Honda CR-Z - zpátky do minulosti

Zrovna nedávno jsem lamentoval nad řadou moderních osobních automobilů, které se snaží řidiči maximálně usnadňovat život, a tak nějak přejímat jeho úkoly. Řidič je v nových automobilech hlídán elektronikou a doslova utlačován. Řídit sportovně laděný automobil bylo před lety umění. Člověk za volantem se musel umět s vozem poprat, naučit se vůz vnímat a správně vést. Právě řidič musel ukázat, kdo je pánem. To však již na několik malých vyjímek neplatí. Stabilizační systémy a různí další pomocníci kecají šoférům stále více do řízení. To by nebylo nejhorší. Často tyto elektronické systémy nelze vypnout. Dalším degradujícím faktorem ovlivňující nesportovnost automobilů jsou ekologická hlediska (spíše lobby), kterým je v reálu ekologie v podstatě ukradená a sledují jen vyšší zisk. Tímto úvodem se chci dostat k novému modelu od Hondy. Jak je všem známo, tato japonská automobilka se proslavila "ječícími" motory až za hrob milující otáčky a řadou výborných sportovně pojatých modelů. A právě letos nastal čas, kdy se automobilka vrací s modelem CR-Z ke slavné minulosti. Novinka je odkazem na populární model CR-X.

Karoserie: krasavec z jiného světa

Agresivní vzhled přední masky podtrhují LED světla pro denní svícení, celkově nízká stavba karoserie a useknutá záď. Co budu popisovat, z fotografií vidíte sami nejlépe, jak nový model Hondy vypadá. V reálu pak budí všude, kde se objeví dostatek pozornosti. Dle mého názoru se Hondě tento model prostě povedl.

(+) design
(-) víčko nádrže dělá při tankování na karoserii rýhy

Interiér: v duchu kosmické lodi

V současné době neexistuje krom supersportů mnoho aut, kde můžete sedět tak blízko vozovce jako v CR-Zetku. Navíc při řízení téměř ležíte. A to se mi líbí. Maximálně nízké těžiště a doslova neustálý kontakt s vozovkou miluji. Celý kokpit je nasvícen do modra. Přístrojová deska poskytuje spoustu informací. Centrem je otáčkoměr s integrovaným digitálním tachometrem, který svítí barvou podle stylu jízdy. Jedete-li ekonomicky, můžete se těšit ze zelené barvy, přidáním plynu vyvoláte modrou a po zvolení režimu "sport" se dočkáte červené. Na displeji palubního počítače můžete zobrazovat krom běžných údajů i schéma toku energie v hybridním systému nebo pěstovat kytičky (čím více kytiček, tím ekonomičtěji jedete).

Kabina je určena pouze dvěma dospělým, zadní sedadla jen těžko využijete (berte je spíše jako nouzová). Bez posunutí předních sedadel vpřed je převoz cestujících vzadu nemožný. Řidič nalepený doslova na volantu bude v tento okamžik zápasit s nedostatkem prostoru nad hlavou. Proto doporučuji vůz využívat jen pro dva dospělé a nějaké to zavazadlo. Osobně se sám za sebe nevlezu. Zadní sedadla lze naštěstí sklápět, a tak testovaná Honda není díky skromnému zavazadelníku tak nepraktická, jak se může zdát. Základní objem zavazadelníku 215 litrů rázem můžete zvětšit na 389 litrů. Když jsme u objemů, palivová nádrž je dimenzovaná na pouých 40 litrů pohonných hmot.

(+) nízký posed

Motor: dopování elektřinou

Atmosférická patnáctistovka svého času stačila lehkému Civicu a dělala z něj doslova "létající vůz". Bohužel CR-Z je o pěkných pár desítek kilogramů těžší a k dostatečné dynamice musí pomáhat elektromotor umístěný mezi zážehovým agregátem a převodovkou. Ten dokáže poháněné přední nápravě vypomoci výkonem 10 kW při 1500 ot./min. a točivým momentem 78 N.m při 1000 ot./min. Benzínová patnáctistovka dosahuje maximálního výkonu 114 koní v 6100 ot./min. a maximum točivého momentu 145 Nm je dostupné v 4800 ot./min., což stačí na maximální rychlost 200 km/h a dosažení stokilometrové rychlosti za rovných 10 vteřin. Výkon servírovaný patnáctistovkou a elektromotorem nemůžeme jednoduše sečíst, musíme sečíst výkony v daných otáčkách. Například 174 Nm je dostupných od 1000 to 1500 ot./min. což zaručuje solidní dynamiku i při velmi nízkých otáčkách.

