Nové funkce Škody Enyaq usnadňují soužití na cestách. Platí to také v Alpách?

Čím dál více motoristů bude v příštích letech jezdit i na dovolené se svými nebo služebními elektromobily. Vyzkoušel jsem, jak se dá ve vysokohorském prostředí francouzských, italských a švýcarských Alp v praxi používat modernizované provedení Škody Enyaq. Kromě toho, že je nyní tento čistě elektrický vůz rychlejší, má také schopnost rychlejšího dobíjení a lépe fungující infotainment. Škoda Enyaq na našich silnicích stále není rozhodně tím nejrozšířenějším autem. Přesto se zdá, že s tímto modelem mladoboleslavská automobilka neudělala chybu. Za tři roky, co se tento vůz vyrábí, se jich totiž prodalo už dvě stě tisíc. Převahu nad verzí kupé má klasická karosérie.

Na to, jak to oběma verzím v Alpách slušelo, a jaké vychytávky jsou k dispozici, se podívejte do galerie.Na sklonku loňského roku Škoda představila technické změny. Ty jsou poměrně významné. Tehdy jsem se s nimi mohl krátce seznámit v rakouských Alpách, nyní byl čas na podrobnější prověření schopností inovovaného vozu ve francouzské, italské a švýcarské části stejnojmenného nejvyššího evropského pohoří během prodlouženého únorového víkendu.

Jak už jsem informoval, nové Enyaqy pro rok 2024 mají výkonnější zadní elektromotor, vylepšenou hodnotu dojezdu, vyšší maximální rychlost a třeba i přepracovaný infotainment.

Jeho používání je teď uživatelsky příjemnější díky různým vylepšením. Například existuje možnost přizpůsobit si tlačítka pro rychlý přístup k vybraným funkcím vozu. Jde třeba o adaptivní vedení v jízdním pruhu (Lane Assist+), vyhřívání čelního skla nebo funkci recirkulace vzduchu.

V zimním počasí, kdy je spotřeba přece jen vyšší a také dobíjení trvá zpravidla déle, budou zákazníci nepochybně oceňovat funkci předehřívání baterie před příjezdem k nabíječce. Buď se tak může stát automaticky, když se zadá cesta k příslušnému stojanu do vestavěné palubní navigace nebo to lze učinit manuálně dotykem na příslušné virtuální tlačítko na displeji.

Vyzkoušel jsem si to v praxi a opravdu se hned pár desítek sekund po připojení kabelu k nabíjecí stanici s výkonem 150 kW Enyaq začal nabíjet výkonem 140 kW. Získání dojezdu na příštích sto kilometrů je tak záležitostí necelých deseti minut.

Během tří dnů jsem se s Enyaqem vydal do tří alpských lyžařských středisek. Startovacím a cílovým bodem bylo vždy francouzské městečko Divonne Les Bains. To leží v nadmořské výšce 500 metrů.

Dvakrát jsem na cesty vyrážel s modelem Coupé, jedenkrát s klasickým SUV. Vždy šlo o kus ve výbavě Laurin&Klement, tedy obtěžkaný množstvím výbavy. Jednou jsem měl na střeše box, ve zbývajících případech nosič a na něm držáky lyží.



První den cesta za lyžováním vedla do italského střediska Courmayer, přičemž před příjezdem do něho je třeba projet tunelem pod nejvyšší evropskou horou Mont Blanc. Ten leží v nadmořské výšce téměř 1400 metrů, dosažené převýšení tak činilo bezmála devět set metrů. Není tedy divu, že výsledná spotřeba auta obsazeného dvěma lidmi a naloženou výbavou pro lyžování činila při cestě tam 26 kWh/na sto kilometrů. Při cestě zpátky (z kopce) již bylo ale snadné dostat se hluboko pod hranici 20 kWh.

Výsledná hodnota na cestě tam i zpátky byla 21 kWh, což je solidní hodnota, která zajišťuje dojezd i v zimním počasí a na náročné trase více než tři sta padesát kilometrů na jedno nabití. Jen znovu připomínám, že plynulé obtékání vzduchu kolem karosérie významnou měrou narušoval nosič s lyžemi. Ten se, podle našich předcházejících měření, i na autě se spalovacím motorem projevuje zvýšením spotřeby 15-20 procenty.

Pokud byste dostali nápad si cestu ještě nějak prodloužit, tak lze v tomto regionu využít poměrně solidně dimenzovanou síť rychlých dobíjecích stanic.

To byl právě případ druhého dne, kdy jsem se ještě rozhodl prověřit jízdní schopnosti Enyaqu na klikaté silničce vedoucí do vysokohorského průsmyku. Jinak bych cestu z Divonne do skvělého lyžařského resortu Verbier v srdci Švýcarska zvládl také bez dobíjení.



Třetí den jsem pak dosáhl nejlepší spotřeby. Výsledných 19 kWh jsem naměřil na výletě do střediska Les Carroz, které ve Francii patří k těm nejvíce zaměřeným na rodiny s dětmi. Na této trase ale byl největší podíl rychlostních silnic s elektromobilům vyhovujícím limitem 80-120 kilometrů v hodině a celkové převýšení nejmenší.

Na cestu nám Škoda vybavila vozy příslušenstvím, které cesty za lyžařskými zážitky hodně zpříjemňuje. Například jde o rozkládací koberec, který si můžete rozložit přes nárazník a pak se na parkovišti před lanovkou bez rizika zašpinění kalhot pohodlně obout do lyžařských bot. Pokud jedete jen na jednodenní lyžařskou expedici, tak můžete ušetřit za nosič a takzvanou rakev a pořídit si vak na lyže do interiéru. Dá se bezpečně ukotvit ke konstrukci vozu.

Nové typy střešních boxů Škoda ve svém obchodě s originálním příslušenství nebo u dealerů nabízí v několika velikostech. Do toho největšího s objemem 512 litrů můžete uložit dokonce 7 párů lyží s délkou do 210 centimetrů. Navíc má vychytávky jako je signalizování správného utažení šroubu na nosiči a také náležitého uzavření víka.