Prihlásenie
Užívateľské meno / e-mail
Heslo
Registrácia
Napísať recenziu na môj voz  +Vložiť inzerát

Petr Görlich: S účinností nového zákona je na všechny stejný metr

Aktuality
Jiří Vaculík | 08.05.2007
foto: Jiří Vaculík
1. července 2006 vstoupila v účinnost novela silničního zákona, která měla změnit chování řidičů a bezpečnost na českých silnicích. Jak se to podařilo podle dopravní policie, na to odpovídá v rozhovoru Petr Görlich z ostravského dopravního inspektorátu.

Ostrava je rozlohou druhým a počtem obyvatel třetím největším městem České republiky. Jak se zde řidiči adaptovali na nová pravidla?
Pokud srovnáme období od prvního července do konce roku v letech 2005 a 2006, tak se v Ostravě stalo vloni v tu dobu o 487 nehod méně. Celkem jich bylo 2 777. Čili je to o téměř pět set méně, a to je na Ostravu hodně. Bohužel ale neklesl počet úmrtí. Mění se však chování řidičů. Například v roce 2006 ve zmíněném období bylo 108 řidičů pod vlivem alkoholu, o rok dříve 146. Vidíme posun i v preventivních akcích, jak se říká, v Kryštofech.

A jaký byl vývoj nehodovosti v letošním roce, pokud srovnáte čísla s loňským?
Od 1. 1. do 1. 4. jsme v Ostravě vyšetřovali 1 379 nehod. V roce 2006 to bylo 1 769, letos tedy o nějakých 390 nehod méně. Ale podepsalo se na tom i počasí. Pozitivní stránka je, že ubylo malých nehod na sněhu a ledu. Počasí ale bylo zrádné, občas to ráno vypadalo, že je všechno skvělé a cesty jsou sjízdné, a to mělo vliv i na rychlost. Ale ve skutečnosti byly silnice namrzlé. Proto letos došlo k pěti úmrtím a vloni jsme nezaznamenali žádné.

Ale pojišťovny hlásí nárůst počtu škodních událostí. Nelze určité změny ve statistikách přisuzovat i posunu hranice škody, ke které se musí volat policie?
Ano a je to dáno právě změnou hranice z dvaceti na padesát tisíc. Když se účastníci domluví a není škoda na majetku třetí osoby, pak to řeší jen pojišťovna. Samozřejmě kdyby na místo přijela policie, tak kromě toho, že sepíše protokol, dostal by řidič, který nehodu zavinil, ještě sankci od nás.

Je to tedy změna k lepšímu?
Nám to ulehčuje práci, to je jedna stránka věci. Většinou se jedná o nedodržení bezpečné vzdálenosti, takže se lidově řečeno jen ťuknou nárazníky. To není problém, který by musela šetřit policie. Je ale ještě jedna skupina, která se však statisticky nedá zpracovat, a to je ujetí z dopravních nehod. Často se jedná o závažné dopravní nehody. Například asi před měsícem odjel řidič z místa nehody, kde smrtelně zranil chodce. Takové případy okamžitě přebírají vyšetřovatelé. A pak se ještě často stává na parkovištích, že někdo někomu poškodí vozidlo. Ale pokud není nikde žádný svědek, tak z místa odjede.

Pomáhají vám v takových případech kamery?
Ano, pomáhají. A hodně. Ale ne každé obchodní centrum nebo vůbec rizikové místo je má. To je urbanistickým vývojem. Na některých sídlištích, například Dubina, je problém už i s průjezdem, takže policie řeší i špatně zaparkovaná vozidla. Ale pokud dojde k nějakému poškození, těžko v noci seženete svědka. I tak je to samozřejmě klasifikováno jako ujetí z dopravní nehody.

Bezpečnost na silnicích nejsou jen nehody, ale i přestupky. Jak se situace vyvíjí u nich?
Co se týče dopravních přestupků, tak obecně ubylo těch závažných. V minulosti se stávalo úplně běžně, že jsme v padesátce naměřili řidiči stovku. Takovým příkladem je v Ostravě ulice Rudná. Silnice je sice čtyřproudá, ale jsou na ní přechody, nehodová a riziková místa. Tam jsme se v minulosti i současnosti zaměřovali na měření rychlosti a musím konstatovat, že opravdu došlo k poklesu počtu případů, kdy řidiči jedou tak rychle. V podstatě můžu říci, že ač zákon ukládá padesát, tak naměříme řidičům maximálně něco nad hranici sedmdesát kilometrů za hodinu.

