Ferrari bylo jen sen, postavil si vlastní. Na truc politice vzniklo superauto

I Brazílie měla své exotické auto. Vzniklo ovšem na truc vládní politice v osmdesátých letech, která výrazně znevýhodňovala zahraniční vozy. Uvalila na ně totiž padesátiprocentní clo. Potkat v ulicích Sao Paula nebo Rio de Janeira supersport typu Ferrari či Lamborghini se tak rovnalo malému zázraku. A s tím se muselo něco dělat.  Mario Richard Hofstetter byl synem vysoce postaveného vojenského hodnostáře, přesto měl veškerou volnost k tomu, aby si splnil svůj sen. Postavit sportovní auto ho lákalo už od dětství a v pubertě se do práce vrhl na plný úvazek. Vznikl prototyp vozu, který okamžitě poutal pozornost svým výstředním tvarem. Hofstetter se inspiroval u italských konceptů té doby, například u Bertone Carabo.

Vůz pojmenoval po sobě, tedy Hofstetter Turbo. Auto mělo nízký profil, vysoké bylo pouze 1070 mm. Na délku měřilo 4170 mm s rozvorem 2380 mm. Šlo o typický vůz s motorem uloženým uprostřed a pohonem zadních kol. Samozřejmostí byly tehdy moderní vyklápěcí světlomety. Vzhůru otevírané křídlové dveře pak odrážely dobovou módu super aut. Ostře řezaný design vozu připomněl i exotické modely jako Lamborghini Countach nebo Lotus Esprit.

Kabina pro dva měla luxusní zpracování. Kožené sedačky, semišový interiér a k tomu výstřední volant se dvěma rameny vypadaly až přepychově. Nejvíc na sebe ale upozorňovala digitální přístrojová deska. Ručičkové ukazatele informující hlavně o stavu turbodmychadla pak byly umístěné na A-sloupku, což je místo oblíbené u úpravců aut.



Mario pracoval na voze už od roku 1982 (podle svých vzpomínek i 12 hodin denně), firmu založil o tři roky později. S autem debutoval na domácím autosalonu v Sao Paulu. „Postavili jsme vůz na rampu a zvedli čumákem vzhůru. Vypadlo to, jako by byl na startovací plošině pro rakety. Okolo chodili manažeři Volkswagenu a kroutili hlavami: My rozřezáváme auta vejpůl, děláme různé nesmysly a tady nějaká nula bez peněz a zkušeností vymyslí start rakety. Proč jsme na to nepřišli my?“ vzpomíná Hofstetter v jednom z mála rozhovorů pro média.

Přitom právě Volkswagen byl pro existenci Hofstetteru Turbo klíčový. Vzhledem k clu mohl Mario sáhnout jen po součástkách pár vozů vyráběných v Brazílii. Auto na trubkovém rámu s karoserií ze sklolaminátu tak dostalo motor z VW Passat. Benzinový čtyřválec o objemu 1,8 litru ale nově dopovalo turbodmychadlo Garrett. Výsledkem byl výkon 140 koní při nízkých 5000 ot./min. Auto dokázalo zrychlit z klidu na stovku za 9,3 sekundy, maximum: 193 km/h.

To není žádná sláva ani na osmdesátá léta! Proto netrvalo dlouho a Mario vyměnil motor za objemnější. Tentokrát šlo o dvoulitr z VW Santana, který opět opepřil turbem Garrett. Některé vozy měly místo manuální čtyřstupňové převodovky automat. Od roku 1988 tak mohl nabízet auta se sílou 210 koní. Ta už uháněla rychlostí až 236 km/h. A to i díky tomu, že celý vůz vážil jen něco málo přes 1,1 tuny, tedy podobně jako Škoda Fabia.

Cenou se jí ale rozhodně nepodobal. Tedy, přesná částka, za kterou Hofstetter nabízel své vozy na brazilském trhu, je neznámá. Podle jedné z dochovaných informací ale Turbo stálo přibližně tolik jako čtyři dobové Fordy Escort. Pro zemi s vysokou nezaměstnaností a miliony lidí žijícími na hranici chudoby nešlo právě o ideální auto. Mario tak mezi lety 1984 až 1991 vyrobil jen 18 kusů.



Nešlo ale o katastrofu. Na výrobce z malé garáže v Sao Paulu je 18 prodaných vozů solidní číslo. Navíc je díky tomu Hofstetter Turbo dodnes exotickou raritou, která budí na silnici pozornost víc než dnešní vozy Ferrari a Lamborghini. Mario má dnes ve svém domě několik kusů, které by nikdy nedal z ruky, včetně prvního prototypu.

Podívejte se na následující video, kde Mario Richard Hofstetter jako vznikl jeho unikátní brazilský supersport. Nechybí záběry z jízdy. Snímek je natočen v portugalštině s anglickými titulky: