Znáte rizikové cesty v Jihočeském kraji? Tady byste měli jezdit opatrně

Most u Bechyně na Táborsku, křižovatka u Lidlu na výpadovce na Písek, nebo křižovatka u Holkova na Českokrumlovsku. To jsou jen některá z top deseti rizikových míst v Jihočeském kraji. Právě na ně se zaměřila dopravní konference, která se uskutečnila na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Na Regionální dopravní konferenci v Českých Budějovicích se sešli nejen odborníci z řad policistů nebo BESIPu, ale také zástupci =StavbyRealizace]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jihočeského kraje, Správy a údržby silnic (SÚS) Jihočeského kraje, společnosti RSE Project a datoví analytici.

Jak uvedl Marek Sibal z DataFriends, jedním z těch nejrizikovějších míst v kraji, je například podjezd pod tratí u Chýnova na Táborsku. Tady za poslední pět let došlo celkem k 27 nehodám. V uplynulých dvou letech to bylo nehod 17.

„Za poslední rok zde došlo k jedenácti dopravním nehodám a letos už je tam evidována jedna nehoda,“ nastínil čísla.

Podle Tomáše Voráčka, ředitele provozního úseku ŘSD v Jihočeském kraji, je v současné době jedinou možností, jak udělat toto místo pro řidiče bezpečnější, instalovat měřič rychlosti.

„My tu lokalitu vnímáme. Hned po dokončení stavby jsme tam dali sníženou rychlost, ale jedinou možností, jak na to ještě více upozornit, je dát tam orientační měřič rychlosti. Aby řidiče na padesátku upozorňovala ještě rozsvícená značka. Jinak se obávám, že není nic, co více bychom mohli udělat,“ poukazoval Tomáš Voráček na to, že je tato část součástí obchvatu Chýnova, jenž se stále staví.

Na lepší časy by se mohlo blýskat těm, kteří jezdí z Českých Budějovic do Kaplice, konkrétně u odbočky na Římov. I toto místo je totiž na seznamu deseti nejrizikovějších míst v kraji.

„V posledních pěti letech zde došlo k patnácti nehodám. Za poslední dva roky to bylo osm nehod, v letošním roce to byla jedna nehoda. Nejčastější příčinou je nedání přednosti, tak tomu bylo v téměř padesáti procentech případů. Druhým důvodem je nedodržení bezpečné vzdálenosti,“ nastínil Marek Sibal s tím, že zde bylo za tu dobu evidováno 14 lehkých, tři těžká zranění a 1 úmrtí.

Zlepšit by se situace měla po dostavbě dálnice, možným řešením je i kruhový objezd, což potvrdila i Andrea Tetourová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje.

„Myslím, že v okamžiku, kdy nám tuto silnici po dostavbě dálnice předají, tak tam přistoupíme ke stavební úpravě,“ komentovala tento úsek.

1) Okres Tábor – silnice I/19 a podjezd pod tratí u města Chýnov – 27 nehod, 8 zraněných – za poslední dva roky 17 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky.
2) Okres České Budějovice – křižovatka ulic Nádražní a Rudolfovská třída v Českých Budějovicích – 24 nehod, 14 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: jízda na červenou.
3) Okres Český Krumlov – křižovatka silnic I/3 a II/155 u vesnice Holkov – 19 nehod, 18 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě.
4) Okres Český Krumlov – křižovatka silnice I/3 a ulice Omlenická ve městě Kaplice – 15 nehod, 15 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě.
5) Okres České Budějovice – křižovatka silnice I/20 a ulice Labská v Českých Budějovicích – 14 nehod, 17 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo.
6) Okres Strakonice – úsek silnice II/139 u vesnice Brusy – 11 nehod, 12 zraněných – za poslední dva roky 6 nehod – nejčastější příčina nehod: jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru.
7) Okres Český Krumlov – oblouk silnice II/160 v Novém Spolí (části města Český Krumlov) – 11 nehod, 11 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky.
8) Okres Český Krumlov – křižovatka silnice II/163 na sypané hrázi v Lipně nad Vltavou – 10 nehod, 10 zraněných – za poslední dva roky 3 nehody – nejčastější příčina nehod: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla.
9) Okres Prachatice – úsek silnice II/141 u osady Blažejovice – 10 nehod, 6 zraněných – za poslední dva roky 4 nehody – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky.
10) Okres Tábor – vjezd na Duhový most přes řeku Lužnici u města Bechyně – 9 nehod, 7 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nezvládnutí řízení vozidla.V loňském roce se v Jihočeském kraji stalo celkem 4640 dopravních nehod, lehce zraněno při nich bylo 1877 osob, těžké poranění utrpělo 185 osob, ve 47 případech došlo bohužel k úmrtí. Ve 349 případech byl na vině alkohol, ve 20 pak návykové látky.

Cílem dopravních konferencí je nejen vytipovat nebezpečná místa na silnicích v jednotlivých regionech, ale také naznačit možná řešení, jak tato místa udělat bezpečnější. Martin Landsfeld ze společnosti Samdi tak v úterý poukázal na dvacítku míst v kraji, která místa už díky návrhům vylepšena byla.

Jedním z nich je kruhový objezd, který vznikl na Včelné u Českých Budějovic, bezpečnější se stala i Pražská třída v Českých Budějovicích.

„Tady došlo k instalování světelného signalizačního zařízení na přechodech pro chodce,“ poukázal na změnu. Vylepšení se dočkala i silnice I/22 u Drahonic na Strakonicku.