Takže vidíte dnes situaci jako bezpečnější?
Z tohoto pohledu samozřejmě. A například v rámci některých projektů jsme umístili stacionární schránky a jeden radar, který se mezi nimi přemisťuje. Už jen z preventivního hlediska je to veliký přínos, protože došlo jak k poklesu dopravních nehod, tak přestupků. V minulosti ve večerních hodinách někdo projel v takovém místě stovkou, dnes řidiči svou rychlost výrazně omezili.

Zmínil jste Kryštofy. Jaké výsledky měl ten poslední ze začátku jara?
Pro nás trvala akce dva dny. Účastnilo se jí zhruba šedesát policistů, kteří zkontrolovali 990 vozidel a řešili 164 přestupků.

Dá se říci, který přestupek z toho, co řešíte, je úplně nejčastější?
Záleží na prioritách kontrol a určitého období. Ale zaměřujeme se hlavně na nejčastější příčiny dopravních nehod, tedy nedání přednosti v jízdě a vysokou rychlost.

Co vlastně takové akce znamenají pro policii?
V prvé řadě se jedná o prevenci. Se změnou legislativy byli všichni policisté řádně proškoleni, ale praxe je praxe a v ní se jako dopravní policie snažíme spolupracovat s policií pořádkovou. Každý pracovník je zaměřen na určitou problematiku, ať se to týče domácího násilí, nebo hlídkové činnosti. A když se dělá akce Kryštof, dopravní policie je přítomna spolu s pořádkáři. Dochází ke spolupráci a předávání znalostí, co se týče dopravy. Vy možná vnímáte jen zákon číslo 361, ale jsou tady i další zákony a nařízení, které se týkají například kamionové dopravy nebo přepravy nebezpečných věcí. Dále některé směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady, jejichž praktikování přenášejí dopravní policisté na ostatní. Dopravní policista je vlastně takový metodik, který upozorňuje na to, jak co dělat a řešit.

Jak probíhalo u vás školení o nových předpisech?
Nejprve jsme z útvaru vybrali lidi, kteří mají s touto problematikou zkušenosti a jsou komunikativní. Ti byli proškoleni ve specializované policejní škole a následně dělali školení pro celé městské ředitelství. Tam už probíhalo i formou diskuse a rozborem konkrétních modelů, co a jak se řeší, co podle čeho. Zákony jsou mnohdy složité, ale je třeba je dobře pochopit.

Zpřísnili jste pak vy sami kontroly? Děláte je častěji?
Nemůžu říct, že bychom je dělali častěji. Už vzhledem k tomu, že disponujeme stále stejným počtem lidí jako před prvním červencem. Navíc pro nás změna legislativy znamenala určitý nárůst administrativy. Ale dopracovávaly se statistiky oblastí, na kterých jsou v určitém místě a v určitém čase zvýšená rizika nehody. A tam se teď výkon hlídek dopravní policie zaměřuje především.

Takže myslíte, že vás ve vašem útvaru není dost?
No, je nás pořád stejně jako před dávnou dobou, což tehdy ještě dostačovalo. Ale teď se kromě změny pravidel silničního provozu rozšiřují okraje Ostravy a přibývají k ní další obce. Tam už nám lidé budou chybět.

Kolik byste si přál, aby jich přibylo?
Kdybych si to já přál, tak jednou tolik, jako je nás teď.

A nebylo by těžší řídit takovou skupinu?
Ne, v tom bych problémy neviděl.

Říkáte, že byste uvítal více policistů. Jak se promítá do vaší práce rozšíření kompetencí městské policie, které přišlo s loňskou novelizací silničního zákona?
V Ostravě teď začínají měřit radarem. Spolupráce s nimi je asi taková, že my se zaměřujeme na hlavní tahy a okruhy, oni monitorují okolí škol a oblasti, kde cítí, že by mohly být problémy.

