Cyklistická sezóna začíná: Víte, jak se chovat u konce vyhrazeného pruhu?

Už před deseti lety byla zavedena sada nových dopravních značek, které upravují cyklistický provoz na běžných komunikacích. Většina lidí je stále ještě nezná nebo neví, co přesně znamenají. "Stále znovu a znovu mě překvapuje, jak malé procento i profesionálních řidičů se umí správně chovat na komunikacích, kde se společně s nimi pohybují i cyklisté," tvrdí odborník na bezpečnou jízdu Jiří Patera. "Výjimkou nejsou dokonce ani učitelé autoškol," dodává. Tyto poznatky získal na kurzech bezpečné jízdy, kde působí jako školitel.

Přitom při neznalosti platné legislativy se takový řidič může velmi snadno dostat do problémů. "Konkrétně se to může týkat situace v místech, kde končí vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty," uvádí. Rozdíly mezi jednotlivými pruhy pro cyklisty popisujeme níže a můžete si je také prohlédnout v naší fotogalerii. Tam také uvádíme některá problematická pražská místa.

Podle Patery velká část lidí netuší, že v takovém případě má cyklista přednost a řidič automobilu mu musí umožnit se do klasického pruhu zařadit. "Třeba i tak, že sníží rychlost nebo dokonce zastaví," říká Patera. Na druhou stranu má cyklista na to, že se zařazuje do souběžného pruhu, upozornit znamením o změně směru jízdy. Tedy klasicky upažením.

Auta do tohoto pruhu vjíždět nemůžou, výjimka může nastat například v případě odbočování z hlavní silnice na vedlejší. Podle Patery ale samozřejmě mezery ve vzdělání mají i cyklisté. Týká se to například míst, kde můžou v sedle bicyklu přejíždět silnici.

"Tak si lze počínat výhradně na speciálním přejezdu pro cyklisty, nikoli už na klasickém přechodu pro chodce nebo vyznačeném místě pro přecházení," vysvětluje odborník. Přejezd pro cyklisty bývá na silnici vyznačen jak svislou dopravní značkou, tak i bílými čtverci na obou stranách koridoru.

V toleranci cyklistů tuzemští řidiči podle Patery stále výrazně zaostávají například za svými rakouskými nebo německými kolegy. "Když jsem se ptal na to, jak je to možné, vysvětlili mi, že tam je totiž v podstatě každý řidič také cyklista. Tudíž zná situace z obou stran. "Dokonce jsem byl před časem v Rakousku svědkem, jak jednou řidič BMW jel zhruba pět kilometrů za cyklisty, než se na silnici objevilo dostatečně široké a přehledné místo, aby je mohl objet," přidává zkušenost. U nás se podle něho zatím mnozí lidí nenaučili vzájemnému respektu mezi chodci a cyklisty na společných stezkách. "Cyklista zde nesmí ohrozit chodce a platí to samozřejmě i naopak," uzavírá.

Prvním z nich je piktokoridor. To je na vozovce vyznačená trasa pomocí bílých šipek a siluety kola a jedná se o doporučenou trasu nebo průjezd a jízdu cyklistů v méně přehledném prostoru. Auta tam ale běžně můžou jet také. Vyšší formu ochrany cyklistů zajišťuje jízdní pruh pro cyklisty. Ten už je oddělen na vozovce podélnou čarou. Vyznačovat se může tam, kde je vedle něj dostatek prostoru pro průjezd osobního auta Ovšem v případě potřeby širší vozidla, například autobusy, do něj mohou přesáhnout.

Je možné je vyznačovat na užším profilu komunikace a na městských komunikacích, kde významně převažují osobní vozidla, má ohromný přínos pro přehlednost Nejvíce chráněni pak jsou lidé na kolech ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty. Ten nemusí být, ale často bývá, zvýrazněn červenou barvou červeném pruhu.. Ten je už určen pouze pro cyklisty a vozidla přes něj mohou pouze přejíždět při odbočování.