Autokros je skutečně úspěšnou disciplínou československého motorsportu. Nemalou zásluhu na tom mají agregáty, které vyrobila kopřivnická Tatra. V buginách je závodníci v závodech tuzemského šampionátu i seriálu Mistrovství Evropy úspěšně používali dlouhá desetiletí.
Tuzemští konstruktéři vždy uměli sestrojit technicky unikátní závodní automobily. Ovšem vadou na kráse byl nedostatek výkonných motorů.
Škoda totiž měla pouze čtyřválce se zdvihovým objemem kolem jednoho litru.
Nápad na využití tatrováckého osmiválec v
autokrosové bugině dostal Václav Král, který byl svého času aktivním automobilovým závodníkem.
„Původně jsme naše vozy (myšleny jsou
MTX Škoda Buggy - pozn. aut.) vybavili sériovými motory Škoda, a to po úvaze, že je třeba koupit dobrý, ale laciný materiál," vzpomíná v knize Král - designér, který chtěl změnit svět sepsané jeho manželkou Věrou sám Václav Král.
Na jeho buginu jménem Baghira se můžete podívat v naší fotogaleriiV průběhu sezóny pak ale poznali, že s výkonem 60-70 koní nemůžou soupeřit se špičkovými motory. „Usoudili jsme, že musíme nainstalovat sto koní. Ale, kde je vzít?" Jaromír Čížek, se kterým Král spolupracoval při vývoji bugin, se tehdy rozhodl spojit dohromady dva motory Wartburg. Václav Král se ale rozhodl pro cestu českého motoru.
Na historické záběry z počátků autokrosu v ČR se můžete podívat zde:
Baghira skončila v muzeu
„Tehdy jsem maloval pro Tatru novou šestsettřináctku a kopřivnická továrna nám vyšla vstříc zapůjčením motoru," uvádí Václav Král. Dokonce se jednalo o v továrně upravený agregát, který měl výkon navýšený na 140 koní.
Prý mu ale tenkrát řekli, že pokud bude úspěšný, tak je to zásluha Tatry, a když nebude, tak je to celé jeho soukromá záležitost. Rychlost tedy Králově Baghiře, jak speciál nazval, nechyběla. Problém byl ale v tom, že už tehdy na počátku sedmdesátých let, soupeři začali používat pohon všech kol. A Baghira měla náhon jen na zadní kola.
Také se jako problematické ukázalo mazání motoru, který byl samozřejmě vyvinutý v první řadě pro silniční funkcionářské limuzíny. „Motor se nám čtyřikrát v sezoně zadřel. Přes to všechno jsme měli v posledním závodě naději vyhrát mistrovství. Ovšem odstoupil jsem kvůli poruše řízení," uzavírá.
Původní osmiválec zmenšili
Hned poté svoji buginu věnoval kopřivnickému technickému muzeu, které ji vlastní dosud. Stejně jako další autokrosový speciál, který ovšem na začátku druhé poloviny sedmdesátých let využíval slavný závodník Alois Havel. Tentokrát již měl vůz poháněna všechna čtyři kola.
Alois Havel byl, jak v článku pro portál Tatra-club popisuje Martin Jeník z Tatra muzea, s motoráři kopřivnické automobilky ve spojení na řadu dalších let. Dokonce dostal k dispozici právě vyvíjený nový osmiválec pro Tatru 613 s objemem 3,5 litru. Tyto v továrně vypiplané motory dosahovaly výkonu až 238 koni. V roce 1980 pak s autem poháněným tímto agregátem získal titul vicemistra Evropy.
Právě Alois Havel pak také začal využívat šestiválec, který byl odvozený z původního osmiválce. Kopřivničtí motoráři ho připravili jako reakci na záměr změnit autokrosové regule a snížit maximální objem na tři litry. Sice se tak nakonec nestalo, ale motor už existoval. Nejprve měl objem 2,6 litru a výkon 184 koní, ale po postupných úpravách se pro buggy Bohumila Křesťana T 613 6V Sport dostal na kubaturu 2 999 cm3. Znamenalo to 271 koní při 7 200 otáčkách za minutu.