Máte pozadí typ meruňka, hruška či jablko? Jak na ně testuje Ford své sedačky?

Díky využití robotů firmy KUKA se během tří týdnů simuluje celkem 25 tisíc nasednutí a vysednutí cestujících, ke kterým dochází během desetiletého používání automobilu. Teprve, když se prokáže, že po náročném testování není sedačka poškozená, ani nezměnila svůj tvar, může být schválena do sériové výroby. Takovým způsobem přistupuje automobilka Ford k vymýšlení sedadel pro své nové automobily. Společnost KUKA, která je dodavatelem robotů využívaných při těchto testech, nyní odtajnila řadu podrobností o tomto dílu automobilu, v němž mnozí z nás trávíme každý den mnoho hodin.

„Když si sedneme v autě, naše sedačka nám dává pocit pohodlí a kvality od prvního okamžiku. Je to nejdůležitější kontaktní místo mezi lidmi a jejich vozidly,“ říká Svenja Fröhlich, Ford Test Engineer. To je důvod, proč podle ní patří autosedačky mezi části auta, které jsou intenzivně zkoušeny.

Než Ford zahájí komplexní test kvality, nejprve analyzuje, jak lidé nastupují a vystupují z aut. K tomu jsou na sedadlech umístěny tlakové rohože, které zaznamenávají podrobné informace. „Každý člověk vyvíjí na autosedačku jiný druh zatížení, a proto ve Fordu testujeme chování sedadel u lidí různých velikostí a postav,“ říká Svenja Fröhlich. Inženýři společnosti používají shromážděná data k vytvoření reprezentativního profilu pohybu, který pak naprogramují do robota společně s rozložením síly.

Získaná data jsou nakonec napodobována robotem. Inženýři používají výsledné informace ke studiu toho, jak sedadlo reaguje na napětí, pohyb a tlak. Proto figurína 25 000krát usedne do sedadla. Jinými slovy: během intenzivní testovací fáze trvající přibližně tři týdny simuluje KUKA Occu-Bot různé scénáře nastupování a vystupování. S tímto cílem se robot pohybuje s připojením k sedadlu a na základě shromážděných údajů do něj zatlačí figurínu s různými tvary pozadí.

Během testu monitoruje OccuBot informace o poloze robota a měřicího zařízení každých dvanáct milisekund pomocí senzoru síly a krouticího momentu. Tímto způsobem lze simulovat a analyzovat opotřebení v délce deseti let v relativně krátkém čase. Pokud sedadlo tuto zkoušku vydrží a není prokázáno poškození nebo změny tvaru, je schváleno do výroby.

Výdrž sedaček se samozřejmě testovala již dříve a používaly se a dosud používají také jiné metody. Například jde o lineární portály nebo stolice s rotačními osami.Také starý zkušební postup s pneumatickými válci, které se pohybovaly pouze nahoru a dolů po sedadle, neposkytoval flexibilní možnosti robota.

Tento popsaný zkušební postup již Ford použil pro sedadla ve všech aktuálně prodávaných evropských modelech.