Honda Civic 1.8 i-VTEC: Spíš evoluce, než revoluce

Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - Devátá generace Hondy Civic pokračuje v cestě svého předchůdce. I ona přijíždí s „vesmírnými" tvary a futuristickým interiérem. Přesto, nebo právě proto, vzhled současné generace nevzbuzuje stejný ohlas, jako když Honda poprvé světu ukázala svoje „UFO". Právě tohle označení se totiž pro předchozí osmou generaci vžilo. A odvážný vzhled se Hondě zřejmě obchodně vyplatil, protože nový Civic vesmírné téma víceméně jen rozvíjí a na první pohled nepřijíždí s ničím vyloženě novým.

Zůstává tak původní dynamický výraz, jednotlivé pro celkový design důležité prvky se samozřejmě změnily. Přední maska s výrazným nárazník a poměrně úzkými světlomety působí hodně dravě, zajímavě vůz vypadá také z profilu. Osobně mám ale velký problém se zádí, především se zadními světly. To, že tvoří mohutný „hrb", má samozřejmě svůj důvod (lepší obtékání vzduchu), ale na mě působí, jako by byla z jiného auta. Nicméně jde o můj subjektivní pocit, třeba se to někomu líbí.

Méně pro lidi, více v kufru

Nový civic se změnil i rozměrově. Oproti předchůdci je o 45 milimetrů delší, o chlup širší a dva centimetry nižší. I díky tomu se Honda chlubí, že civic patří mezi nejaerodynamičtější auta v segmentu a udává hodnotu 0,27. Pro ilustraci, to je stejné jako v případě sporťáku Nissan GT-R.

Přestože se vůz do délky natáhl, byl zkrácen rozvor a ubylo i místa v kabině. Změnu pocítí především cestující na zadních sedadlech. Zatímco předchozí generace patřila v této oblasti mezi špičku, aktuální verze japonského hatchbacku se zařadila spíše k průměru. Vyšším postavám hrozí nebezpečí kontaktu hlavy se stropem. Odhaduji, že opravdové pohodlí na zadních místech najdou lidé zhruba do 175 centimetrů výšky.

Interiér však zůstal překvapivě variabilní. Sedáky zadních sedadel se dají snadno přiklopit k opěradlům (zhruba jako v kině), díky čemuž vznikne vzadu zajímavý prostor vhodný například pro velkou, plochou krabici nebo třeba velký květináč i s nějakou tou větší rostlinou.
Oproti předchůdci přibylo prostoru na zavazadla, kufr nabízí úctyhodný objem 477 litrů a po sklopení sedadel až 1210 litrů. Navíc je poznat, že konstruktéři opravdu hodně přemýšleli nad skutečnou využitelností nákladového prostoru, která je příkladná.

Jen detaily se změnily v interiéru. Dvoupatrová palubní deska stále vypadá díky svým tvarům a digitálním ukazatelům hodně futuristicky. Trochu se zlepšila ergonomie ovládání, bohužel ale zůstalo i pár podivností. Především ovládání palubního počítače je až k vzteku komplikované. Zato potěší nové, kvalitnější materiály i lepší zpracování. Celkově je kokpit civiku docela příjemným místem.

Motor? Spoření místo radosti

Testovaná jedna-osmička i-VTEC na papíře slibuje zajímavé svezení: Nejvyšší výkon činí 142 koní (při 6500 ot./min.), zrychlení z nuly na stovku za 8,7 sekundy. Jenže skutečnost zrovna příliš radostná není. Japonský čtyřválec totiž tak trochu padl na oltář boje proti emisím a snaze o co nejúspornější chod.

Zvlášť když necháte zapnutý režim ECON (je aktivovaný po každém nastartování), který klade odpor řidičově noze a motor spolehlivě udusí a udělá z něj apatického lenocha. Výsledkem sice je pokles spotřeby, ale osobně jsem dokázal v úsporném módu jezdit jen ve městě. V tom případě se spotřeba pohybovala kolem osmi litrů.

Pokud režim ECON vypnete, situace se zlepší. Ani pak ale nebudete mít pocit, že by se někde před vámi pod kapotou skrývalo více než 140 koní. Motor je sice pružný, nedusí se ani v hodně nízkých otáčkách, ale na druhou stranu se z nich dostává hodně pomalu. Ožívá až nad hranicí 4000 ot./min. (spotřeba přitom samozřejmě roste). Normálně mám z točivých motorů příjemnou radost, v případě Hondy tomu ale tak úplně nebylo. Je to škoda, zvlášť když všechno ostatní funguje skvěle.

Podvozek povedeně kombinuje komfortní nastavení s tím sportovním, řízení je příjemně strmé a docela přesné, pochvalu zaslouží i přesnost a krátké dráhy šestistupňové manuální převodovky.

Ve výsledku je tedy nová Honda Civic celkem povedené auto. Možná už není vzhledově tak odvážné jako předchůdce, ale stále si ho nespletete s ničím jiným. A že pomalu opouští image vozu se zárukou zábavného svezení na úkor praktičnosti a ekonomičnosti? To asi dnes bude vadit málokomu.

+ variabilní interiér
+ příjemný podvozek
+ prostorný zavazadelník

- složité ovládání palubního počítače
- nezvyklá ergonomie
- méně prostoru na zadních sedadlech

Honda Civic 1.8 i-VTEC:

motor	zážehový čtyřválec
objem	1798 cm3
max. výkon	104 kW (142 k)
max. točivý moment	176 N.m
max. rychlost	215 km/h
spotřeba	6,1 l/100 km
cena test. modelu	628 000 Kč