Při teplých letních dnech není výjimkou, že se interiér auta velmi rychle vyhřeje na přímém slunci až na 70 stupňů Celsia. Řidiči jsou pak rychle unaveni, nepozorní a agresivní. Teplo vede nejen ke zdravotním problémům, ale i k zvýšenému nebezpečí vážné nehody. ÚAMK ve spolupráci s BESIP proto radí, jak si v parných letních dnech počínat.
Měření teploty v automobilu zaparkovaném na slunci ukázal, že zdraví ohrožující horko se v kabině vytvoří již po několika desítkách minut. Dospělý člověk nedokáže v létě za teplot kolem 30 stupňů Celsia vydržet v zavřeném vozidle déle než 15 – 20 minut. Pak by následoval zřejmě kolaps. Potraviny, byť v zavazadelníku, se již po chvíli stávají nepoživatelnými. A co by se stalo dítěti zavřenému nerozumnými rodiči ve vozidle během jeho hodinového nákupu nebo podobně? Raději ani nedomýšlet.
Lidské tělo ztrácí přibližně dva až tři litry vody denně, a tento deficit je třeba doplňovat. Každý jednotlivec však reaguje na teplotu venkovního prostředí jinak, a proto nelze jasně stanovit hranici, kolik tekutin by měl člověk denně vypít, aby předešel riziku dehydratace. Potřeba doplňování tekutin je závislá na celé řadě faktorů, z těch hlavních jsou to okolní teplota, druh vykonávané činnosti a její náročnost a podobně.
Podle Federal Highway Research Institute se počet nehod zvyšuje při teplotě 27 stupňů Celsia v interiéru vozidla o 6 procent. Při 32 stupních je to o 13 procent, při teplotě 37 stupňů dosahuje 33 procent.
Tady je několik doporučení pro cestování autem v horkém počasí:
• V autě nenechávejte léky, ty totiž ztratí účinnost při vysokém zahřátí, a to i v případě, že jsou uloženy ve schránce nebo zavazadle. Nebezpečí mohou představovat například spreje či zapalovače, které mohou explodovat.
• Neužívejte za horka ledové nápoje, kávu a energetické nápoje. Může totiž dojít k rychlejší únavě, zvýšenému pocení a k případným žaludečním potížím.
• Delší cesty autem je vhodné plánovat na ráno nebo pozdní odpoledne či večer. Během doby od 12 do 15 hodin za slunného počasí je vozidlo nejvíce rozehřáté a hrozí vysoké nebezpečí únavy posádky vozu i vážné dopravní nehody.
• Nadměrné ochlazování vzduchu pomocí klimatizace zvyšuje spotřebu paliva a emisí CO2, a to až na dva litry na 100 ujetých kilometrů. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl být vyšší jak šest až deset stupňů Celsia. Pro krátké vzdálenosti má smysl vynechat klimatizaci úplně a místo ní si raději stáhnout okna. Obecně platí, že by auto mělo být před každou jízdou řádně vyvětráno, a teprve pak by se měla pouštět klimatizace.
• Kdo parkuje své vozidlo na slunci, měl by využívat sluneční clonu umístěnou za čelním sklem. Správně zastíněné vozidlo dokáže vytvořit rozdíl v teplotě interiéru až o 15 stupňů Celsia.