Jens Manske - Chci vrátit Škodě její pestrost

Automobilka Škoda ještě nedávno stavěla spíše nenápadná auta. Zůstane ale u funkčně orientovaného vzhledu svých etablovaných vozů Fabia, Octavia a Superb? "Když porovnáte design těchto aut s roomsterem a joysterem, je patrný obrovský posun," říká šéfdesignér Jens Manske. "Tyto dva modely představují nový směr, který budeme pěstovat." Jens Manske (44) působí v roli šéfdesignéra mladoboleslavské automobilky teprve jedenáct měsíců, ale už pro ni stačil postavit malé sportovní kupé. Jeho joyster získal tak skvělý ohlas, že Škoda vážně uvažuje o jeho výrobě.

Joyster jste představil krátce poté, co jste přišel do Mladé Boleslavi. Jak dlouho vznikal?
Měli jsme opravdu málo času. Studie auta, kterou po dokončení můžete ukazovat na veřejnosti, vzniká běžně devět až dvanáct měsíců. Jenže práce na joysteru začaly v březnu a koncem září už stál na autosalónu v Paříži. Byla to extrémně krátká doba.

Nápad postavit takový automobil přišel od vás, zaměstnanců, nebo představenstva?
O joysteru jsme samozřejmě diskutovali s představenstvem, které náš záměr schválilo. Myslím si, že přesně takový typ auta se ke značce Škoda dobře hodí.

Žijeme z nápadů našich zaměstnanců

Říkáte, že jste projekt joysteru konzultovali s vedením. Existuje v Mladé Boleslavi něco jako samostatná iniciativa zaměstnanců, díky které například před lety vznikl u Volkswagenu Golf GTI nebo později u BMW kombík?
Samozřejmě, právě z toho celá automobilka žije. Škodovka měla vždy schopné inženýry zvyklé samostatně uvažovat a přicházet s vlastními nápady. A to je nesmírně důležité při vývoji sériového auta. Mít velké množství nápadů, ze kterých potom vyberete ten nejlepší.

Můžete uvést příklad?
Třeba velké páté dveře u octavie, díky kterým se odlišuje od ostatních limuzín této třídy. U octavie kombi zase najdete roletu zakrývající prostor kufru. Pokud byste chtěl podobnou srolovat u aut konkurenčních značek, musíte ji nejdřív trochu povytáhnout směrem k sobě. U octavie ale na ni stačí jen lehce seshora klepnout. Skládací a vyjímatelná zadní sedadla roomsteru jsou také nápadem zaměstnanců. Anebo docela malý příklad - když otevřete dveře roomsteru, najdete na nich gumový pásek, kterým můžete dobře uchytit třeba knihu nebo mapy.

Ještě nedávno stavěla Škoda spíše nenápadná auta. Roomster nebo joyster jsou ale velmi nekonvenční. Znamená to obrat v designu automobilky, nebo jen jakési chvilkové vybočení z ustálených zvyklostí?
Stále přemýšlíme nad tím, jak by se měl design škodovek do budoucna vyvíjet. Momentálně máme funkčně orientovaný vzhled u našich etablovaných modelů Fabia, Octavia a Superb. Když ale porovnáte design těchto aut s roomsterem a joysterem, je patrný obrovský posun. Tyto dva modely představují nový směr, který budeme pěstovat i nadále. Chceme ale také vzhledově více odlišit malá auta od limuzín.

Model Roomster přinesl nový tvar masky i světel. Je to nová tvář škodovek, se kterou se setkáme i u dalších vozů?
Pro každou automobilku je důležité, aby se odlišovala. Všichni se pokoušejí kráčet vlastní cestou, ale obecně se dá říci, že v posledních letech získala auta výraznější přední část, snaží se být více sportovní. S roomsterem dostaly škodovky novou masku chladiče, která je ještě relativně plochá, ale přece jen výraznější, než bývalo zvykem. Budoucnost vidím v ještě plastičtější masce, která svým orámováním zasahuje více do přední kapoty, jak je patrné u joysteru. Pokud jde o tvar světel, jistá podobnost mezi nimi bude, považuji ovšem za správné, aby se od sebe lišily. Všechny modely škodovek budou mít koncová světla s motivem písmene C. A také středový prolis kapoty, navazující na masku chladiče, protažený až k čelnímu sklu. Společným rysem malých modelů bude tvar přední části kabiny včetně černých sloupků, jak je představil roomster.

