Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem. Aniž bychom se zahloubali příliš hluboko do tajů chemických procesů ve vznětovém motoru a následně i v našem těle, řekněme si prostě a jednoduše, že při fungování moderního dieselového motoru vznikají mikročástečky napálených sazí, které bez přítomnosti DPF filtru vylétávají z výfuku ven.

A právě proto, že jsou tyto částice tak strašně malé, nemá naše dýchací ústrojí šanci je přefiltrovat a tak se nám částečky usazují až hluboko v plicích. Do našeho těla se proto dostává vcelku velká spousta pevných nečistot, jejichž rakovinotvornost je potvrzená již mnoho let.

Co z toho vyplývá? Tady se nebavíme jen o ekologii, nad kterou mnoho lidí rádo mávne rukou. Tady jde skutečně o zdraví konkrétních jedinců, kteří mikročástečky sazí dýchají.

Ve světle těchto okolností musí i ten nejzarputilejší anti-ekolog uznat, že zbavovat se filtru pevných částic není zrovna ukázka správného chování. Navíc snaha o případné čištění filtrů domácími metodami, zahrnujícími třeba tlakovou vodu či různorodou chemii, končí mnohdy zničeným filtrem, netěsným výfukovým systémem a celou řadou dalších problémů.

Vůbec největší "čuňárna", a tentokrát i skutečný hazard, je „odstranění“ filtru přes diagnostiku, aby se elektronika motoru nesnažila filtr vypalovat a nerozsvěcela kontrolku. Pokud se však filtr nevypaluje, zvyšuje se jeho protitlak a tedy teplota, čímž může v extrémním případě dojít až ke vznícení auta. Kupujete-li tedy ojetinu s filtrem DPF, rozhodně se přesvědčte, v jakém stavu je filtr a zda s ním auto „počítá“.

Svítící kontrolka filtru pevných částic je každopádně velmi nepříjemná předzvěst drahého problému, nicméně je potřeba si uvědomit, že sám filtr mnohdy není přímou příčinou potíží. Jak je všeobecně známo, moderní diesely mají velmi citlivé palivové systémy, náchylné na naftu, stav vstřiků, ale klidně i na stav variabilního časování rozvodů.

Najde-li se v tomto systému nějaký nedostatek, produkuje motor vyšší objem výfukových plynů. Filtr je však přesně nastaven jen na tolik spalin, kolik produkuje motor ve stoprocentní kondici. Jakmile tedy motor ve stoprocentní kondici není – což se může stát velmi snadno – filtr je přehlcen zplodinami a velmi rychle se zahlcuje.

Přidejme k tomu ještě nesprávné vypalování, kdy se s autem nejezdí dlouhé trasy, ale jen krátké cesty po městě, a na problém je zaděláno. Filtr se neregeneruje a netrvá dlouho, než elektronika rozsvítí kontrolku, znamenající návštěvu servisu.

I přes tyto eskapády, které zažije mnoho majitelů staršího dieselu, vypadá to ovšem, že se blýská na lepší časy. Ceny nových originálních filtrů mají totiž sestupnou tendenci a někteří výrobci nabízejí filtry na starší auta dokonce výrazně levněji, než kdy předtím.

Například koncern Volkswagen zlevnil své filtry v posledních měsících drasticky a originální filtr lze pro vozy starší čtyř let (tedy i pro starší modely Octavia, Golf a další) zakoupit za 12 900 korun. Jakmile však dojde na novější auta (Golf od roku 2013, Tiguan od roku 2016) stojí filtr již 16 990 korun. DPF pro SUV Touareg potom vychází rovnou na 30 990 korun.

Pořád se tak jedná o poměrně vysokou částku, ale kdo chce šetřit na spotřebě zakoupením staršího dieselu, ten musí počítat i s vyššími náklady, spojenými s jeho údržbou. Bohužel faktem je, že koncern VW je, co se filtrů týče, jedním z těch levnějších. Podobně jsou na tom ještě filtry určené pro dieselové modely Fordu, které se stále vejdou do 15 000 korun a francouzský koncern PSA nabízí za určitých podmínek repasované filtry výměnou. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy je potřeba koupit nový filtr pro auto japonské či korejské produkce.

Například pro vozy Hyundai a Kia stojí filtr pevných částic v každém případě okolo 80 tisíc korun, což je suma, kterou majitelé starších vozů logicky nejsou ochotni zaplatit. Filtry na Mazdu vychází okolo 50 tisíc a lépe je na tom jen Honda, jejíž filtry se vejdou do 30 tisíc korun.

Tak či tak je zde ovšem pozorovatelný drobně sestupný trend. Celkově jsou totiž filtry DPF totiž stále levnější, čímž se jeden z největších strašáků pozvolna vytrácí.

Otázka tedy zní: Budou ojeté diesely do budoucna lukrativní? U nás a v mnoha okolních zemích jednoznačně ano. Přestože se podíl prodaných ojetin s dieselem v posledních měsících o něco snížil, stále zbývá obrovská spousta lidí, kteří zvolí ojetý naftový vůz s vidinou nízké spotřeby. Jakmile však přijdou problémy spjaté s jeho provozem, hledají tito řidiči způsoby, kterak ušetřit.

A protože DPF filtr není bezpodmínečně nutný k provozu auta, bude i nadále platit, že se jej mnoho řidičů stále snaží spíše zbavit - to je však stále problematičtější i kvůli legislativě, která zavádí kontroly filtrů DPF na technických kontrolách.

Právě nižší ceny filtrů však skýtají drobnou naději, že se majitelé starších dieselů rozhodnou případný opotřebený filtr vyměnit za nový a udrží tak své auto v originálním stavu, aniž by chrlilo z výfuku nebezpečné částečky, zachytávající se v plicích. Před nákupem dieselové ojetiny je tedy dobrou radou zjistit si, kolik DPF filtr na dané auto stojí a vybírat i podle tohoto aspektu. Onen filtr totiž není „něco navíc", co si zaslouží být vyhozeno. Jedná se o díl, který je v případě poruchy třeba vyměnit úplně stejně jako kterýkoliv jiný.

Co je vlastně uvnitř takového filtru? Mrkněte na následující video: