Mlhovky opět na scéně. Víte, jaká světla si rozsvítit v podzimním období?

Nedostatečné svícení, nebo naopak oslňování okolních aut mlhovkami, případně dálkovými světly. Tyto nešvary jsou typickým obrázkem podzimních silnic. Za nesprávné použití světel přitom může padnout i pokuta. Viditelnost je pro účastníky silničního provozu jedním z hlavních bezpečnostních faktorů. Bohužel, někteří řidiči jsou při jeho uplatňování horliví až příliš. Kromě mizerně osvětlených aut se tak na silnicích setkáváme i s mlhovkami rozsvícenými za „bílého dne“ nebo dokonce s jejich nahrazováním světly dálkovými. Pro ostatní řidiče to znamená nepříjemné oslňování a s tím samozřejmě roste riziko nehody. Za nepoužití, ale i zneužití světel do mlhy také na místě hrozí pokuta až dva tisíce korun.

Přídavná mlhová světla jsou určena k osvětlení vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek, tedy v mlze, hustém dešti nebo při sněžení. Jejich intenzita je vysoká, světlo je však rozptýleno co nejvíce do stran a lépe proniká mezi částečkami vody nebo sněhu. Netvoří tedy světelný kužel jako běžné reflektory, v žádném případě je proto nenahradí světla dálková. S těmi naopak v mlze uvidíte ještě hůř.

Za zhoršené viditelnosti jsou vlastnosti mlhovek vítané, jakmile však mlha či déšť ustane, stávají se z nich mimořádně intenzivní zářící body, které se nepříjemně vypalují do sítnice ostatních řidičů. Z toho plyne, že mlhová světla je důležité včas zapnout, ale i včas vypnout.

Zadními mlhovkami jsou z výroby povinně vybaveny všechny automobily, zatímco přední obvykle představují výbavu volitelnou. Jejich aktivace je na přístrojové desce indikována kontrolkou oranžové barvy. 

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v § 32 říká, že „přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.“

Určit, zda je viditelnost už dostatečně špatná, aby bylo vhodné mlhovky zapnout, není vždycky jednoduché. Například v sousedním Německu zákon ukládá svícení mlhovkami při viditelnosti horší než 50 metrů. Tuto vzdálenost pak ve většině případů snadno odhadnete podle odstupu směrových sloupků neboli patníků, který na rovných úsecích činí právě 50 metrů.

Určitým vodítkem se mohou stát i světla auta jedoucího před vámi - pokud je téměř nevidíte, je zapnutí mlhovek na místě. Opět vypnout je mlhovky třeba nejen v případě, že se mlha rozptýlí nebo přestane pršet, ale také když dorazíte do místa s hustou zástavbou nebo třeba do kolony pomalu jedoucích aut.

Zatímco zbytečné svícení mlhovkami je obtěžující jen pro ostatní řidiče, nedostatečné osvětlení auta představuje nebezpečí pro všechny zúčastněné. Zde je třeba upozornit zejména na běžné denní svícení, které je u nových vozů automatické, často však nezahrnuje rozsvícení zadních světel. Za pošmourného počasí - i když zrovna není mlha a z nebe nic nepadá - může být auto pro ostatní řidiče velmi špatně viditelné. Určitě je vhodné manuálně zapnout hlavní světlomety, které osvětlí i zadní část auta.