkovaných Toyot, stejně tak Mazda 2 může znamenat buď vlastní vůz z vývoje Mazdy, nebo přeznačkovanou Toyotu Yaris. Podstatná část nabídky Nissanu i Mitsubishi pochází od Renaultu a zmínit lze i Volkswagen, který se spojuje s Fordem za účelem vývoje užitkových vozů – konkrétně Amarok už je v současné generaci stejné auto jako Ford Ranger, a totéž čeká i novou generaci T7 Transporteru a Caravelle.

Z aut se tedy postupně vytrácí rozmanitost, a jak se bude těžiště trhu postupně přesouvat k elektromobilům a „Softwarově definovaným vozidlům“, bude tento trend stále patrnější. Na druhou stranu se evidentně jedná o nejúčinnější způsob, jak zachovat konkurenceschopnost stávajících automobilek proti Číňanům.