Toyota Mirai – vodíková budoucnost

Téměř pětimetrová limuzína s elegantními křivkami, špičkově zpracovaný ergonomický interiér a široká základní výbava. To je jen malý výčet toho, co vás na voze zaujme na první pohled. O kom je řeč? Podle popisu by vás mohlo napadnout několik desítek vozů, doplníme-li však zásadní informaci, že pohonným ústrojím je palivový článek pod přední kapotou a elektromotor na zadní nápravě s malou baterií, možnosti se razantně snižují. Odpovědí je vodíková Toyota Mirai druhé generace. Toyota již v roce 1992 začala provázaně zkoumat technologie hybridního, elektrického, ale i vodíkového pohonu. Již v roce 1996 automobilka představila první vůz na palivové články, kterému posloužil původní model RAV4. Roku 2001 byla představena koncepční vozidla postavená na modelu Toyota Highlander a premiéru měl i autobus na vodíkové palivo.
O rok později získala Toyota licenci k prodeji vodíkových vozidel, v roce 2008 vznikl model FCHV-ADV s dojezdem 1100 km (na 1 natankování). Roku 2015 Toyota uvedla Toyotu Mirai jako první sériově vyráběný vůz poháněný vodíkem a v roce 2020 spatřila světlo světa Toyota Mirai druhé generace.

Nová Toyota Mirai vůbec nevyužívá spalovací motor. Takže jestli jste si představovali, že vůz pohání spalovací motor na vodík, není tomu tak. Takové prototypy dříve samozřejmě vznikaly a závodní GR Corolla i GR Yaris přesně takto funguje, ale Toyotě Mirai k pohonu stačí pouze palivové články, jež produkují veškerou elektřinu potřebnou k pohonu.

Vodík je čerpán z trojice velkoobjemových zásobníků, které jsou uloženy pod podlahou vozu a zároveň tak přispívají k nízkému těžišti. Vůz je vcelku lehký (1920 kg), tedy minimálně v porovnání s elektromobily. Zatímco baterie elektromobilu s obdobným výkonem váží kolem 700 kg, zásobníky na vodík obsahují zhruba 5,6 kg paliva, které vystačí na zhruba 650 km. Výrobce garantuje bezpečnost nádrží za všech situací díky pevné vícevrstvé konstrukci.

Exteriér

První generace Toyoty Mirai byla vzhledově velmi originální – a to až tak, že mnohým prostě ležela v žaludku. Druhá generace je na první pohled výrazně líbivější, dostala nové technologie a krapet povyrostla. Automobilka si tentokrát dala na designu opravdu záležet a výsledek stojí za to.

Na první pohled zaujmou sportovní dynamické linie (protáhlá kapota i svažující se záď) i velká mřížka pro nasávání vzduchu ve spodní části předního nárazníku. Nás zaujalo i krásné provedení velkých kol, která dodávají sportovnímu vzhledu i velkou dávku elegance. Na tom, zda vůz působí spíše elegantně či sportovně jsme se v redakci nakonec neshodli. Zatímco pro mě se jedná o jasně sportovní design, druzí se přikláněli spíše k nadčasové eleganci. Co je však jasné, Mirai se prostě povedla a nejspíše nezáleží na tom, kam ji kdo zařadí. Svůj názor na Mirai si můžete udělat sami ve fotogalerii.

Jak jsem se zmínil už výše, zásobníky jsou sice uloženy pod podlahou, nicméně zasahují a ubírají místo pro cestující v druhé řadě a také se podepsaly na objemu zavazadlového prostoru, který je vcelku mělký a nabízí pouze 270 litrů. Zde se spíše jedná ale o umístění elektromotoru pohánějící zadní kola Mirai. Za zadními sedadly je pak umístěna ještě baterie, jež umožňuje při brzdění rekuperaci a je schopna v případě nutnosti zvýšit výkon palivového článku.

Interiér

Interiér Mirai působí na první pohled trochu méně vzdušně i prostorně. Palubní deska i poněkud prostorově výraznější středový panel je pošitý měkkou kůží a nabízí dostatečný komfort, nicméně právě kvůli němu je interiér poněkud stísněný. Vzrostlejším osobám může právě tento panel pro svou mohutnost ubírat na prostoru a také na pohodlí. Sice je příjemné nasedání díky funkci automatického odsunutí sedačky i volantu, nicméně sednu-li si sám za sebe, prostoru je vzadu opravdu poskromnu. Palubní deska, rozmístění, její natočení je velmi příjemné.

