Bruselskému establishmentu přestává stačit násilné ovládání automobilek pomocí často nesmyslných norem na všechno možné a představuje zatím nejambicióznější projekt, jehož cílem má být usnadnění života majitelům ekologicky šetrných aut – to vše samozřejmě za peníze daňových poplatníků.
Hlavní myšlenka této strategie je postavena na předpokladu, že jednotlivé politické iniciativy se do teď snažily zejména o podporu výroby alternativně poháněných dopravních prostředků, nezabývaly se už ale praktickým hlediskem distribuce konkrétních paliv či energie. Tato praxe by se ale měla změnit v souvislosti s plánovaným vybudováním sítě alternativních čerpacích stanic v celé Evropě.
Velmi omezená distribuční síť tvoří (vedle nezájmu zákazníků a vysokých cen „zelených“ aut) podle Evropské komise začarovaný kruh, který brání rozšíření alternativních technologií. Situace je přitom jednoduchá: síť čerpacích stanic je omezená, jelikož její budování je vzhledem k nízkému počtu alternativních aut nerentabilní, auta jsou příliš drahá, protože o ně není zájem a spotřebitelé také nechtějí auta, do kterých není dostupné palivo. Komise tak chystá balíček závazných cílů pro členské země, který je bude zavazovat k vybudování minimálního počtu čerpacích stanic pro ekologická paliva, jako je například elektřina, vodík a zemní plyn, stejně jako normy společné pro celou EU, jež upravují povinnosti k výstavbě a údržbě příslušné infrastruktury.
Místopředseda Komise Siim Kallas (mimo jiné někdejší estonský premiér a člen komunistické strany SSSR) odpovědný za dopravu k tomu dodává: "Rozvoj inovativních a alternativních paliv je důležitým způsobem pro snížení energetické závislosti evropského hospodářství. Čína a USA navíc plánují do roku 2020 zvýšení podílu elektromobilů v národních vozových parcích až na 6 milionů vozidel."
Tato myšlenka zní logicky a pozitivně, nebýt toho, že plánované rozměry akce jsou opravdu gigantické. Odhadovaná suma výdajů podle tabulek vypracovaných samotnou komisí činí 750 miliard EUR - v přepočtu téměř 19,2 bilionu korun! Takže navzdory tomu, že je u nás v současné době provozováno asi 250 elektromobilů, do roku 2020 bude Česká republika povinna uvést do provozu 129 tisíc dobíjecích míst, z čehož minimálně 13 tisíc má být veřejně přístupných. V případě, že se vám to zdá hodně, Německo jich bude muset mít 1,5 milionu, Itálie 1,25 milionu, Francie skoro milion a Británie 1,22 milionu.
Naopak zajímavé je, že návrh komise dále nepočítá s rozvojem a podporou distribuční sítě zkapalněného ropného plynu (LPG) a pracuje pouze s palivy na bázi stlačeného zemního plynu (CNG).
A jak si stojí elektromobily v ČR? Na základě údajů Asociace elektromobilového průmyslu (ASEP) přibylo za loňský rok v Česku 100 osobních elektromobilů na současných 250 a počet dobíjecích stanic se zvýšil o dvacet na nynějších 208. Zatímco před dvěma lety bylo v Česku registrováno a přihlášeno pouze 6 elektromobilů, loni už to bylo 89 nových elektromobilů.