Jak se chovat před houkající sanitkou či hasiči? Tady jsou užitečné poučky

Že se nám při našich cestách po silnicích za zády ozve siréna vozu integrovaného záchraného systému (IZS), je celkem běžná situace. Už méně běžné ale je, aby všichni řidiči zareagovali správně, a nechali vůz hasičů, policie či záchranné služby efektivně a plynule projet. Mnohdy průjezd IZS znamená mezi přítomnými řidiči spíše paniku. Je potřeba mít na paměti, že situace, kdy potřebuje vůz IZS uvolnit místo, je téměř vždy velmi specifická. Silnice jsou různě široké a různé koncipované, navíc vždy extrémně záleží na okolním provozu. Existuje však sada pouček, které lze mít na paměti, a kterými se řídit.

Jedním z naprosto základních pravidel, které stanovuje i zákon, je vytvoření takzvané „uličky pro záchranáře“ v případě, kdy vznikne kolona na víceproudé silnici či dálnici. Ta se má správně utvořit mezi krajním levým a přilehlým pruhem. Nejjednodušší mnemotechnická pomůcka je pohled na prsty pravé ruky – palec ilustruje úplně levý pruh, ostatní prsty potom ostatní pruhy, a záchranná ulička má vzniknout mezi palcem a ukazovákem.

S vytvořením uličky nečekáme až do chvíle, kdy se ozve houkání sirén – v tu chvíli už vůz IZS zdržujeme. Uličku vytváříme už ve chvíli, kdy vjíždíme do kolony. Jsme-li v levém pruhu, držíme se co nejvíce vlevo, jsme-li ve kterémkoliv jiném pruhu, držíme se co nejvíce vpravo. Vždy si před sebou necháme ještě kousek místa pro případnou potřebu dalšího manévrování.

• Jak správně vytvářet nouzovou uličku pěkně ilustruje video projektu Bezpečné cesty:
V dálniční koloně je ulička pro záchranáře jednoznačným zlatým pravidlem. Kdekoliv jinde ale může být situace složitější.

Vůz integrovaného záchranného systému potřebuje projet především rychle a plynule – u případu, ke kterému jede, mohou rozhodovat sekundy. A pokud se bude muset proplétat mezi auty stojícími natěsno u sebe, na rychlosti mu to nepřidá. Mnoho lidí má tendenci řešit průjezd vozů IZS tím způsobem, že prostě zastaví, ale ne vždy je to správné řešení.

Pokud takto zastaví dva řidiči proti sobě na úzké silnici ve městě, houkající auto prostě neprojede. Totéž platí třeba na okresních silnicích, kdy před IZS zastaví auto, ale odnaproti jedou další auta – v takovém případě musí řidič IZS zpomalit a auto objíždět, přitom třeba jen o pár metrů dál by byl dostatečný prostor k bezpečnému plynulému předjetí.

Občas není řešením brzdit do zastavení, ale naopak klidně zrychlit a „uklidit“ se se svým autem až v místě, kde vozu záchranářů nebudeme překážet, a kde kvůli nám nebude muset ani zpomalit.

S tím souvisí i situaci, kdy stojíte na červené před křižovatkou, kterou se vůz IZS chystá projet. Pokud je před samotnou křižovatkou málo místa, není chybou do křižovatky navzdory svítící červené opatrně vjet za účelem udělání místa pro bezpečný průjezd.

Dost možná vůbec nejpodstatnějším pravidlem, které dodržovat, když se na silnici potkáte s houkajícím vozem IZS, je zachovat chladnou hlavu a nechovat se zbrkle a nepředvídatelně. Nezačínejte prudce brzdit a nedělejte náhlé úhybné manévry.

Když se navíc chystáte uhnout na stranu, vždy používejte blinkr. Řidič IZS tak bude vědět, že o něm víte, a naznačíte mu tak, co se chystáte udělat. Stejně tak se i vy podívejte, zda nebliká třeba do odbočky, do které se mu chystáte uhnout.