Kraksna, Plechová Líza, auto pro obyčejné lidi nebo zkrátka Ford T. Cenově dostupné auto pro masy trhalo rekordy napříč odvětvím. V letech 1908 až 1927 jich americká automobilka Henryho Forda vyrobila více než 15 milionů kusů.
Auto pro obyčejné lidiNa počátku dvacátého století měla auta jen hrstka bohatých. Jenže pak se do toho obul Henry Ford s myšlenkou, že auta patří i do rukou obyčejných lidí. Pustil se do vývoje auta, které bude dost prostorné pro celou rodinu, jednoduché na údržbu a současně výrazně levnější. Běžná cena automobilu v té době se totiž pohybovala vysoko nad 1000 dolarů. Ekonomické hledisko bylo klíčem k úspěchu. Ford nechal model vystavět na naprosto jednoduché konstrukci. Úplně první Ford T spatřil světlo světa 27. září 1908 v továrně Piquette Plant. Celková hmotnost auta činila 540 kilogramů. Pohon zajišťoval čtyřválec o objemu 2,9 litru s výkonem 20 koní. Ford myslel i na minimální provozní náročnost, a tak model vybavil jednoduchou planetovou převodovkou. Měla jeden kvalt pro jízdu vpřed a jeden pro couvání. Auto dokázalo jet rychlostí až 72 kilometrů, takže tehdejším vozům sebevědomě konkurovalo.
Zlom ve výrobě aut, ze kterého těžíme dodnesV prvopočátku vyšel automobil na 850 dolarů, což byla v té době cena nevídaná. Postupem času se ale Fordovi cenu podařilo dostat ještě níž - pod hranici 300 dolarů. Auto si tak mohl dopřát opravdu téměř každý. Ptáte se, jak to dokázal? Jako první přišel s osvíceným způsobem práce na montážní lince. To bylo v roce 1913. Do té doby pracoval jeden zaměstnanec na jednom autě několik dní. Na lince se každý pracovník specializoval na jeden konkrétní úkon, ve kterém se postupem času zdokonaloval a zrychloval svou práci. Výsledkem bylo snížení času sestavení podvozku z 12,5 hodiny na 1,5 hodiny. Cena vozu se tak postupem času stále více snižovala. Přitom mzda zaměstnanců Henryho Forda byla stejně fascinující jako samotný model T. O denní mzdě za osmihodinovou směnu ve výši 5 dolarů si mohla většina zaměstnanců v USA v té době nechat zdát.
V úsporných opatřeních s cílem snížení ceny vozu šel Ford až tak daleko, že v letech 1914-1926 nebylo možné model T koupit v jiné barvě než černé. Proč? Výkladů je několik. Některé zdroje tvrdí, že černá barva schla rychleji a Ford tak šetřil čas a tedy náklady potřebné na výrobu jednoho kusu. Dochované technické záznamy ale dokazují, že černou barvu volil proto, že byla levnější a odolnější.
Ať byl důvod jakýkoli, Ford svůj cíl naplnil. Auto se stalo skutečným hitem. Ve své době tvořil model T 90 % vozového parku na světě! Ostatně za dobu výroby modelu T (1908 – 1927) jich vyrobil a prodal více než 15 milionů kusů – především tedy v černé barvě. V letech 1908 – 1914 a 1926-1927 si několik šťastlivců mohlo dopřát i „téčko“ v zelené, červené, modré nebo šedé.
Konec Fordu TLidi Ford T milovali natolik, že Henry Ford propadl myšlence, že je dokonalý a dokonalým zůstane. Za téměř dvacet let výroby se toho na „téčku“ příliš mnoho nezměnilo. Jenže pokrok šel dopředu mílovými kroky a na trhu se ve dvacátých letech začaly objevovat podstatně vyspělejší a komfortnější vozy. Ford se potýkal s výrazným poklesem prodejů, až nakonec pochopil, že musí jít s dobou. V roce 1927 montážní linku pro výrobu Fordu T uzavřel. Model T nahradilo po pár měsících zbrusu nové „áčko“. Tím ale příběh Fordu T zdaleka nekončí. V roce 1999 byl model T oceněn jako Automobil století.