Jak zapůsobí na design škodovek nastupující technologie LED diod, kterou už některé automobilky nahrazují halogenová nebo xenonová světla?
Designéři LED diody vítají, protože jim přinášejí novou tvůrčí svobodu. Jsou totiž mnohem menší než klasické žárovky a tím nabízejí zcela nové možnosti při utváření čela automobilu. Rozhodující však je, aby nová technologie zaručovala také nějakou výhodu pro zákazníky, jen tak má šanci uspět. Jako příklad dám projektorové reflektory. Ty jsou sice o něco dražší než klasické, ale mají mnohem lepší svítivost, a proto bývají lidé ochotni za ně připlatit. A stejně tak to musí být i s LED diodami. Teprve v příštích letech se ukáže, zda je zákazníci přijmou.

Všichni se snaží o expresivní výraz

Existuje ještě dnes pojem česká designérská škola?
Všechny trendy se stále více globalizují. Díky internetu mají designéři po celém světě přístup ke všem informacím, a to nejen v oblasti vývoje automobilů, ale i módy nebo architektury. Směr, kterým se pak design automobilů ubírá, je velmi podobný. V minulosti to nebylo až tak extrémní. Nejen mezi kontinenty, ale i v rámci Evropy existovaly rozdíly charakteristické pro jednotlivé regiony. Dobrým příkladem jsou japonská auta. Ta měla na počátku osmdesátých let v Evropě velký úspěch, ale zájem o ně postupně opadl, protože jejich design byl málo evropský. V současnosti si každá automobilka drží svá designérská studia po celém světě. Náš koncern má například studio v Kalifornii, Číně nebo Paříži a tak můžeme sledovat, jaké trendy jsou v tom kterém místě aktuální.

Když se podíváte na konkurenci, která automobilka vás v poslední době po designové stránce nejvíce zaujala?
Sleduji pečlivě všechny trendy a řekl bych, že se všichni snaží o expresivnější výraz. Někdy podle mě zajdou příliš daleko a jsou na můj vkus až moc agresívní a nesympatické. Co mě ale opravdu zajímá a stále překvapuje, je Citro¨en. Tahle automobilka má velmi bohatou historii, kde najdeme takové designérské skvosty, jakými byl třeba model DS. V osmdesátých a devadesátých letech však svůj tradičně extravagantní styl zcela opustila a vrhla se takříkajíc do středního proudu. Teď se opět hlásí ke své minulosti, například velkou limuzínou, ale i mnoha studiemi. A musím uznat, že Citroen je pro mě při hledání vlastního stylu velmi inspirující. Vidím v něm jistou paralelu se Škodou. Teprve po příchodu do Mladé Boleslavi jsem si uvědomil, jak velké množství typů a karosérií se zde kdysi vyrábělo. Během komunistické éry tahle pestrost zmizela, ale teď je, myslím, dobrá příležitost ji Škodě zase vrátit.

Mohl byste jmenovat tři auta z historie nebo současnosti, která jsou vám blízká?
Na první místo bych dal Mercedes 300 SL "Flügetürer" z padesátých let, kterého si vážím za jeho stylovost a tvarovou čistotu. A pak se mi samozřejmě líbí i malý smart... (smích) Připadá mi na svou dobu velmi pokrokový. A třetí? To bych si musel dlouho rozmýšlet, je opravdu spousta zajímavých modelů... Například auto, na které se velmi těším, je Škoda Joyster.

---

Jens Manske

Čtyřiačtyřicetiletý rodák z Hamburku je od ledna novým šéfdesignérem Škody, ve funkci vystřídal Thomase Ingenlatha. Jako designér začínal v automobilce Daimler-Benz, kde se od roku 1987 podílel na vývoji exteriéru vozů třídy C, S a Actross. Navrhl rovněž interiér pro S-třídu. Jeho hvězdné období začíná v roce 1994, kdy v roli šéfdesignéra a jednoho z iniciátorů stojí u zrodu automobilky Smart. Zakládá nové designérské studio a pro začínající značku vybírá své spolupracovníky. Stojí za projektem Smartu City Coupé a Cabrio (dnes známý pod názvem Smart Fortwo) i za pozdějším roadsterem. V roce 1999 se vrací k Mercedesu v roli vedoucího designového studia v Japonsku. O pět let později přechází ke konkurenci - coby šéfdesignér exteriéru automobilky Volkswagen. Jeho jméno stojí pod studiemi Ecoracer a Concept A.