A přispělo tedy rozšíření jejich kompetencí k bezpečnosti na cestách?
Na tohle se těžko odpovídá. Ale asi ano. Už jen to, že si řidič není jistý, jestli ho nemonitoruje i městská policie, která ho může při podezření na spáchání přestupku zastavit. Čili pokud řidič pojede v obci rychle, tak ho strážník může zastavit a podle zákona vyřešit, což v minulosti nemohl. Řidiči si to uvědomují. A například v malých městech mají strážníci kamerové systémy, které monitorují situaci. Když se dostanete na půdu takového města, uvidíte, že se tam opravdu jezdí, jak se jezdit má. Ale pořád zastávám názor, že městská policie je tady pro veřejný pořádek.

Zaměřme se nyní na bodový systém. Jak jej hodnotíte?
Osvědčil se v jiných zemích a myslím si, že se začíná osvědčovat i u nás. Těžko se ale dá hodnotit po tři čtvrtě roce. Teprve čas ukáže. Ale když si vzpomenete na červenec a srpen, to byla radost jezdit po silnicích. Až to bylo kolikrát takové, že řidiči nejezdili padesát, ale pětačtyřicet. To znamenalo určité komplikace, protože ti, kteří spěchají, se pak snaží předjíždět ostatní. Ale i tak jsme zaznamenali výrazný úbytek jak přestupků, tak dopravních nehod. S bodovým systémem se pojí i to, že se věci, které byly dříve přestupky, překvalifikovaly na trestné činy. Třeba řízení bez řidičského průkazu je trestným činem. To je posun dopředu, protože když si vezmete, že sednete do auta a nemáte znalosti pravidel silničního provozu, tak ostatní účastníky velmi ohrožujete.

A byl byste pro nějaké zmírnění bodového sazebníku nebo zákona? Vzpomeňme pana Bambase, který byl ostře proti jakýmkoliv úpravám. Jak se na to díváte vy?
Řidiči hodně kalkulují. Například na dálnicích. Nebudu brát v úvahu nové úseky, které se staví, ale stará D1 není konstruována na to, aby pro ni byla povolena vyšší rychlost. Teď je tam stotřicítka, každý si k tomu dá určitou toleranci, navíc se někdy zamyslí, jindy jede z kopce. Prostě jede rychleji a počítá body. Takže kdybychom tam dali stošedesátku… Když pojedete normální rychlostí, sto dvacet, sto třicet, budete předjíždět nějaký kamion a za vámi se bude přibližovat vozidlo, které pojede skoro dvě stě, tak je tu problém, jak vlastně manévr odhadnout. A potom dochází k nejtragičtějším dopravním nehodám.

Ale co třeba jen zvýšení hranice pro odejmutí řidičského oprávnění na osmnáct bodů?
Zatím s tím není dost zkušeností. Systém je nastaven tak, jak je. Je to možná bič nebo strašák. Jsou určitě některé věci k diskusi, jako bodování přestupku o osvětlení, nebo naopak nezastavení na stopce, které bodováno není.

A takové parkování nebo zastavení na místě pro invalidy?
To je specifické. Dle mého názoru je postaveno vysoko. Tam by snad stačila jen finanční sankce bez udělení bodů.

Pokud jde o osvětlení, mělo by se vůbec dneska postihovat? Vezměme v úvahu, kolik vozidel má xenonové světlomety, v nichž si výbojku řidiči sami na místě nevymění...
Tady narážíme na jednu věc. A sice pokud si žárovku nemůže vyměnit motorista sám, není postihován za osvětlení, ale za špatný technický stav. Obecně vám mohu říct, že pokud někomu nesvítí jedno světlo, policista ho na to zpravidla upozorní. Samozřejmě ne v noci, když mu nebude svítit vůbec žádné nebo hlavní světlo, protože to znamená riziko pro ostatní účastníky. Ale přes den policista hlavně řidiče upozorní, že mu na autě nějaké světlo nesvítí. Samozřejmě k tomu může být i nějaká sankce, ale není to bráno jako bodovaný přestupek.

Takže to můžeme brát tak, že policisté nejsou strašáci na cestách?
To samozřejmě záleží na okolnostech.

