Kdy nás auta začnou brát vážně: moderní airbagy (2. díl)

Krůček po krůčku se dostáváme tam, kde auta budou s námi komunikovat možná lépe než partneři. Budou znát naše potřeby a tužby a budou dbát na naše bezpečí. To se děje už dnes. Sevřou nás do své náruče a nepustí.

To je další téma našeho seriálu. Minule jsme se podívali na bezpečnostní elektronické systémy. Dnes se vydáme po stopách nejzákladnějších bezpečnostních systémů, které nás chrání – bezpečnostního pásu a airbagu.

Kde to začalo

Bezpečnost nebyla v autech mnoho let vůbec známá. Vždyť i historie zná jednoho vynálezce, který sice postavil krásný parní automobil, ale jaksi zapomněl na brzdy. Ale pokrok a především vzrůstající rychlosti ukázaly, že bezpečnost musí být jedním ze základních pravidel. Bezpečnostní pás vynalezl už v roce 1903 Louis Renault. Ale šlo o závodní pětibodový pás, který spíš chránil jezdce před vypadnutím z vozu, který tehdy ještě neměl dvířka. Trvalo to ještě neskutečných 56 let, než automobilka Volvo poprvé nasadila do sériového vozu bezpečnostní pás. Dostal ho známý model PV544. Zajímavé je, že vůbec první zemí, která zavedla bezpečnostní pásy jako povinnou výbavu, byla Austrálie.

Stejně tak se horko těžko propracovával do výroby i airbag. Jeho historie je trochu podivná. První patent si nechal na sebe napsat John W. Hetrick v roce 1952. Jeho airbag byl plněný stlačeným plynem, který se aktivoval buď brzdovým pedálem, nebo ručně. Samozřejmě, že tohle nebylo možné dodávat do aut. V roce 1967 pak vynalezl Allen K. Breed automatický senzor kritického zrychlení, který aktivaci airbagu zvládl za 30 milisekund. Ještě ten rok pak přišla první sodíková patrona, která vyvíjela plyn pro plnění.

Prvním vozem, který dostal airbagy, byl Chevrolet Impala. Ale v nabídce příplatkové výbavy se objevil až u Oldsmobilu Tornado. V roce 1977 byl ale z nabídky stažen pro nezájem zákazníků.

Takže kde můžeme hledat první skutečný airbag? V Evropě. U Mercedesu. Třída S jej v roce 1980 jako první na světě zavedla do sériové výroby, když technikům trvalo 13 let, než jej poctivě vyzkoušeli, otestovali a vyladili.

Airbag, kam se podíváš

Ale trvalo ještě mnoho let, než se airbagy staly skutečnou součástí vozidel. Provázely je dětské nemoci, těžké omyly překotného vývoje i neuvěřitelné zvraty. Jako jeden z největších přelomů můžeme označit velký soudní proces, který se rozjel v Americe v osmdesátých letech. Jedna řidička zažalovala značku Oldsmobile za to, že jí airbag zničil sluch, když při nárazu explodoval. Oldsmobile souhlasil, že airbagy hlučné jsou a mohou sluch poškodit jak akustickým tlakem, tak i tlakem od rozpínaného airbagu. Ale náhrada ženě nepřísluší, protože jí zachránili život.

Před soudem pak Oldsmobile na vlastní náklady uspořádal nárazový test, kde dokázal, že žena mohla při nehodě zemřít, nebýt airbagu. Ze sporu vyšel jako vítěz a stal se precedentem pro všechny další podobné případy. Žena se po ukázce toho, jak mohla při nehodě dopadnout, psychicky zhroutila.

Dnes najdeme airbagy všude. Jsou ve volantu, před spolujezdcem, v sedadlech, v rámech dveří, ve stropech. Ford dokonce ukázal airbag v bezpečnostních pásech, i když tuhle technologii ještě neaplikoval. Minulý rok se dostal do sériové výroby u GM středový airbag mezi předními sedadly. Velmi rychle se dostaly do vozidel i kolenní airbagy, které chrání řidiče před střetem kolen s tyčí řízení.

Velmi zajímavé jsou ale airbagy pro chodce. Představa, že by se před nárazníkem rozevřel airbag, který by chodce ochránil, byla nereálná. Airbag by se rozevíral až ve chvíli, kdy se chodec vozidla již dotýká. V nejlepším případě by došlo k odmrštění chodce kamsi. V horším případě by airbag vytvořil osovou rotaci, takže chodec by v nejkritičtější okamžik dopadl přímo hlavou na kapotu nebo čelní sklo.

Volvo a Jaguar tak vyvinuli a do sériové výroby zavedli airbag, který vlastně vytrhl speciální závěsy kapoty poblíž čelního skla a přizvedl ji. Odvalující se kružnice kapoty a chodce tak snížily riziko zranění a kontaktu hlavy s čelním sklem. Navíc se v límci za kapotou objevil malý airbag, který tomu zcela zamezil. Tento airbag ovšem je podle představitelů značky Volvo jen slepou kolejí, kterou už není třeba vyvíjet a implementovat. Proč? To se dozvíte v dalších dílech seriálu, protože to patří do jiné kapitoly.

Jako perličku uveďme motocyklový airbag. Honda představila airbag, který nezachrání, ale více ochrání jezdce před tím, aby při nárazu nešel hlavou rovnou do překážky, protože se mu na řídítkách rozbalí ohromný batoh airbagu. Už dávno se navíc používá krční airbag, který je někde součástí integrálních helem, jinde je jako límec připevňovaný na krk. Ten ochraňuje krční páteř a aktivuje se vytržením lanka z očka na motorce, které si řidič provléká skrz kombinézu.

Pár perliček

V autech se teprve o airbagu přemýšlelo, když v letectví už byl používaný. V helikoptérách nebo u vystřelovacích sedaček letadel byl používán jako ochrana pilotů před troskami letadel. Paradoxně s nástupem airbagů do aut se přestaly airbagy do letadel používat. Až v posledních řekněme deseti letech se zase začínají prosazovat. Byly vytvořeny speciální vystřelovací sedáky s ochranou krku a hlavy pilotů, objevují se jako možnost výbavy u velkých dopravních letadel, kdy by se aktivovaly jen při nouzovém přistání apod. Dokonce se objevil i nápad nasadit airbagy pod vrtulník, aby se zmírnil pád v případě vysazení jeho motorů. Fotografii najdete v galerii.

Velmi netradiční řešení použití airbagu je u lyžařů. Freeride je nebezpečný v tom, že může strhnout lavinu. Speciální batohy dokážou nafouknout velký airbag za hlavou lyžaře. Ten ho ochrání jak od sněhu a nárazů, tak mu i vytvoří prostor kolem hlavy pod závalem.

Říkáte si, proč píšeme o airbagu a bezpečnostním pásu v seriálu, který nás má přesvědčit o tom, že během pár let si s autem popovídáme lépe než s manželkou? Jen si nemyslete, všechno se vším souvisí. Uvidíte příště. Další díl vychází 8.5.2014.