Multifunkční volant dobře padne do rukou a nejdete na něm vše potřebné. Infotainment sice působí trochu zastarale (zejména jeho grafika) nicméně je přehledný, rychlý a najdete zde vše, co při jízdě potřebujete. Potěší i dobře fungující (příplatkový) průhledový head-up displej, který zobrazuje rychlost, režim jízdy i údaje z navigace. Celkově je interiér zpracován velmi pečlivě a kvalitou je srovnatelný s prémiovými značkami (Lexus). Odkládacích prostor je ve vozu také dostatek a jsou dobře rozmístěny.

Cestující na zadních sedadlech mají prostoru relevantně k povaze vozu. Pokud se však usadíte na prostřední místo, počítejte s velmi omezeným prostorem díky objemnému středovému panelu, pod nímž je umístěn jeden z tlakových vodíkových zásobníků. Jako čtyřmístný sedan tak Mirai nabízí vcelku dostatečný prostor, pro pětičlennou posádku bych doporučoval usadit na prostřední místo nejspíše dítě nebo osobu menšího vzrůstu. Pokud za volant usedne urostlejší postava a posune si svou sedačku trochu více vzad, cestující v zadní řadě budou koleny zasahovat do sedačky. Další nevýhodou je, že zadní sedadla nejdou sklápět a chybí zde i průvlak pro delší předměty – např. lyže. Pro pasažéry cestující na zadních sedadlech je k dispozici loketní opěrka s ovládáním vyhřívání sedadel, přehrávání multimédií a regulace ventilace.

Rozdíly mezi I. a II. generací

Na první pohled je znát, že Mirai druhé generace proporčně narostla. Nyní se jedná o sedan vyšší střední třídy, jehož rozměry jsou 4 975 mm × 1 885 mm × 1 480 mm. Oproti svému předchůdci se vůz snížil o 65 mm a o 140 mm se prodloužil rozvor náprav. Prodloužením zadního převisu karoserie pak narostla i celková délka vozu o 85 mm.

Mirai dostala také novou lithium-iontovou baterii (přechozí generace využívala baterii typu NiMH). Celý vůz je postaven na modulární podvozkové platformě Toyota TNGA-L, na které stojí třeba i kupé LC anebo limuzína Crown či LS, což dokazuje, že se automobilka snažila, aby byl vůz opravdu co nejdokonalejší. Vzrostl také dojezd i výkon a klesla celková hlučnost vozu.

Motor a jízdní vlastnosti

A jak je na tom vůz v praxi? S výkonem 134 kW (182 koní) vám bude dozajista příjemným společníkem, tedy pokud ho budete využívat v běžném životě. To že „podle mě“ vypadá velmi sportovně „však neznamená, že se jedná o sportovní vůz. Je to klasický sedan střední vyšší třídy a jeho výkon bude dostačující jak pro běžné pracovní dny, tak i pro jízdy mimo město. Je to vůz pro komfortní cestování na delší tratě. Pokud však pojedete po dálnicích, neočekávejte i ve vysokých rychlostech výrazné zrychlování. Při vyšších otáčkách je znát, že pomalu ztrácí dech, ale opět připomínám, že 134 kW není vůbec špatná hodnota.

Rozjezdy jsou perfektně plynulé, ve městě se vůz pohybuje mrštně, mimo město je vůz příjemně svižný a pružný a na dálnicích sice nemá problém se zrychlením, nicméně jak jsem se zmínil již výše, ve vyšších otáčkách už s ním moc nepořídíte.

Porovnáme-li jeho dynamiku například s elektromobilem podobné kategorie s vozem Tesla Model S anebo s Mercedesem EQE, jsou zde patrné rozdíly ve prospěch elektromobilů, ale s tím se dá počítat. Jejich výkon je většinou dvojnásobný.

V zatáčkách si je vůz jistý, dobře drží stopu. Jízda s ním je příjemná, přestože se do kabiny občas přenesou mírné rázy. Vůz se zbytečně nenaklání a řízení poskytuje dostatečnou zpětnou vazbu. Jízda je převážně komfortní a neshledali jsme při jízdě žádné nepříjemné projevy. Naopak jsme si vůz poměrně rychle oblíbili.

Pohon, spotřeba a cena vodíku

Palivové články Toyota využívají vodík, jež se slučuje s kyslíkem získávaným ze vzduchu. Jednoduchou chemickou reakcí se vyrobí elektřina, která pohání vozidlo. Jediné emise představuje čistá voda, kterou lze vypustit tlačítkem umístěným na palubní desce.

Bezesporu další výhodou je, že palivové články mají velmi jednoduchou konstrukci, články jsou bezúdržbové a nepodléhají opotřebení. Články jsou složeny ze dvou elektrod a polymerové elektrolytické membrány. Právě ta umožňuje prolínání protonů – kationty vodíku proudí ke katodě a reagují s anionty kyslíku. Udávaná spotřeba výrobcem je 0,8 kg/100 km, papírový dojezd 650 km.

