Jak funguje ukazování dojezdu na zbývající palivo? A lze se na něj spolehnout?

Už řadu let jsou auta vybavena palubním počítačem, který umí zobrazit aktuální či průměrnou spotřebu, průměrnou rychlost, ale také předpokládaný dojezd na zbývající palivo v nádrži. Ten však často ani zdaleka neodpovídá reálnému dojezdu, takže jak to celé vlastně funguje? V první řadě je nutno poznamenat, že každé auto se vstřikováním (takže drtivá většina moderních aut) velmi přesně ví, kolik paliva spotřebovává. Podle plováku v nádrži, který funguje jako potenciometr, dále auto vcelku přesně ví i to, kolik paliva v nádrži ještě zbývá.

Spočítat předpokládaný dojezd na zásobu paliva však není úplně jednoduché, neboť do hry se vkládá velká spousta faktorů. Mezi ně patří například jízdní styl, prostředí, ve kterém se auto pohybuje nebo třeba provoz. Na výpočet dojezdu je tedy určen algoritmus počítající s několika proměnnými. Téměř každá značka má svůj specifický systém výpočtu, nicméně konkrétní vzorce zůstávají pochopitelně v tajnosti.

Princip je každopádně vždy víceméně stejný. Palubní počítač kalkuluje s průměrnou spotřebou, získanou za několik posledních kilometrů, případně za určený časový úsek. Zkrátka podle toho, jakou mělo auto spotřebu za poslední dobu, určuje palubní počítač předpokládaný dojezd.

Pokud tedy jedeme dlouho velmi konstantním tempem za konstantní spotřebu, bude dojezd na palubním počítači vcelku rozumně odpovídat realitě. Bohužel tato situace nastává jen velmi zřídkakdy a tak se mnohem častěji stává, že s měnícím se jízdním tempem skáče i hodnota dojezdu.

Přesně tady se potom projeví, jak dobře je navržen algoritmus pro výpočet. Konkrétně třeba koncern FCA (Fiat Chrysler Automobiles) má ve svých autech algoritmus nastaven tak, že se dojezd přepočítává často a na základě krátkého úseku. Proto se velmi často stává, že se při popojíždění v koloně dojezd sníží klidně i o stovky kilometrů, aby se následně po vyjetí z města zase o stovky kilometrů navýšil.

Opačným případem budiž automobilka Hyundai. U ní palubní počítač kalkuluje s dlouhodobějším průměrem a hodnota dojezdu se upravuje jen v minimální míře. Co se uživatelské přívětivosti týče, je tento systém lepší, protože neustálé přeskakování dojezdu může být značně matoucí a na přesnosti odhadu rozhodně nepřidává.

Mnozí řidiči se často ptají na otázku, jak to je s obávanou nulou na dojezdu, případně ve chvíli, kdy auto přestane při nízké hladině paliva dojezd ukazovat úplně. Faktem je, že téměř každé auto „jede s nulou“ ještě nějakou dobu. Je to prevence proti tomu, aby řidiči dojížděli nádrž do posledních výparů a byli následně nechání u krajnice.

Neplatí to ale vždy, sám jsem byl přitomen situaci, kdy Opel zastavil ve chvíli, kdy počítač ukazoval dojezd ještě přes 50 km.

Jak daleko vaše auto s nulovým dojezdem pojede, to lze zjistit jen těžko. Na různých diskuzních fórech se na toto téma vedou dlouhosáhlé debaty, nicméně naprostou jistotu získá člověk teprve tehdy, když vezme do kufru kanystr s palivem a vydá se změřit dojezd s prázdnou nádrží na vlastní pěst.

To ale nedoporučujeme, vašemu motoru tím rozhodně "neuděláte dobře".