Mazda 5 2,0i - praktická krasavice

Loňskou novinku Mazdy v kategorii MPV jsme vyzkoušeli s nejsilnějším benzínovým motorem a v nejvyšší výbavě Active. Má pětka opravdu sportovního ducha, jak naznačuje její design, a je systém sedadel Karakuri odpovědí na vychvalovaný Flex7 Opelu Zafira?

Loňskou novinku Mazdy v kategorii MPV jsme vyzkoušeli s nejsilnějším benzínovým motorem a v nejvyšší výbavě Active. Má pětka opravdu sportovního ducha, jak naznačuje její design, a je systém sedadel Karakuri odpovědí na vychvalovaný Flex7 Opelu Zafira?

Postavit na půdorysu auta nižší střední nebo střední třídy sedmimístné MPV není vůbec jednoduché a vyžaduje to spoustu kompromisů i vtipných řešení. Zlé jazyky by mohly podotknout, že vozy třídy kompaktních "empévéček" toho umí hodně, ale nic z toho pořádně. Je pravda, že z takového auta neuděláte ani pohodlný minibus pro sedm lidí, ani dokonalou stěhovací dodávku. Ostatně z prostorových důvodů to technicky ani není možné. Kouzlo těchto aut spočívá v jiné věci, totiž v jejich relativně malých vnějších rozměrech a hlavně v maximální variabilitě vnitřního prostoru. Potřebujete občas něco přestěhovat na chatu? Hodí se vám sem tam uvézt sedm lidí? Jezdíte často do hor se zimní výbavou nebo horskými koly? A nevyužijete velkou dodávku, naopak chcete auto velikostí a jízdními vlastnostmi co nejbližší běžným osobákům? Právě na tyto otázky odpovídjí kompaktní MPV. To jménem Mazda 5 se představilo loni začátkem března v Ženevě, stejně jako jeden z konkurentů - nový Opel Zafira. Na českém trhu je Mazda 5 k dostání od července a představuje menší alternativu k Mazdě MPV, částečně také nahrazuje menší Premacy (pod tímto zaběhnutým jménem se Mazda 5 prodává na zámořských trzích).

Srovnání Mazdy 5 s vybranými konkurenty (údaje roku 2005)

	Mazda 5	Opel Zafira*	Renault Grand Scénic	Toyota Corolla Verso
Motor	2,0 16V	2,2 16V Ecotec	2,0 16V	1,8 16V VVT-i
Max. výkon (kW (k)/ot./min)	107 (145)/6000	110 (150)/5600	98,5 (136)/5500	95 (130)/6000
Max. točivý moment (Nm/ot./min)	185/4500	215/4000	191/3750	170/4200
Zrychlení 0-100km/h (s)	10,8	10,6	10,9	10,8
Max. rychlost (km/h)	196	200	195	195
Průměrná spotřeba (l)	8,2	8,2	8,2	7,7
Rozměry (mm) délka: šířka: výška:	4505 1755 1615	4467 1801 1645	4493 1810 1636	4455 1770 1625
Rozvor (mm)	2750	2703	2736	2750
Zavazadlový prostor za 3./2./1. řadou sedadel (l)	112/426/1566	140/600/1812	200/550/1920	91/667/1563
Cena ve srovnatelné výbavě (Kč)	689 900	741 900	689 000	723 900

*Oficiální stránky Opelu (ceník, technické údaje, stránky Zafiry) uvádějí rozdílné údaje, v tabulce proto uvádíme hodnoty z jiných testů Zafiry dostupných na internetu.

Karosérie

Designérům Mazdy se podařila práce na zevnějšku vozu na jedničku a pro mě osobně je pětka nejhezčím autem ve své třídě. Námi testovanému kousku ještě přidala na atraktivitě slušivá černá metalíza a spoilery. Tvary karosérie jsou vyvážené a působí hodně dynamicky. K tomu přispívá například směrem dozadu se zužující plocha oken, klesající střecha nebo tvary předních i zadních světel. Oku lahodící design navíc nezanechal žádné negativní stopy na výhledu z vozu. Při pohledu zvenčí se to sice může jevit jinak, ale po usednutí za volant a prvním zacouvání čeká na řidiče příjemné překvapení. K dobrému výhledu přispívají i rozměrná zpětná zrcátka.