Vy osobně byste byl pro model policie, která je represivní, nebo naopak takový, kdy se řidiči nemusí policie obávat, protože jim pomáhá?
Já to vezmu jen za dopravní policii v Ostravě. Pro nás je prioritou zajišťování dopravních nehod a průjezdnosti silnic. Ostatní věci jsou spíš okrajové. Například nedávno došlo k vážné dopravní nehodě na frekventované křižovatce, během níž byl poškozen dopravní řadič světelné signalizace. Pak museli čtyři dny řídit provoz dopravní policisté. Dále děláme různé přednášky na školách, pro některé organizujeme dětské dny, na nichž prezentujeme policii. Když nás požádá nějaká škola o spolupráci, tak se podílíme na jejích akcích. Organizujeme okresní kolo Mladého cyklisty. Snažíme se působit už i na nejmladší účastníky provozu.

Byl byste po vzoru jiných evropských zemí k určité toleranci alkoholu za volantem?
Víte, když zavedeme toleranci, dost se toho změní. Dneska tady máme nulu a někdo si řekne „tak dám si pivo, nebudu mít nic“. Ale pak si dá dvě piva a bude mít 0,3 promile, a to rozhodně nebude ku prospěchu věci. Alkohol je specifický a velký problém, jehož následky bývají tragické.

Narazíte na řidiče pod vlivem alkoholu spíše přes den, nebo v noci?
Jak v noci, tak přes den. Přes den se k tomu ale přidá to, že si večer před jízdou řidič dá třeba osm piv a k tomu ještě sklenku tvrdého alkoholu. Kolikrát je to i řidič z povolání. V ranních hodinách je pak zastaven hlídkou a nafouká kolem jedné promile. Často pak u něj nastává zkratové jednání, protože si uvědomí, že bude bez řidičského oprávnění, že může ztratit práci a neví, co bude dělat dál. Policista v takovém případě nemůže mít sociální cítění a dochází k tvrdým postihům řidičů. Spousta lidí si navíc neuvědomí, že hranice jedné promile je hranicí mezi přestupkem a trestným činem. A nad ní to už řeší orgány činné v trestním řízení. To znamená, že vše končí u soudu a řidič dostane záznam do rejstříku trestů.

O alkoholu se mluví vždy, ale jaké jsou vaše možnosti zjistit, zda řidič není místo alkoholu pod vlivem drog?
V poslední době je dopravní policie vybavena jednorázovými soupravami na detekci návykových látek. To znamená, že pokud má policista u řidiče podezření, může provést analýzu. Jestliže je výsledek pozitivní, provádějí se další vyšetření ke zjištění množství návykové látky. Podle toho se pak hodnotí, zda jde o přestupek nebo trestný čin. Ze strany řidičů je ale malé právní povědomí, zejména u mladých. Když to řeknu lidově, oni si zahulí trávu, po dvou hodinách sednou do auta a zastaví je policista. Ten vidí, že jsou nějací veselí a vykazují veškeré indicie, že by mohli být pod vlivem nějaké návykové látky. Provede se test a řidič je víceméně zdrcen. Projde totiž přes mnoho kontrol na alkohol a najednou ejhle… Zastaví ho policista, který mu udělá test na drogy.

Jak probíhá takový test? A využíváte tuto metodu i u dopravních nehod?
Samozřejmě se testy dělají i při dopravních nehodách, u nichž je podezření, že řidič mohl mít v sobě drogu. Testovací soupravy dělají analýzy jednak ze slin, jednak z potu. Jestliže účastník nehody přijde za policistou a řekne, že má podezření u druhého účastníka na drogy, tak se vezme testovací souprava, provede se stěr z volantu a už je víceméně jasno, protože každému se potí ruce.

Jak často narazíte na řidiče pod vlivem drog nebo jiných omamných látek?
Nebývá to příliš často, ale občas se to stává. Nemůžu říct, jestli je to jeden nebo dva řidiči měsíčně, ale vždycky jsou.

Nepřibývají?
Zatím ještě můžu říct, že ne.

A když je jim zjištěna přítomnost zakázané látky, dělají problémy?
Ze zkušeností mých i kolegů většinou ne. Samozřejmě odmítají další lékařské vyšetření, ale tím se dopouštějí protiprávního jednání. To je pak předáváno k řešení správnímu orgánu.

