Jak funguje hybridní systém pohonu?

Průkopníkem prosazování hybridního pohonu automobilů - tj. kombinace pohonu elektromotorem a spalovacím motorem - je japonská Toyota. Nejprve to byl její osobní vůz Prius, který se dnes už vyrábí ve druhé generaci. Průkopníkem prosazování hybridního pohonu automobilů - tj. kombinace pohonu elektromotorem a spalovacím motorem - je japonská Toyota. Nejprve to byl její osobní vůz Prius, který se dnes už vyrábí ve druhé generaci.

Nyní tato automobilka už připravuje další osobní vůz ( Lexus RX 400h) a zakrátko přijde na trh i terénní automobil a po něm lehké dodávkové automobily a autobusy pro městskou dopravu (city-bus), sportovní vozy a pick-upy a speciální technické automobily. Americké, německé a další vedoucí automobilky ve světě se nyní snaží dotáhnout japonský náskok. Snad se to dříve či později podaří, ale pokud jde o současnou situaci, konstatoval letos v lednu na Detroit Motor Show, což je největší autosalon ve Spojených státech, šéf General Motors pan Bob Lutz: "Zmeškali jsme loď." Hybridní motor se startuje generátorem. Výkon motoru je vytvářen ze dvou zdrojů - jednak z planetového ústrojí, jednak elektromotorem, elektřinu dodává baterie.

Hybridní pohon je považován za přechodnou fázi mezi spalovacím motorem a budoucím motorem, který má fungovat, jak se očekává, pouze na bázi palivových článků. Jde o to, aby šlo o mezifázi, která bude vedle ekologické přijatelnosti také ekonomicky únosná, a aby nevykazovala funkční nevýhody proti klasickému Ottovu motoru nebo dieselmotoru.

Řada námitek
Právě pokud jde o tuto únosnost, panují dosud o hybridním pohonu velké pochybnosti, byť mnohé naznačuje tomu, že jde o trend, jemuž se nebude možno vyhnout. Na nedávném sympoziu Motory a životní prostředí ve Štýrském Hradci zaznělo vůči hybridnímu pohonu mnoho námitek. Zkušenosti z provozu hybridních automobilů prý jsou takové, že tato auta jsou úsporná a funkční v městském provozu, kdy je nutno jet poměrně pomalu a často brzdit a znovu se rozjíždět, ale při rychlé jízdě na dálnicích tak dobrá nejsou. Trend k hybridnímu motoru je také v rozporu se snahou pokud možno pohonné ústrojí vozů zjednodušit, dualita pohonu už sama o sobě je komplikací. Hybridní motor sice spotřebuje méně pohonné hmoty, resp. energie vůbec, ale s elektrickým pohonem jsou určité potíže.

Baterie je Achillovou patou koncepce hybridního motoru. Přáním konstruktérů hybridních vozů je vyvinout takovou baterii, která by měla pokud možno stejnou životnost jako vůz, v němž bude namontována, ale málokdo z odborníků věří, že se to podaří uspokojivě vyřešit.

Nezpochybnitelná je ekologická výhodnost hybridních automobilů. Kdyby se jich více prosadilo v Evropě, nebyl by problém splnit emisní kritérium 140 gramů CO2 na 1 kilometr jízdy. Podle prognóz se na světovém trhu automobilů v roce 2010 prodá jenom 1,8 % vozů s hybridním pohonem. Z toho sice na Japonsko připadne 5 %, ale na západní Evropu jenom 0,5 %. Podíl hybridů na automobilovém trhu v USA se bude pohybovat někde mezi těmito krajnostmi. Později, v roce 2015, by měl podíl v Evropě být 2 %, v Japonsku 13 % a ve Spojených státech opět nějaká střední hodnota mezi oběma údaji.

Na druhé straně účastníci uvedeného sympozia poukázali na to, že se zdokonalující se technologií hybridních motorů a s rozšiřující se výrobou budou klesat i výrobní náklady na ně. Náklady v přepočtu na 1 vůz by se měly někdy kolem roku 2012 u hybridních vozů ve srovnání s vozy s dieselovým pohonem vyrovnat. Výrobu dieselů prodražují výdaje a zařízení zabraňující emisím výfukových škodlivin.

Vozu Toyota, který má výkon maximálně 83 kW, se od započetí jeho produkce v roce 1997 do roku 2003 prodalo ve světě něco více než 200 tisíc kusů, a to skoro výlučně jen v producentské zemi Japonsku a v USA - šlo o první a druhou generaci tohoto typu. V poslední době však odbytová čísla stoupají, a to už i v Evropě. A podle prognózy ústavu pro výzkum trhu B and D Forecast v Leverkusenu v SRN dosáhne do roku 2010 ve světě odbyt aut s hybridním pohonem (ne pouze z produkce Toyoty ) 5 milionů kusů. Z toho by 3 miliony měly připadnout na Spojené státy.

Podle jiných prognóz, které se na trend k hybridním pohonům dívají z jiného hlediska, byť posuzují totéž, se ve světě z celkového počtu aut v roce 2010 prodá jenom 1,8 % aut s hybridním pohonem. Později, v roce 2015, by podíl hybridních aut na obratu automobilového trhu měl být v Evropě 2 %, v Japonsku 13 % a ve Spojených státech opět v nějaké mezipoloze.

Jde pouze o doplněk
I tak se nicméně odborníci shodují v názoru, ať už jsou zastánci hybridní koncepce, nebo ne, že auta jako Prius či vůbec hybridní vozy je v současné době možno považovat za sice vítanou inovaci automobilového trhu, ale víceméně za doplněk, obohacení tohoto trhu, a ne jeho součást, jejíž význam a rozsah by se mohl v dohledné době zvětšit.