Hned na první pohled má Mazda 5 proti konkurenci jednu praktickou výhodu, a sice dvojici zadních posuvných dveří. Ty se dají samozřejmě naplno otevřít i v úzkém parkovacím místě a poskytují pohodlnější přístup do interiéru ze všech stran. Méně spokojenosti už toto řešení může vyvolat u cestujících ve druhé řadě sedadel, kteří na dveřích budou marně hledat loketní opěrku nebo odkládací kapsu. Z pochopitelných důvodů je vnitřní strana dveří až na madlo s klikou zcela hladká. Přední dveře jsou také dostatečně rozměrné a zejména méně ohební lidé ocení při nastupování vyšší stavbu auta a výše umístěné sedačky. Páté dveře po otevření stoupají nejprve do nižší polohy. Zatlačením vzhůru na dané místo se dveře otevřou ještě o kousek víc. Toto řešení ocení lidé menšího vzrůstu nebo majitelé garáží se stropem o málo vyšším než je auto. Velice dobrou kvalitu zpracování potvrzují i příjemné tlumené zvuky při zavírání dveří. Ať přemýšlím jak přemýšlím, na žádné větší nedostatky co se karosérie týče nepřicházím, takže závěr první kapitoly testu se tentokrát obejde bez mínusů.

+ vzhled

+ zadní posuvné dveře

+ dobrý výhled z vozu

Interiér

To na konci pojednání o interiéru už se něco červené barvy najde. Ale k tomu se okružní cestou po útrobách Mazdy 5 dostaneme později. Jako obvykle začneme na místě řidiče. Jak už jsem se zmínil výše, nastupování je velice pohodlné, ostatně jako u všech vyšších vozů. Sedadlo (vlastně všechna sedadla) jsou tvrdá a mají i celkem slušné boční vedení, se svými 185 centimetry bych ocenil o pár centimetrů delší sedák. Výškově nastavitelné sedadlo řidiče má obdivuhodné rozpětí a i v nejvyšší poloze mi zbýval ještě kus do kontaktu se stropem. Podle nastavení sedadla si můžete dopřát pocit většího osobního auta v nízké poloze i pocit řidiče autobusu v té nejvyšší. Ač obvykle volím první variantu, u auta této stavby jsem nakonec zvolil poses "autobusák", který dovoluje opravdu dobrý výhled a odpadá i malý problém s délkou sedáku. Sedadlo bylo vybaveno i sklápěcí loketní opěrkou pravé ruky, jejíž tvar byl zřejmě inspirován opěrkami starých zájezdových Karos. Opěrka je příliš úzká, takže je vyloženě nebezpečné opírat o ní ruku svírající volant. Ruka vám totiž dříve či později z opěrky sklouzne. Ve sklopené poloze navíc brání pohodlnému zapnutí bezpečnostního pásu.

Pohodlně jsme se usadili a můžeme se vydat na průzkum palubní desky. Ta je vyrobena z nepříliš hodnotných tvrdých plastů. Vše ale zachraňuje kvalitní zpracování a originální design. Budíky před řidičem jsou přehledné a dobře čitelné a tříramenný volant s ovládáním audiosoustavy je velice příjemný do ruky. Přehledný je i sdružený displej, jediný v palubní desce. V jeho levé části se zobrazují hodiny nebo údaje palubního počítače (přepínání dvěma tlačítky vedle displeje), prostřední, největší část zabírají informace audiosoustavy a vpravo najdeme informace automatické klimatizace, resp. topení a ventilace. Místo nastavené vnitřní teploty lze zobrazit teplotu vnější. Na středovém panelu je - u aut této kategorie již tradične - umístěna řadící páka, která při řazení prvního rychlostního stupně zasahuje až příliš blízko ovládání ventilace. Tu si tak můžete omylem vypnout, což navíc nesignalizuje žádná kontrolka. Osobně jsem s tím sice problém neměl, ale několik kolegů si stěžovalo. Záleží na tom, jak je kdo zvyklý držet řadící páku. Ovládání ventilace a klimatizace jinak zaslouží pochvalu za jednoduché a přehledné ovládání kruhovými

tlačítky lemovanými otočnými kroužky. Před spolujezdcem najdeme úzkou poličku s neklouzavým povrchem a rozměrnou uzavíratelnou schránku. Mezi sedadly je pak uzavíratelný držák na dva nápoje, za ním hluboká schránka s menším prostorem (např. na doklady) v jejím víku. Středový panel je zakončen ještě jedním držákem na nápoje (na fotkách s přenosným popelníkem).

