Le Mans: vytrvalostní závod i tragédie, pojede se po osmdesáté

Le Mans - Ze stínu zapadajícího slunce se proti statisícům párů očí řítí roje světel provázené rykem vydrážděných šelem. Lidé však zděšeně neprchají, spíš nadšeně skandují. Tak vypadá atmosféra 24 hodin Le Mans, nejproslulejšího závodu automobilů na světě. Francouzské město se o tomto víkendu už po osmdesáté stává centrem nevšední podívané. „Na závod se pokaždé těším, považuji ho za každoroční vrchol. Když se řítíte po těchto slavných silnicích, je to nepopsatelný zážitek," uvedl osminásobný šampion a dosud nejúspěšnější jezdec legendárního klání Tom Christensen, který bude stát s audi na startu i letos.

Právě tato značka s dieselovými motory v posledních letech jasně vládne. Její dominanci přerušily jen peugeoty v roce 2009. Tehdy zažily velké chvíle slávy i české barvy, když Tomáš Enge a Jan Charouz, který pojede i letos, přivedli sportovní prototyp Lola Aston Martin k čtvrté příčce absolutního pořadí a k zlatému postu mezi vozy vybavenými benzinovými motory. „Znamenalo to velký úspěch," ohlížel se Enge.

Překonal tak šesté místo českého emigranta Jaroslava Juhana z roku 1955. Skvělý úspěch mu tehdy zkalila dosud největší sportovní tragédie v dějinách automobilových závodů, při níž zahynulo 85 diváků.

Francouz Pierre Levegh tehdy reagoval na krizovou situaci před boxy bleskovým strhnutím volantu, napříč stojícímu vozu svého krajana se dokázal vyhnout, jeho mercedes však vlétl na tribunu, kde explodoval. „Levegh ještě stačil jezdce za sebou rukou varovat a tím mi zachránil život," vzpomínal dojatě pětinásobný mistr světa formule 1 Juan Manuel Fangio.

Myšlenka vytrvalostních automobilových závodů v okolí Le Mans vznikla v roce 1923. Vítězem prvního ročníku se stala posádka André Lagache René Leonard na voze už neexistující francouzské značky Chenrad & Walcker. Vítězný automobil poháněl motor o výkonu 99 koní, zatímco sportovní prototyp Audi R8 TDI s šestiválcovým turbo dieselovým motorem přivezlo k loňskému triumfu stádo 532 koní.

Postupem času se délka klasického silničního okruhu zkracovala až na nynějších třináct a půl kilometru. Pořadatelskou šňůru přetrhla pouze druhá světová válka. Od roku 1949 začal závod psát novou kapitolu moderních dějin.

Ta přinesla československému automobilovému sportu i průmyslu pozoruhodný úspěch. František Sutnar a Otto Krattner obsadili s malým vozem Aero Minor 750 patnácté místo v absolutní klasifikaci, ale přepočet podle koeficientu by jim přinesl výbornou druhou příčku.

V seznamu vítězů postupně přibývala jména známá i ze startů na Masarykově okruhu. Začalo to v roce 1933 v Brně nesmírně populárním „rudým ďáblem" z italské Mantovy Tazio Nuvolarim. O osmnáct let později sprchovalo šampaňské Petera Whiteheada, vítěze Velké ceny Československa 1949, dosud jediného závodu formule 1 na našem území.

Celkový počet vítězů čtyřiadvacetihodinovky Le Mans, kteří závodili i v Brně, loni vystoupal na obdivuhodné číslo 37 jezdců.

NEJVYŠŠÍ POČET VÍTĚZSTVÍ

Tom Kristensen (Dánsko) 8 vítězství
Jacky Ickx (Belgie) 6
Derek Bell (Anglie), Frank Biela (Německo), Emanuele Pirro (Itálie) po 5
Olivier Gendenbien (Belgie) 4
Klaus Ludwig (Německo), Phil Hill (USA) po 3.

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ ZNAČKY

Porsche (Německo) 16 vítězství
Audi (Německo) 10
Ferrari (Itálie) 9
Jaguar (Velká Británie) 7
Bentley (Velká Británie) 6
Ford (USA), Alfa Romeo (Itálie) 4
Matra (Francie), Peugeot (Francie) po 3.

NEJVÍC STARTŮ

Henri Pescarolo (Francie) 33. Čeští jezdci: Tomáš Enge 9, Jan Charouz 5.

NEJVYŠŠÍ RYCHLOST

Roger Dorche (Francie, VW Peugeot P88) 405 km/h.

PRVNÍ A POSLEDNÍ VÍTĚZSTVÍ

1923 André Lagache/René Leonard (Francie, Chenard & Walcker Sport) ujeli 2209,6536 km/průměrnou rychlost 92,064 km/h.
2011 Marcel Fassler/André Lotterer/Benoit Tréluyer (Audi R18 TDI) ujeli 4838,29 km/prům. rychlost 201,60 km/h.

NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ÚSPĚCHY

1949 František Sutnar/Otto Krattner (Aero Minor) celkově 15. místo, 2. místo podle koeficientu.
1955 František Juhan (Porsche 550) 3. místo ve třídě 1500 ccm, celkově 6. místo.
2003 Tomáš Enge (Ferrari 550 Maranello) 1. místo ve třídě GTS, celkově 10. místo.
2009 Tomáš Enge/Jan Charouz (Lola Aston Martin) celkově 4. místo, 1. místo mezi vozy s benzinovým motorem.

VÍTĚZOVÉ LE MANS V BRNĚ

Tazio Nuvolari, Peter Whitehead, Maurice Trintignant, Jochen Rindt, Derek Bell, Klaus Ludwig, Hans Stuck, Jan Lammers, Johny Dumfries, Martin Brundle, Mauro Baldi, Alex Wurz, Tom Kristensen, Emanuele Pirro, Frank Biela, Marc Gené, Mike Rockenfeller a dalších 20 jezdců.

AMOS KREJČÍ, TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK