Může barva podsvícení přístrojové desky znepříjemnit řízení? Jak?

Zejména při jízdě v noci jsou oči řidiče silně namáhány. Šofér totiž musí sledovat osvětlenou silnici před sebou, vypořádávat se se světly protijedoucích aut a do toho všeho ještě kontrolovat údaje na přístrojové desce svého auta. A právě údaje z „budíků" mohou být lépe či hůře čitelné nejen podle uspořádání samotného přístrojového štítu, ale také podle toho, jakou barvou je přístrojová deska podsvícená.

Různé značky používají různé barvy, ovšem v tomto případě se nejedná jen o designový prvek.

Mnoho faktorů totiž rozhoduje o tom, jak dlouho budeme na přístrojovou desku před sebou ostřit, když na ní sklopíme zrak. Mimo jiné podle věku řidiče a „stavu" jeho očí se totiž může stát, že zaostření na údaje potrvá klidně i tři sekundy.

Podle ÚAMK na zaostření v průměru potřebujeme 0,5 až 3 sekundy, během nichž řidič nekouká ven z vozu a jen se snaží pochytit, co se píše na přístrojovce.

To znamená, že při jízdě rychlostí 100 km/h vůz ujede až 86 metrů, při 160 km/h pak dokonce 132 metrů, než si oči "zvyknou". 

Čtěte také: Víte, proč vaše auto "kňučí", když couváte?

Podle očních lékařů se třeba lidé s krátkozrakostí nejlépe popasují s červenou barvou podsvícení, dalekozrací vidí nejlépe zelenou a starší řidiči si obecně nerozumí s modrou. Neutrální je potom bílá, ovšem ta zase řidiče oslňuje, což ztěžuje návrat ke sledování vozovky.

Automobilky se však problematikou různých barev podsvícení zpravidla moc nezabývají a většinou platí, že se každá značka drží „svojí" barvy.

Ford například upřednostňuje modrou, budíky v Porsche svítí žlutě, ve Ferrari zeleně, koncern Fiat preferuje zelenou a oranžovou a Opel používá prostě jen bílou.

BMW již dlouhou dobu preferuje typicky oranžovou barvu (od roku 1987), která je podle výrobce univerzálně viditelná pro řidiče s nejčastějšími poruchami barevného vidění. Audi má bílé pozadí se šedými nebo namodralým číslicemi a Volkswagen modré diody.

Čtěte také: Srovnání: Jak narostla a zrychlila auta v posledních letech?

Často se ale opomíná ještě jeden, neméně závažný problém, a sice intenzita podsvícení a celkového osvětlení v interiéru. Samozřejmě, že světlo uvnitř logicky zhoršuje výhled ven, ale pokud se navíc řidič při kontrole údajů automobilu musí koukat do silného zdroje, těžko potom zvyká oči na tmu venku.

Většina aut umožňuje intenzitu osvětlení nastavit, ale nezřídka se stává, že i nejnižší nastavení svítí stále příliš silně.

Naprosto ideální řešení měla třeba automobilka Saab, jejíž vozy byly dříve vybaveny tlačítkem, které vyplo podsvícení veškerých prvků interiéru a nechalo jen slabě svítit rychloměr. Dnes ovšem taková řešení prakticky nevídáme.