A řidiči pod vlivem alkoholu bývají agresivní?
Zpravidla jsou agresivnější než řidiči pod vlivem drog. Ale u těch drog to není až tak jednoznačné. Řidiči pod vlivem canabis nejsou až tak agresivní. Ale pokud mají v sobě pervitin nebo nějaké tvrdší drogy, tak je ten problém větší. Navíc jsou jejich případy většinou spjaty i s další trestnou činností.

Ostrava leží blízko hranic se dvěma státy. Jak se s novými pravidly silničního provozu na českých cestách srovnali cizinci? Dříve si s nimi hlavu nelámali…
V minulosti to bylo tak, že byl cizinec v podstatě nepostižitelný. Pokud se týče alkoholu, tak dřív skončilo vše blokovou pokutou a věc byla vyřešena. V porovnání s jeho protiprávním jednáním byla ale strašně mírná. Přitom u občanů České republiky byly postihy tvrdé, což je v pořádku. Ale s účinností nového zákona se mnoho změnilo. Máme to už podchyceno i praktickými zkušenostmi. Před novelizací byla dělána v polské televizi osvěta, připravovali jsme dokonce reportáž pro katovickou televizi, ve které jsme upozorňovali na změny v legislativě. Jestliže se cizinec dopustí přestupku tím, že řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, tak je mu na místě vůz zabaven, případně odtažen, nebo je mu jinak zabráněno v jízdě. Cizinec musí složit kauci a teprve pak řeší situaci správní orgán, který udělí cizinci zákaz řízení na území republiky. Není povinen zaplatit v korunách, když má třeba eura, ale dostává složenku. Pokud jede stovkou v padesátce, tak je přístup policie podobně nekompromisní, dostane nařízeno složit kauci a s tím vozidlem nepojede spíš, dokud ji nezaplatí.

Vloni se také uvolnily podmínky pro dovoz ojetých automobilů ze zahraničí. Co si o tom myslíte?
Je to nešťastné. Ne že bychom byli úplným smetištěm, ale jde poznat, že se objevují na cestách starší vozidla. To znamená, že i mladí lidé, kteří měli v minulosti problém si koupit auto, si dnes mohou nějaké pořídit. Jsou totiž dostupnější. A i když jsou to vozy starší, bývají vyšších kubatur, což znamená určité zvýšení rizika. Je rozdíl, když si mladý člověk sedne do felicie, nebo si sedne do starého BMW, které bude mít objem dva a půl litru. Mladý člověk si vyzkouší, co to jede. Nemá přitom ještě takový rozhled, odhad, jaké jsou jeho možnosti, stává se agresivnější.

Jste přísnější na takové řidiče?
No… Jelikož máme za takové přestupky striktně danou hranici, tak dál jít nemůžeme.

Agresivita se často přisuzuje i motorkářům… Přinesla nová pravidla proměnu jejich chování?
Mnohdy ano, protože jsou i uvážlivější motorkáři, jezdící třeba na chopperech, kteří mají své výstavní kusy. Ti jsou mnohdy rádi, že se mohou někomu pochlubit. V minulosti byl strop na Jawě 350, ale dneska tady máme motorky, které jsou snadněji dostupné, s kubaturami kolem litru. Když na takovou motorku člověk sedne, zařadí jedničku, dvojku, trojku… A má tam nějakých sto padesát, ani si to neuvědomí. V žádném případě to netolerujeme, ale postihy se těžko realizují. Motorkář, když jede nějakou vysokou rychlostí, nereaguje na pokyny policisty. Dochází i k riziku střetu. Rychlé kapotované stroje, s těmi je problém.

Jaké technické prostředky byste uvítali, abyste s nimi mohli efektivněji bojovat?
Je otázka, co dál, když policista motorkáře dojede. Ten se dopouští protiprávního jednání, ale zákrok musí být adekvátní situaci. Samozřejmě je nemůžeme házet do jednoho pytle, nejsou všichni stejní, ale obecně jsou z věkové kategorie okolo dvaceti let, osmnáct až dvacet pět. Lidé jsou to ještě mladí, nevybouření, bez zábran a pudu sebezáchovy. To je problém. Nejen u nás, ale celospolečensky.

