Ne každé auto bez střechy musí být kabriolet. Znáte i dalších sedm typů?

Venku je krásně a sezona automobilů s otevřenou střechou tedy právě začíná.  Jízda vozem se stahovací střechou patří k těm zážitkům, na jaké se nezapomíná, a to bez ohledu na to, zda automobily jako takové milujete či nikoliv. V tomto typu automobilu vše prožíváte daleko intenzivněji, ať už se jedná o vaše bezprostřední okolí nebo třeba rychlost.

Vozy bez pevné střechy jsou v tady s námi v podstatě od samého počátku motorismu, kdy první auta byly pouze motorem poháněnými kočáry. Až později se začala vyrábět auta s pevnými střechami pro lepší komfort a bezpečí posádky, nicméně dnes je na tento typ vozidel pohlíženo jako na něco nevšedního a extra. A samozřejmě jako tomu bývá u ostatních věcí, také vozy bez střechy prošly obrovským vývojem a dnes existuje mnoho druhů, které se liší právě koncepcí střechy.

Dnes jsou všechna tato auta obecně házena do jednoho pytle a laickou veřejností označovávána jako kabriolety. Ale tak jednoduché to samozřejmě není.

Kabriolety či zkráceně kabrio je onačení pro automobily se stahovací střechou, jejichž interiér je koncipovaný jako čtyřmístný. To je asi nejzásadnější rozdíl oproti roadsterům. Obvykle mívají dvoje dveře, ale existují také čtyřdveřové kabriolety, jakými je například ruská Čajka. Střecha, nejčastěji plátěná, se kotví k okennímu rámu a vůz vybaven stahovacími bočními okny. Stahovací střecha je dnes obvykle ovládána elektricky, v minulosti ale byla ovládána manuálně. V anglicky mluvících zemí se můžete setkat s onačením Convertible či Drop-head coupé.



Ještě nedávno velmi oblíbený typ vozu v sobě snoubil to nejlepší  obou kategorii. V létě jízdu s otevřeným nebem nad hlavou, v zimě praktičnost a komfort kupé. Kvůli složitému mechanismu střechy tvořené plechovými panely byly kupé-kabriolety dost těžké a se staženou střechou, která zabrala celý zavazadelník, jste do něj téměř nic nenaložili. Dnes už pomalu ze scény odcházejí a BMW řady 4 Cabrio je posledním mohykánem kdysi oblíbeného typu automobilu.

Tohle označení se používá pro dvoumístné sportovní kabriolety. Stejně jako v případě kabrioletu jde o automobil s plnohodnotným čelním rámem, ke kterému se kotví střecha. Samozřejmostí jsou stahovací boční okna. Opravdu sportovně koncipovaný roadster využívá plátěné střechy, protože pevná skládací střecha je z důvodu složitého mechanismu výrazně těžší. Klasickým příkladem roadsteru s plátěnou střechou je Mazda MX-5 nebo BMW Z4, roadster s pevnou skládací střechou reprezentuje Mercedes-Benz SLC, který byl také vůbec prvním automobilem tohoto druhu. U roadsteru se můžete také setkat s označením Spider/Spyder.



Zvláštnímu druhu roadsteru bez čelního rámu, případně se sníženým čelním rámem (někdy bez bočních oken) se říká Speedster. Střechu má pouze nouzovou v podobě natahovacího plátna. Tento typ vozu je určen vyznavačům ryze sportovní jízdy a závodníkům. Tady jde o každičký kilogram, takže je tomu podřízeno úplně vše, včetně komfortu posádky. Příkladem je Porsche 911 Speedster či Lotus 7.



Odnímatelný střešní panel, nebo také targa, je patent značky Porsche, přestože historicky nebyla první, kdo tento systém použil. Tím prvním byl Vignale, který v 60. letech vyrobil omezenou sérii modelu Fiat 1200 „Wonderful“. Tento typ vozu s odnímatelným panelem vznikl z důvodu obav, že Američané zakáží klasické kabriolety kvůli nedostatečné bezpečnosti při převrácení. Targa dokázala nabídnout řešení v podobě zabudovaného ochranného oblouku, aniž by výrazně utrpěl vzhled vozu. Klasickým targa vozem je Porsche 911 Targa, Ferrari F50 nebo Koenigsegg (všechny modely).

Italský výraz pro bárku je také staré označení pro automobil, který nemá ani čelní okno (případně cela miniaturní štít před jezdcem), ani žádnou střechu. Poprvé se tento terminus technicus objevil ve sportovní rubrice deníku La Gazzetta dello Sport v roce 1948 v návaznosti na právě představené závodní Ferrari 166LM. Dnes se tento výraz s výjimkou letitého Fiatu Barchetta nepoužívá.



Landaulet byl oblíben hlavně v předválečném období a jde o luxusní automobil, jenž má pevnou střechu pouze v přední části interiéru (tj. sedadlo pro řidiče a spolujezdce) a nad cestujícími vzadu se otvírá velká plátěná skládací střecha. Dnes se toto jméno skloňuje pouze ve spojitosti s Mercedesem-Benz a jeho Maybachem.

Přesným opakem Landauletu je coupé de ville (občasně označované jako  town car), u něhož je naopak otevřený prostor pro řidiče, zatímco nad prostorem pro cestující je pevná střecha. Nejpopulárnější byly v meziválečném období a dnes už je žádná automobilka nevyrábí. Příkladem je Bugatti 41 Coupé Napoleon.