Luaz 967 můžete řídit i vleže. Ukrajinské auto znovu proslaví cestovatel Přibáň

Pro vojenské účely vzniklo obrovské množství speciálních vozidel. Jedno z těch, které u nás není prakticky známo, ale brzy bude, je ukrajinský Luaz. Tohle auto je tak trošku podivnou směsicí unikátních technických řešení. Umí plavat, snížit karosérii natolik, aby nevyčnívalo z vojenských zákopů a dokonce má výškově stavitelný volant v obrovském rozsahu.

I na tento detail se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

"To proto, aby řidič projíždějící územím, kde na něho střílí nepřátelé, mohl řídit vleže na břiše," vysvětluje Vratislav Tomášek, majitel muzea historických automobilů v Terezíně. Jednoduše si sklopil opěradlo sedačky, snížil volant a jel. Před kulkami ho chránil blok motoru a pro úpravu rychlosti mohl v tu chvíli používat ruční plyn a brzdu.

Jeho exemplář Luazu 967 je kompletní a pojízdný. Dokonce i plátěná střecha je bez poškození. Jaký je původ tohoto auta bohužel ale neví, protože ho již před řadou let koupil od jiného českého sběratele.

U nás jsou však tato auta dosti vzácná, protože do výzbroje Československé armády zařazeny nebyly. Brzy se s nimi ale seznámí široká veřejnost. To díky zpravodajství o nové výpravě cestovatele Dana Přibáně, který do Mongolska namísto tradičních Trabantů vyrazí právě s těmito vozidly. Nebudou mít už ale vojenskou barvu, nýbrž tradiční žlutou.

Auto se vyvíjelo na žádost představitelů armády Sovětského svazu po zkušenostech z korejské války. Chtěli totiž univerzální terénní stroj s malými rozměry i hmotností. Hlavní jeho využití mělo být pro odvoz raněných z bojiště. Také proto mělo na přídi naviják. Ten ovšem nebyl schopen v případě uvíznutí vyprostit samo auto, pouze se jeho prostřednictvím přitahovala k autu nosítka s raněným vojákem.

Vůz je schopný přepravovat tři lidi, přičemž řidič sedí vpředu uprostřed a po jeho bocích jsou dvě sklopná skromná sedátka. Když jsou zarovnána s podlahou, lze do interiéru umístit dvoje nosítka.

Luaz byl díky malé šířce schopen projíždět i zákopy. Bylo ale třeba sundat plátěnou střechu připevněnou na trubkové konstrukci a sklopit čelní sklo. Poté automobil nevyčníval nad jejich úroveň.

Zajímavé je, že pohon vozu ve vodě nezajišťuje obvyklý lodní šroub, ale pouze otáčející se kola. Ta proto měla speciální hluboký dezén. Ovšem i tak byla rychlost ve vodním toku velmi malá. Uvádí se tři kilometry v hodině. Před plavbou byla také zapotřebí sklopit klapky na kapotě, které jinak sloužily pro přívod chladicího vzduchu k motoru.

Ani na silnici nebyl Luaz žádným rychlíkem, jelikož agregát se zdvihovým objemem válců 887 cm3 dispononoval nejvyšším výkonem 26 koňských sil. Jednalo se o vzduchem chlazený vidlicový čtyřválcový motor pocházející z vozu Záporožec ZAZ 965 A. Běžně poháněl pouze přední kola, ale bylo možno připojit i pohon zadní nápravy. Převodovka měla pět stupňů, přičemž jednička byla určená pro extrémně pomalou jízdu v náročném terénu. 

Auto se vyrábělo v Luckém automobilovém závodě, který se nachází nedaleko polských hranic. V průběhu desetiletí se postupně modernizovalo a k dispozici byla také civilní verze. O ní pojednává samostatný článek.

Přestože technici při konstruování vozu uplatnili řadu pozoruhodných nápadů, k dokonalosti měl Luaz 967. Například vinou malé světlé výšky často zůstal v terénu takzvaně viset na břiše, také do něho při plavbách zatékalo.