Probrali jsme různé problémy. Jak byste závěrem zhodnotil silniční zákon, který začal platit počátkem loňských prázdnin, jako celek?
Na tom zákoně je pozitivní, že jsou striktně dané některé přestupky a za ně patřičné postihy, ať už je to vysoká rychlost, telefonování, průjezd na červenou. Navíc je s účinností nového zákona na všechny řidiče stejný metr. V tom je přínosný. Určitě bych nerušil bodový systém, protože jako dopravní policie jsme jej přivítali, ač příprava ani realizace nebyly jednoduché.

Curriculum Vitae

Petr Görlich (39) vystudoval ekologii na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. U dopravní policie působí šest let, získal hodnost nadporučíka. Poslední rok pracuje ve funkci zástupce vedoucího odboru ostravského dopravního inspektorátu.





Hodnotenie článku
Hodnocené: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskusia
Pepe, 09.05.2007 14:08
Máš recht, v úsecích, kde bývají problémy, bílou čepici nevidíš, na úsecích, kde se dobře vybírá si skoro rezervujou fleky jak šlapky u kuplíře.... Nedávno jsem projel hodně zahoustlou křižovatku kde nešla světla (kolony ze všech stran), o kus dál dopravka vesele vybírala nešťastníky na 4proudovce. Ale že by se sebrali a šli to tam řídit, to ne. Za to jim nikdo dýško nestrčí, že, tak proč bejt aktivní....
Šakal33, 09.05.2007 14:28
Je to bohužel pravda, ale na druhou stranu vidím, že nejsou všichni policajti stejní. Je i spousta takových, kteří se snaží jít příkledem sami a vychovávat řidiče, ale těch je bohužel sakra málo. Za ty peníze co berou se jim skoro ani nedivím. Kdejaký pako v kolbence si dnes vydělá víc, než policajt co má odslouženo 10 let a denně se na ulici musí s někým hádat a někdy i strkat. Mám pár kámošů, co tuhle práci dělaj, ale u nich je spíš jenom o tom, že tu práci prostě mají rádi, jinak to tam stojí za prd.
Pepe, 09.05.2007 15:51
A navíc je to takovej začarovanej kruh - lidi se pořád dívají na PČR zkrz prsty, protože tam kdysi šel hlavně ten, komu se nechtělo makat rukama a hlavou to nešlo. Takže se i dnes spousta dobrých příslušníků pomalu stydí za to, že u pol. jsou. A lepším se tam nechce, protože.... Prostě pár let potrvá, než si vybudujou u lidí přirozený respekt a úctu. Na druhou stranu - vtipy o policajtech nevznikají jen tak pro nic za nic...
Vepř, 09.05.2007 20:55
Bodejť by se jim chtělo dělat. Za 15 tisíc měsíčně se votravovat s lidma. Několik policajtů znám a tu práci jim vůbec nezávidím. Lidi sou drzí jak vopice a respekt k policii nemají skoro žádnej. Kdo trošku zná jejich práci, tak ví, že ti kluci co jsou na ulici si taky nemůžou dělat co chtěj. Mají od nadřízených přesně dáno, kdy, kde a co mají dělat. Když má nařízeno zastavovat auta an určitým místě, tak to prostě musí dělat. To že je kousek dál zácpa na křižovatce ho celkem nezajímá. Dokud ho tam nadřízenej nepošle, nemá tam co dělat. Představ si situaci, kdy se policajt sám od sebe rozhodne řídit křižovatku a na tý křižovatce dojde k nehodě. Jeden z řidičů, to začne svalovat na poldu (vydával špatně signály pro řízení křižovatky, držel špatně směrovku, nepískal u toho na píšťalku.......). Dovedeš si představit ten pojeb, co by polda dostal od nařízenýho "Cos tam dělal, když si měl bejt jinde. Kdyby ses do tho nesral, tek není problém....." A nedivte se, takhle to prostě funguje
anonym, 09.05.2007 23:32
Vždy se chovám podle pravidel, nikdy nejedu více jak 90 nebo 50, vemte si ze mně příklad, jsem ohleduplný a zodpovědný řidič. Kdyby bylo na mně, tak za 91 už bych bral papíry, to by byl pořádek, co?
vstúpiť do diskusie
vložiť príspevok do tejto diskusie
Nejčtenější články předchozích 7 dnů