„Tady byla položena bezpečnostní protismyková úprava v samotném oblouku, přibyly i vodicí tabule,“ přiblížil další z dříve rizikových míst.

Dodal, že v současné době se pracuje na dalších. Je jím například úsek silnice III/159 u obce Tálín, úsek silnice I/4 u Nišovic, křižovatka a most na silnici II/122 u Bechyně nebo křižovatka u obce Vitějovice nebo Protivín.

Na dopravní konferenci jsme slyšeli o deseti nejrizikovějších místech v kraji, kde dochází, někdy i k vážným dopravním nehodám. Co vy tomu říkáte jako krajský koordinátor bezpečnosti silničního provozu (BESIpu)?
No, pojďme to konečně řešit. Všechna ta místa. Není žádné, které bych z toho nějak povýšil, všechna jsou třeba vyřešit. Hlavně jsem ale kvitoval postoj odborníků v dopravě, kteří mají přímý vliv na stavbu infrastruktury, protože za tu dobu, co se dopravní konference dělají, tak došlo k určitému posunu. Na konferenci zaznělo, a jsem za to rád, že většinu dopravních nehod zaviní sám účastník silničního provozu. Na pouze třicet procent dopravních nehod má vliv infrastruktura. To znamená, že musíme více působit na lidského činitele, což je také základní úkol BESIPu. Dělat to můžeme jednak jeho výchovou, jednak právě ovlivňováním v některých situacích. Velice tak kvituji, že zaznělo, že na některých nehodových místech je potřeba úsekové měření, že některá nehodová místa je potřeba předělat tak, aby byly odpouštějící, aby byly zavádějící. To je důležitá věc.

Dokážete říct, jaký význam má úsekové měření?
Všude tam, kde se úseková měření zavedla, tak sledujeme snížení té nepřiměřené rychlosti. Na Budějovicku mohu uvést jako konkrétní příklad Srubec. Ale není to jen tady u nás v Jihočeském kraji, ale pokud jedu do Prahy, anebo z Prahy, tak mezi nájezdem na dálnici a Benešovem je úsekové měření a tam se ta doprava rozhodně zklidnila. Já jsem přesvědčený o tom, že zklidnění dopravy je základ bezpečnosti.

České Budějovice jsou městem cyklistů. Věděl byste, v kolika případech způsobí nehodu právě cyklista?
Před nedávnem jsem se připravoval na vysílání v televizi, kde jsme mluvili o nehodách cyklistů. Pokud si to dobře pamatuju, byla to čísla za období od prvního ledna do jednatřicátého července. Už to nevím úplně přesně, ale myslím, že zhruba z dvě stě dvaceti dopravních nehod, kterých se zúčastnili cyklisté, bylo sto šedesát osm nehod, to číslo mi utkvělo v paměti, které zavinili sami cyklisté. Ti jsou pro nás docela velký oříšek, pro bezpečnost silničního provozu. Někdy mám pocit, že si cyklisté myslí, že na něj žádná pravidla neplatí, což není pravda. Cyklista je v podstatě řidič motorového vozidla, to znamená, že má stejné povinnosti jako jakýkoliv jiný řidič.

V posledních letech přibyli v silničním provozu také koloběžkáři. Jak se na ně díváte z hlediska bezpečnosti?
Jak se říká, pokrok nezastavíš. A tohle je nový způsob dopravy. Nicméně tento pokrok není moc velkým přínosem, co se bezpečnosti silničního provozu týče. Lidé, kteří jezdí na koloběžkách, jsou účastníci silničního provozu a tím pádem mají určité povinnosti ze zákona vyplývající. Co je u nich oproti cyklistům ještě horší, je to, že nevnímají rizika, která koloběžka přináší, obzvlášť pokud je to elektrokoloběžka. Nevnímají, že je koloběžka mnohem hůře ovladatelná než kolo. Naprostá většina koloběžkářů, kterých jsem se ptal, jestli vidí nějaký rozdíl mezi jízdou na kole a jízdou na koloběžce, uvedla, že tam žádný rozdíl není. A to je právě to nebezpečí, že nevnímají to zhoršené ovládání. Já vždycky přirovnávám ovládání kola a ovládání koloběžky k jízdě v autobuse městské hromadné dopravy. Když ovládáte kolo, je to jako když stojíte v autobuse městské hromadné dopravy a držíte se madla. Když ale ovládáte koloběžku, je to jako když stojíte v autobuse městské hromadné dopravy, ale nedržíte se madla. A takhle to potom funguje při jakémkoliv nárazu nebo defektu. Z té koloběžky se potom to tělo řítí neovladatelně jakýmkoliv směrem.

Kdyby mělo být v Českých Budějovicích jedno místo, které mu je třeba se věnovat přednostně, které by to podle vás bylo?
Jako první mi vyvstalo na mysl místo, které i tady bylo uváděné, a to je křižovatka u viaduktu na Rudolfovské třídě. Jak uváděl pan komisař, tam ta přítomnost viaduktu trochu zamezuje výhledu. Stalo se tam několik dopravních nehod s vozidlem rychlé záchranné pomoci, které jelo pod majákem. Když sem přijíždí řidič po Nádražní, ať už z jakéhokoliv směru, a sanitka jede pod viadukt, přijíždí od Rudolfova, tak je docela dost obtížné sledovat signál sanitky, protože je v podstatě zakrytý.