Automobily jezdí i bez řidičů

To, co znamená formule 1 pro automobilové soutěže s živými piloty, je závod Grand Challenge pro robotická vozidla. Už dvakrát v něm automobily bez řidičů dokazovaly svou schopnost dorazit k cíli. Pro příští ročník se však pravidla výrazně změní. Americká agentura pro pokročilý obranný výzkum DARPA je známá především tím, že kdysi stála u zrodu internetu. Její aktivity jsou ale mnohem širší. Patří k nim i svérázný závod Grand Challenge - Velká výzva. Jeho cílem je podpořit vývoj automobilů, které by nepotřebovaly řidiče. Agentura má na zřeteli především vznik robotů pro plnění úkolů na bojištích. Takové stroje by ale později mohly najít uplatnění i v civilní sféře. Představa, jak unaveni padneme do svého vozu a zavelíme "Jede se domů!", rozhodně není k zahození.

TIP: Palubní kamera v automobilu dokáže automaticky rozpoznávat dopravní značky

Ztraceni mezi dunami
Sestrojit automobil bez řidiče není jen tak, a proto DARPA závod Grand Challenge zpočátku pořádala v neobydlené pouštní krajině na pomezí Kalifornie a Nevady. Zbloudilý vůz tak nemohl způsobit škody - v zájmu pravdy je třeba dodat, že při prvním ročníku zabloudily všechny. A to i navzdory požadavkům, které z hlediska živého řidiče vypadají snadné. Robot měl ujet přibližně 227 kilometrů, přičemž polohu cíle se programátoři dozvěděli těsně před startem. Nejúspěšnější stroj tehdy urazil necelých 12 kilometrů...
Miliónovou odměnu pro vítěze tenkrát nezískal nikdo. Pro další ročník proto organizátoři hlavní výhru zdvojnásobili - a úspěch se dostavil. Robot Stanley (ve skutečnosti přestavěný Volkswagen Touareg) ujel 212 kilometrů za 6 hodin a 54 minut. Jeho tvůrci ze Stanford Racing Teamu tedy měli co oslavovat. Přesto dva milióny dolarů není výhra nijak nadsazená. Nejen proto, že přestavba automobilu na funkčního robota přijde obvykle na víc. Výsledkem takové akce totiž bývá posun v technickém vývoji, který by jinak přišel státní pokladnu na větší peníze.
Vedoucí týmy ostatně většinou nejsou na odměně závislé, protože je sponzorují přední technologické a automobilové firmy. Vedle toho se ale závodů účastní i studentské skupiny nebo nadšení amatéři, kteří vědí, že jejich naděje na výhru jsou mizivé. Hlavním motorem jejich snahy je radost ze hry a nadšení pro kybernetiku.

A teď do ulic
Pro letošní rok soutěž vyhlášena nebyla. DARPA místo toho dramaticky změnila pravidla dalšího ročníku, který se uskuteční 3. listopadu příštího roku. Stroje už nebudou soutěžit v liduprázdné poušti, ale v městské zástavbě.
"Loňský ročník Grand Challenge ukázal, že auta bez řidičů už dokážou dojet z jednoho bodu do druhého stejně dobře, jak když já řídím svůj vůz z jednoho města do druhého," okomentoval změnu propozic Tony Tether, ředitel agentury DARPA. "Po takovém úspěchu nastal čas zvýšit nároky. Věříme, že tvůrci robotů zvládnou, aby jejich výtvory předvedly své schopnosti i uvnitř měst."
S novou náplní přišlo i nové jméno soutěže, kterou organizátoři přejmenovali na Urban Challenge. Vrcholem série kvalifikačních akcí bude hlavní závod dlouhý 60 mil (přibližně 180 kilometrů). Robotické vozy musí tuto vzdálenost urazit v zastavěné krajině za méně než šest hodin. Účastníci se tentokrát budou muset obejít bez finančního stimulu, protože nové předpisy agentuře zakazují rozdávat tak vysoké částky. Přesto ale případný úspěch ve světoznámém závodě přinese konstruktérům vedle cenných zkušeností i do široka otevřená vrata k další kariéře. Záměr americké armády disponovat okolo roku 2015 plně funkčním pozemním robotem v podobě obrněného vozidla je příslibem k rozjezdu celé řady vývojových programů.