Z první řady se pojďme podívat i do řad zadních, kde by se měl projevit důvtip konstruktérů variabilního systému nazvaného Karakuri. Druhá řada se v podstatě skládá se dvou samostatných posuvných sedadel, přičemž k tomu levému je připevněn sedák a opěrák prostředního sedadla. Nejen, že se sedadla dají posouvat, ale jejich opěráky se dají i sklápět. A to jak směrem dozadu, aby si cestující mohli dáchnout, tak i dopředu, čimž zpřístupňují poslední řadu sedadel. Ve druhé řadě je dostatek prostoru všemi směry. Cestujícím na krajních místech může chybět opěrka na dveřích, zato ale mají možnost udělat si širokou opěrku z opěradla prostředního místa. Pod sedákem obou krajních sedadel se skrývá úložný prostor, do kterého se v jednom případě dá zaklopit sedák prostředního místa. Ve druhém sedadle se pak skrývá plastový "stolek" s džáky nápojů. Další dva vyklápěcí stolky jsou na zadních stranách předních sedadel. Ve druhé řadě se dostáváme k jedinému, ale bohužel dost podstatnému nedostatku systému Karakuri, k prostřednímu místu. Jeho výhodou je, že pod sedákem je volný průchod pro delší zavazadla. Ale sedět se na tomto místě prakticky nedá. Uchycení sklápěcího sedáku i opěradla je poněkud vaklavé, opěradlo pak není v rovině s bočními sedadly a mezi ním a pravým sedadlem je poměrně velká mezera. Sedák je navíc hodně tvrdý a vyboulený vzhůru a mezi ním a opěradlem je dost velká díra. Rovná podlaha prakticky bez středového tunelu je pak jen slabou náplastí. Je ale pravda, že Mazda označuje tento systém jako

Karakuri 6+1 a tím na opravdu nouzové prostřední místo upozorňuje. Osobně bych raději trávil delší cestu "na hambě" v poslední řadě, kde jsou dvě zamostatně výklopná sedadla. Sklopená se bezezbytku schovají v podlaze zavazadlového prostoru a jejich vyklopení i sklopení je velice jednoduché a dá se zvládnout jediným pohybem a jednou rukou. V poslední řadě sedadel je ralativně dost místa na nohy. A je ho také třeba, protože sedadla jsou hodně nízko u podlahy a cestující by si jinak koleny podpírali bradu. Zavazadlový prostor je v pětimístném uspořádání přiměřeně velký a nakládání usnadňuje práh pátých dveří v rovině s podlahou. Se sedmi místy už ze zavazadelníku zbývá opravdu jen minimální kousek, naopak ve dvoumístném uspořádání je prostoru opravdu hodně. Druhá řada sedadel se dá také velice jednoduše sklopit bez nutnosti sundavat opěrky. Výsledkem je prakticky rovná ložná plocha. Pod podlahou zavazadlového prostoru je ještě menší schránka na nářadí a pod ní dojezdové rezervní kolo.

+ velmi dobrá variabilita

+ jednoduchá manipulace se všemi sedadly

+ vzled a kvalita zpracování palubní desky

- prakticky nepoužitelné prostřední sedadlo ve druhé řadě

- množství tvrdých plastů v interiéru

- řadící páka příliš blízko ovládání ventilace

Motor

Námi testovaná pětka byla poháněna nejsilnějším benzínovým motorem v nabídce, čtyřválcovým dvoulitrem s šestnáctiventilovou technikou. Jeho maximální výkon je 107 kW (145 k) v 6000 ot./min. a točivý moment vrcholí na hodnotě 185 Nm při 4500 ot./min. Motor je trochu hlučnější (ovšem ne tak, aby obtěžoval posádku) a úplně dokonalé není ani odizolování vibrací. Jinak si ale pohonná jednotka zaslouží jen slova chvály. Nízké otáčky sice nejsou její parketou, ale ve středních a vysokých otáčkách je její projev velice příjemný. Rozpohybování 1400 kg vážícího auta zvládá s přehledem a neztrácí dech ani při agresivní jízdě. Při běžné jízdě má v zásobě i slušné výkonové rezervy a dává řidiči snadno zapomenout jak velký vůz vlastně řídí. Nárůst výkonu je velice plynulý, výrazněji začíná připližně od 2500 ot./min. a pokračuje až k hranici 5000 ot./min. Přijatelná je i spotřeba paliva, která jen potvrzuje pocit, že motor se s relativně těžkou Mazdou 5 rozhodně nepředře. Při plném obsazení vozu mu pomáhají i celkem "krátké" převody. Více se o spotřebě dočtete v našem testu spotřeby, který vyjde tento týden v novinkách, takže jen stručně. Výrobce udává spotřebu ve městě rovných 11 l/100 km, my jsme naměřili 8,9 l/100 km. Mimo město bylo skóre opačné - oficiální údaj hovoří o 6,6 l/100 km, my jsme při úsporné jízdě dosáhli spotřeby 6,8 l/100 km. K jedenácti litrům (10,7) jsme se přiblížili při svižné jízdě, při opravdu agresivním stylu řízení se vyšplhala nad 12 l/100 km. Dá se tedy říct, že spotřebu lze bez problémů udržet v rozmezí udávaném výrobcem a dlouhodobá kombinovaná spotřeba se dá držet kolem osmi litrů.

