Osm zajímavostí o legendární Tatře 815. Co možná nevíte o tomto náklaďáku

Snad všichni, kteří žijí v České republice znají typ automobilu Tatra 815. Pracují na stavbách, jsou na nich namontované jeřáby, využívají je hasiči, silničáři, lesníci i pracovníci dalších profesí. Právě na konci února tento typ těžkého nákladního vozu definitivně odešel do historie. V Kopřivnici totiž smontovali úplně poslední kousek této typové řady. Dějiny Tatry 815 se psaly 42 let. Počítáno od okamžiku, kdy z výrobní linky sjel vůbec první vůz až do doby, než naopak výrobní halu opustil úplně poslední exemplář. Za tu dobu a vlastně ještě předtím se tohoto mnoho událo:

Už v roce 1971 představitelé států tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci rozhodli o tom, že právě Tatra Kopřivnice bude fakticky monopolním výrobce těžkých terénních nákladních vozů s nosností nad 12 tun. Tvar kabiny designéři navrhli již v roce 1971, nový motor T3 pak byl smontován v roce 1973. První prototyp auta s novým motorem vyjel v listopadu 1973.

Pro zákazníky z civilního sektoru se nejčastěji vyráběl třínápravový sklápěč. Do kabiny se nastupovalo až za kolem přední nápravy. Dále bylo možno na podvozek namontovat ještě prodlouženou spací kabinu a dokonce čtyřdveřovou.

Speciální verzí byla snížená kabina určená pro jeřábové nástavby. Ještě o dalších 325 milimetrů (celková výška nepřesáhla dva metry) byla snížena kabina pro letištní tahače T 815 TPL 6x6.



Tatry, které se vyráběly za časů socialistického Československa, tedy první T 815 a pak modernizovaná T 815-2 neměly na přídi klasické kulaté logo automobilky. První verze dokonce měla na levé části jen poměrně malý štítek s nápisem Tatra. Druhá, která se dá ještě odlišit díky podstatně zvětšeným deflektorům, už měla jméno značky nad otvory pro přívod chladícího vzduchu uprostřed a složené z velkých písmen.

Tatra TerrN 1 už logo dostala a na přídi byly jen dva otvory pro přívod vzduchu. A poslední verze Tatra Terra je snadno rozeznatelná díky opravdu velké a barevně odlišené masce.

Verze Tatry 815 – 2 představená v roce 1997 přinesla řešení, které sami Tatrováci označují jako další zásadní novinkou v historii značky od zavedení koncepce centrální nostné roury Hanse Ledwinky. Šlo o nasazení kombinovaného odpružení zadních náprav, které jednak zvýšilo nosnost vozu a jednak zabraňovalo dřívějšímu částečnému sjíždění zadních pneumatik.

Tento typ, u kterého se vrátila před nápravu kapota motorového prostoru, byl sice číselně označen Tatra 163, fakticky však byl po technické stránce jen variantou Tatry 815. Jméno Jamal dostal vůz po jednom sibiřském poloostrově. Tato verze se vyráběla od konce minulého tisíciletí až do roku 2014.



Původně se řada Force určená pro ozbrojené síly měla dokonce označovat Tatra 816. V jejím rámci zejména pro zákazníky v zahraničí vznikl i prototyp nejvýkonnější Tatra 815 v historii.

Její dvanáctiválcový motor měl zdvihový objem 22 litrů a poskytoval výkon 830 koní a točivý moment 3300 Newtonmetrů. Vůz měl schopnost přepravovat tanky a jiná obrněná vozidla do hmotnosti 64 tun. A v Indii zase slouží armádní Tatry v provedení 10x10 nebo 12x12, přičemž poslední dvě nápravy jsou rovněž řiditelné.

Už od roku 1986 startovaly Tatry 815 na Rally Paříž-Dakar. Původně měly vozy opatřené dvanáctiválcovým motorem výkon 400 koní. Jeden speciál – ten, se kterým vyhrál Karel Loprais v letech 1994 a 1995 svoji kategorii, ukradli při přepadení dalších týmových posádek týmu Tatra v rce 1988 na území Mali teroristé. Nejúspěšnější závodní Tatrou 815 byl speciál s označením Puma z konce 90. let získal tři první a jedno druhé místo.

Poslední verze Tatry 815 se vyráběla zejména se čtyřdveřovou kabinou určenou pro přepravu celého hasičského družstva. Již předtím konstruktéři v automobilce zvýšili schopnost vozu projet vodou hlubokou až sto dvacet centimetrů a kabely a další vedení na podvozku opatřili žáruvzdornými návleky. Také se zvětšila pevnost kabiny. Také poslední vyrobená Tatra byla pro hasiče. Budou ji využívat členové dobrovolného hasičského sboru v Klatovech.