Nejnebezpečnější silnicí v České republice je komunikace I/11 mezi Žamberkem a Jablonném nad Orlicí a dále k Červené vodě. Mezi další rizikové úseky patří I/16 u Mladé Boleslavi a I/17 u Čáslavi. Vyplývá to z rizikové mapy EuroRAP pro roky 2013 až 2015.
Riziková mapa, na které spolupracuje ÚAMK se společností AF-Cityplan, vzniká na základě dat o silniční síti, nehodovosti (pouze nehody s úmrtím nebo vážným zraněním) a intenzitách dopravy. Díky tomu lze prý identifikovat úseky a lokality s vysokým bezpečnostním rizikem pro uživatele silnic.
Mapa přitom zobrazuje riziko pro každého jednotlivého účastníka silničního provozu, pracuje totiž s takzvanou „relativní nehodovostí" a poměřuje počet nehod na daném úseku s intenzitami dopravy. Jinými slovy ukazuje, jaké je na daném úseku riziko, že se účastník silničního provozu stane součástí nehody se smrtelnými nebo vážnými následky.
Jak mapa vzniká?
Mapování pprobíhá vždy pro tři po sobě jdoucí roky, aby byl snížen vliv nahodilých extrémů v nehodovosti v jednom roce. Postup je založen na porovnání počtu nehod na silničním úseku o průměrné délce zhruba 20 kilometrů s dopravním výkonem, který přenáší. To znamená, že úsek o určité délce s 20 nehodami a intenzitou 10 000 vozů za 24 hodin bude mít 10krát vyšší riziko, než úsek o stejné délce a počtu nehod, kde ale za 24 hodin projede 100 000 vozidel.
V České republice probíhá prozatím mapování rizika na síti dálnic a silnic I. třídy, což představuje v součtu více než 6500 km
Pohled zohledňující intenzitu provozu pak ukazuje, že nejbezpečnějším typem silnic v ČR jsou dálnice, na které při započtení množství projíždějících vozidel připadá několikanásobně méně nehod než na silnicích prvních tříd. Mezi dálnicemi je nejnebezpečnější úsek dálnice D7 u Chomutova.
Cenu za přínos ke zvýšení bezpečnosti infrastruktury získala silnice první třídy I/20 mezi Pískem a Vodňany. Oceněná silnice byla od roku 2014 modernizována, získala nový povrch a svislé dopravní značení bylo rozšířeno o výstražné prvky. Přibylo nové vodorovné značení a výrazně byly upraveny křižovatky.
Zlepšení nemusí stát miliony
Právě na finančně nenáročné úpravy silnic v podobě nového značení a stavby svodidel cílí podle ředitele úseku strategie ÚAMK Romana Turzy program EuroRap. Úpravy nebezpečných míst tak mohou vyjít na desetitisíce korun, maximálně okolo sta tisíce korun. "Silnice není možné vždy stavebně upravovat, i drobné zásahy ale mohou bezpečnost provozu výrazně zvýšit," dodal Turza.
Ideální silnice má podle něj řidiče navádět. Značení nemá šoféra mást, ale naopak mu včas signalizovat, kam se bude zatáčet či jestli hrozí nějaké nebezpečí. Pokud už ale řízení nezvládne a vyjede z vozovky, neměly by jej tam očekávat překážky, jakou jsou kmeny stromů, sloupy či billboardy.
EuroRAP (European Road Assessment Programme) je mezinárodní nezisková organizace jejímiž členy jsou motoristická sdružení, národní i regionální správci pozemních komunikací, investoři a experti. Nezávisle hodnotí bezpečnostní úroveň silnic a zároveň navrhuje opatření, jejichž realizace pomůže eliminaci výskytu smrtelných a vážných zranění při silničních nehodách.
Riziková mapa ČR.