Auta bez řidiče: revoluce v dopravě

Čím dál častěji se v posledních měsících mluví o autech bez řidiče. Google několik takových vozů úspěšně testuje už pár let ve třech amerických státech. Jízdu aut bez řidiče na veřejných komunikacích uzákonila jako první v roce 2011 Nevada. O rok později pak následovaly Florida a Kalifornie. Jízdu ovšem povolují za přísně vymezených podmínek. Navíc s auty bez řidičů zatím nepočítají další zákony, například pro udělování řidičských průkazů. Neočekává se tak, že by jejich běžné používání bylo možné dříve než za několik let. Technicky však fungují celkem dobře a hlavně bez problémů. Auta od Googlu používají videokamery, radarové a laserové senzory, satelitní navigaci. Najezdily skoro půl milionu kilometrů, aniž by způsobily nehodu. Účastníkem bouračky bylo auto bez řidiče pouze jednou, když do něj před semaforem zezadu narazil jiný vůz.

Zavádění aut s automatickým řízením bude mít podle expertů tři fáze. V první, která už v podstatě nastala, vybavují automobilky čím dál víc běžných modelů nejrůznějšími zařízeními, která řidičům usnadňují ovládání auta, případně ho činí bezpečnějším. Jde o technologie, které auto samy zabrzdí před náhlou překážkou nebo například "hlídají" správnou jízdu v pruzích na dálnici. Najdeme je v dražších modelech mnoha automobilek. Volvo nebo Toyota dnes nabízejí modely, které "samy" řídí do rychlosti kolem 40 kilometrů v hodině, samozřejmě za neustálé asistence řidiče. Ale hodí se to například při popojíždění v zácpě nebo velmi hustém provozu.

Druhou fází bude postupné zavádění plně automatizovaných aut. Je otázkou, jak se s tím vypořádají zákony různých zemí, je však nepochybné, že plně odpovědným bude i nadále řidič. Nepředpokládá se, že by se například mohl věnovat něčemu jinému (číst noviny) anebo třeba usednout do vozu pod vlivem alkoholu. Auto se bude povinně "dožadovat pozornosti", například bude řidiče vyzývat k různým úkonům, aby se jeho elektronický mozek přesvědčil, že lidský šofér "dává pozor" nebo neusnul. Řízení může být paradoxně náročnější, či spíše "otravnější" než dnes, a mezi experty panují určité obavy, aby to nástup těchto technologií spíše nezbrzdilo.

Dříve nebo později ovšem přijde třetí fáze (odhaduje se do 25 až 30 let), kdy plnou odpovědnost převezmou auta, lépe řečeno se o ni nějakým způsobem budou dělit výrobci a majitelé aut. Jak přesně to bude právně, zatím netušíme, ale čeká se, že někdy mezi lety 2040 a 2050 by mohly "skončit" řidičské průkazy. Všichni budou v osobních autech pasažéry, stejně jako jsou dnes například v autobuse.

Američané v této souvislosti nejčastěji používají termín "auto Jetsonových" podle kresleného sitcomu z roku 1962. Ten se odehrával za 100 let, tedy v roce 2062, a sympaticky střelená rodinka Jetsonových v něm používala létající, samořiditelné auto. Loni jsme byli přesně v půlce (od uvedení seriálu uplynulo 50 let), takže byl vhodný čas na určitou rekapitulaci. A odborníci z automobilové branže se shodli, že bychom se do roku 2062 měli aut bez řidiče rozhodně dočkat. Létající však skoro určitě nebudou.

Revoluci to však způsobí. Ne hned od začátku, kdy se o silnice budou v různém poměru dělit auta automatická s auty ovládanými více či méně řidiči. Otázka zní, jak si budou "rozumět". Nebudou mít styl jízdy natolik odlišný, že se třeba v tomto období počet nehod zvýší, místo aby se snižoval? Jak budou elektroničtí řidiči vyhodnocovat krizové situace, kdy je například nehoda nevyhnutelná? Budou hledat řešení, které povede k nejmenším škodám všech zúčastněných, anebo budou nějak "upřednostňovat" své vlastní pasažéry? To jsou otázky jak z vědeckofantastické literatury, ale mnozí na ně hledají odpovědi už dnes.

Jsme na takový svět připraveni? Máme ještě dost času tak učinit. Ale nebude to jednoduché a více než technologie bude rozhodovat ochota nás, jejich uživatelů. Nedá se vyloučit ani to, že v některých částech světa, nejspíše v Americe, se prosadí auta bez řidičů rychleji než jinde. Staromilská Evropa zatím nepřijala ani automatickou převodovku.