+ dobrá dynamika

+ příznivá spotřeba

- slabší odizolování hluku i vibrací

Jízdní vlastnosti

Stejně jako na začátku testu zmiňovaný vzhled, jsou i jízdní vlastnosti jednoznačně silnou stránkou Mazdy 5. Podvozek má původ v Mazdě 3, jen je o něco prodloužený. V odhalení skutečných hranic auta nám sice bránily mokré silnice, teploty kolem nuly a zimní pneumatiky (i když kvalitní), ale i tak se podvozek ukázal v dobrém světle. Kromě standardního systému ABS nám pomáhal i vypínatelný stabilizační systém DSC s protiprokluzovým TCS. Podvozek je naladěn spíše tvrdě, což ale příliš neomezuje pohodlí. Náklony v rychle projížděných zatáčkách jsou vzhledem k výšce auta malé, problémem nejsou ani rychlé změny směru. Ve slalomu jsme stabilizační systém příliš nevyužili. Jeho vypnutí se projevilo jen prokluzováním předních kol při přidání plynu v zatáčce v důsledku vypnuté kontroly trakce. Citelná je ale jeho pomoc při prudkém brzdění a změně směru jízdy, kdy spolehlivě zabrání rozkývání auta. Měl jsem možnost krátkého srovnání s Focusem C-Max, který se v takové situaci "rozházel" poměrně snadno a na Mazdu jízdními vlastnostmi nestačil. Řazení všech rychlostních stupňů je přesné a hladké. Jediné, co kazí požitek ze sportovní jízdy je příliš účinný posilovač řízení, který neprozradí řidiči prakticky nic o tom, co se děje mezi koly a silnicí.

Jednotlivé rychlostní stupně jsou dost krátké, aby příliš netrpěla dynamika jízdy s naloženým autem. Na pětku při 130 km/h motor točí už 4000 ot./min. Benzínový dvoulitr by mohl být obdařen šestým rychlostním stupněm, stejně jako oba naftové agregáty v nabídce. A jak je na tom Mazda s rychlostí na dálnicích? Papírový údaj mluví o maximální rychlosti 196 km/h. Vzhledem k výše zmíněným podmínkám jsem tuto rychlost nepřekonal, nicméně jsem se na chvíli k "magické" dvoustovce přiblížil. Tato hranice by šla určitě překročit, chtělo by to ale trochu času. V této rychlosti už jsou navíc i otáčky téměř na maximu. Auto plynule zrychluje tak do 190 km/h, pak už chce každé další zrychlení čas. Nicméně cestovat na delší trasy vysokými rychlostmi není problém, je ale třeba počítat s vyšší citlivostí na boční vítr.

Mazda 5 se dobře ovládá i v nízkých rychlostech, kdy je naopak účinný posilovač výhodou. K příjemnému manipulování s vozem přispívá i dobrý výhled a slušný rejd.

Mazda 5 se příjemně ovládá a má velice dobré a jisté jízdní vlastnosti. Hodí se i možnost vypnout stabilizační a protiprokluzový systém. Ten totiž může například znemožnit vyjetí z hluhokého sněhu. Největším nedostatkem zůstává přeposilované řízení bez zpětné vazby.

+ velmi dobré jízdní vlastnosti

+ přesné řazení

+ vypínatelné systémy DSC a TCS

- příliš účinný posilovač řízení

Verdikt

Jak ve stručnosi shrnout vlastnosti Mazdy 5? Je to jedno z nejhezčích MPV na trhu, které má oproti konkurentům výhodu v praktických posuvných dveřích. Interiér neoplývá nejkvalitnějšími materiály, ale má bezchybnou kvalitu zpracování a zajímavý design. Variabilita je také na vyskoké úrovni a sportovnímu vzhledu nezůstavá nic dlužný ani podvozek. Motor 2,0i je dostatečně silný a celkem úsporný. Přes všechny přednosti systému Karakuri ovšem nezbývá než konstatovat, že Mazda 5 je čtyřmístným vozem se třemi nouzovými sedadly. Dalším nedostatkem, který sráží dobrý dojem z jízdních vlastností, je příliš účinný posilovač řízení.

Výbava

Nejvyšší stupeň výbavy Active7 obsahuje (položky navíc oproti základní výbavě jsou zvýrazněny tučně): ABS+EBD, aktivní brzdový asistent EBA, stabilizační systém DSC+TCS, xenonové světlomety, přední mlhovky, 8x airbag (2 čelní, 2 boční, 2 přední okenní, 2 zadní okenní), uchycení dětské sedačky Isofix, dvojité zamykání, zatmavená boční a zadní okna, střešní spoiler, sportovní nárazník vpředu, boční prahové spoilery, střešní nosič, 17" litá kola s pneu 205/50, výškově a podélně nastavitelný volant, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, karta místo klíče, automatická klimatizace, palubní počítač, el. ovládání všech oken a vnějších zrcátek, světelný a dešťový senzor, rádio, 6 reproduktorů, ovládání audiosoustavy na volantu