Když jsme měli Mirai k dispozici, najeli jsme na plně naplněné nádrže zhruba 520 km. Teploty venku ještě nebyly zrovna letní, spíše lehce jarní a tak je možné, že část energie byla využita pro topení. Nutno dodat, že automobilka nyní zvýšila efektivitu a nový systém by měl fungovat až do teplot dosahujících -30°C. Spotřeba nebyla také vždy vyrovnaná – palubní počítač nám mnohdy ukazoval i hodnoty nad 1,06 kg/100 km. Nejspíše šlo o dynamičtější jízdu a kombinovanou spotřebu, kdy jsme střídali dálnice, okresky i městské silnice.

A jak probíhá tankování? S tím to prozatím také není zrovna růžové, ale věřme, že rozšiřování vodíkových stanic půjde dle plánu. Jedna plně samoobslužná čerpací stanice na vodík s non-stop otevírací dobou je například na pražském Barrandově, další byla otevřena loni v červnu v Ostravě, nicméně ta naplní 500 barů za 3 minuty a zbývající fáze trvají 40 minut. Další vodíkové stanice jsou plánovány v rámci čerpacích stanic ORLEN. Dle plánů bude v ČR do konce roku 2025 k dispozici již 15 vodíkových stanic, do roku 2023 by jich mělo být o dalších 30 více a vyrostou například opět v Praze, ale i v Brně, či Litvínově. Jaká je situace v Evropě? Ke konci roku 2021 bylo po Evropě k dispozici 136 vodíkových stanic, z toho nejvíce v Německu (100), mezi další místa, kde si můžete vodíkový vůz doplnit patří Francie, Slovinsko, Spojené království, Nizozemsko, Španělsko či Švýcarsko.

A na kolik vyjde kilogram vodíku? Zaváděcí cena na Barrandově je 278 Kč za kilogram a načerpáte ho zhruba za jednu minutu. Nádrže tak naplníte za 1 557 Kč. V zahraničí – například v Německu se pohybuje cena za 1 kg kolem 250 Kč a to při přibližné spotřebě 1 kg na 100 km vychází 2,50 Kč na kilometr.

Výbava a cena

Toyota Mirai je k dispozici od 1 809 000 Kč v základní výbavě Comfort, která není vůbec špatná a od 1 909 000 Kč ve výbavě Executive.

Na výběr je 7 barevných provedení, bez příplatku je pouze Modrá – noční, ostatní barvy včetně námi testované Stříbrnošedé je za příplatek 22 500 Kč. Ale nutno dodat, že zrovna tato barva Mirai velmi sluší, špatně však nevypadá ani v příplatkové Červené – karmínové nebo Stříbrné – ušlechtilé.

Mirai si můžete přizpůsobit i pomocí paketu VIP (dostupný pouze pro verzi Executive) jež obsahuje automatickou třízónovou klimatizaci, elektricky výškově i podélně nastavitelný volant s paměťovou funkcí, head-up displej, parkovací asistent, 20“ litá kola v černém designu, panoramatickou prosklenou střechu, čalounění z perforované kůže atd.

Zda si Mirai v Čechách postupně najde své majitele uvidíme a rozhodně se na shledání s ní na silnicích těšíme. Prozatím s vozem po ČR jezdí zhruba deset majitelů. Každopádně Toyotu chválíme za její přístup. Snaží se totiž nabízet široké spektrum pohonných ústrojí a nechává volbu na samotných zákaznících. Podíváme-li se na spoustu jiných automobilek, zjistíme, že nabízejí převážně hybridy nebo elektromobily a to je opravdu škoda. Navíc patří Toyota k průkopníkům hybridních pohonů, které má dnes dotažené do absolutní dokonalosti.
Mirai je bezesporu krásné auto, které má budoucnost, po stránce praktičnosti někde ztrácí (prostornost, zavazadlový prostor, sklápění sedadel, starší infotainment) nicméně je docela požitkem ji řídit. Bude-li se infrastruktura vyvíjet dle plánu, může být pořízení Mirai příjemnou záležitostí.

Plusy

Výjimečný – originální vůz, který zaujme
Ergonomie
Povedený interiér i exteriér
Vyšší dojezdová vzdálenost než u elektromobilů
Komfortní jízda
Rychlé tankování (cca 5 min.)
Dobré odhlučnění kabiny


Mínusy

Nižší výkon, trochu horší dynamika
Prozatím nedostatečná vodíková infrastruktura
Poněkud menší prostor pro zavazadla
Skromnější posezení v druhé řadě sedadel
Mohutný středový panel u řidiče