CR-Zetko neumí jezdit jen na pohon elektromotoru (mild). Díky hybridnímu pohonu však působí jako přeplňovaný čtyřválec, který chuť zrychlovat od nízkých otáček. Model CR-Z je vybaven systémem úspory paliva start/stop. Spotřebě paliva jsme se věnovali v samostatném testu.

(+) zvuk
(-) výkon

Jízdní vlastnosti: jako za starých časů

Otevírám dveře a sedám do výborných sedadlech umístěných téměř na zemi. Okamžitě se mi vybavuje nízký posez, který pamatuji ze sportovně pojatých vozidel devadesátých let. Rozhlížím se po interiéru a snažím se orientovat, což se mi díky zkušenostem ze současného Civicu nebo Insightu daří velmi rychle. Pro uvedení motoru do chodu je nutné nejdříve zasunout klíčky do zapalování, pootočit a teprve potom stlačit startovací tlačítko umístěné nalevo od volantu. To není přes věnec volantu vidět a proto jeho stlačení vyžaduje cvik. Motor naskočí a přístrojová kaplička za volantem se rozzáří modrou barvou. Teprve teď si připadám jako v pořádném vesmírném korábu. Abych své zážitky umocnil, rovnou přepínám do režimu "sport". Řadím jedničku a vyrážím kupředu. Při přeřazení na dvojku "CR-Zetko" nepříjemně škubne. Najednou si připadám jako v autoškole. Ostře pojatý sportovní režim má přehnaně rychlé a zbrklé reakce. Raději se vracím tlačítkem do režimu "normal", kde mi přijde CR-Zetko nejlépe nastaveno pro běžné využití.

Ani v nejlepším snu jsem nemyslel, že po testu nového modelu od Hondy budu moc zvolat "hurá, hurá a hurá". CR-Z dovede i přes přítomnost elektromotoru poskytnout drsnou charakterisku sportovně pojatého coupé či hatchbacku devadesátých let. A nic nechybí. Do interiéru proniká ta správná zvuková kulisa, motor se nechá točit, řazení s mechanickým podtextem vyžaduje sílu a řízení vyniká přesností. Bohužel to všechno bude stačit pouze průměrně náročným řidičům. Zmlsanější budou totiž volat po větším výkonu motoru. Přesto narozdíl od ostatních konkurenčních modelů můžeme CR-Ztko označit "sportovním" vozem. Vše si musíte odpracovat (nabrání rychlosti vyžaduje rychlou práci s řadící pákou atd.). V zatáčkách CR-Zetko dokáže navodit správnou atmosféru již v nízkých rychlostech a zároveň myslí na příznivou spotřebu paliva.

CZ-Rko je hravé a zábavné. Ochotně dokáže měnit směr jízdy bez většího remcání a přelévání hmotnosti a dokonce při hrubém přehození z jedné strany na druhou přechází do přetáčivé smyku a je na řidiči, jak se s touto charakteristikou vyrovná. Potěší vysoká přilnavost přední nápravy. CR-Zetko se na klikaté trati dokáže dokonce nudit. Silnější motor by v tomto případě nebyl od věci. Střídající se zatáčky projíždí suvereně a s ledovým klidem. A když se dostanete na limit, můžete se těšit z velmi dobré ovladatelnosti. Schopnému dobře naladěnému podvozku (vpředu MacPherson, vzadu zkrutný nosník) sekundují špičkové brzdy. Ty dokáží zastavit vůz na pouhých 37 metrech. Snad všechny potěší hřebenové řízení s elektrickým posilovačem a 2,48 otáčky volantu mezi dorazy.

(+) jízdní vlastnosti
(+) špičkové brzdy
(-) složité startování

Závěr: kupujte bez srovnání ceny
Základní cenovka 569.000 Kč je vcelku sebevědomá. Za stejnou cenu koupíte například Volkswagen Scirocco nebo Mini Cooper. Základní výbava CR-Zetka obsahuje pouze plechová kola a základní rádio. Rozumnější verze GT (+ audiosystém, tempomat, parkovací senzory, xenony, vyhřívaná sedadla a Bluetotoh) přijde na 629.000 Kč. Námi testovaná verze GT top přijde na 659.000 Kč, přičemž získáte navíc skleněnou střechu a kožené sedačky. Srovnatelné Scirocco přijde s převodovkou DSG a silnější verzí 1.4 TSI na 608.900 Kč. Nad tím bych stále přimhouřil oko. Ale máme tu největší problém v podobě Mini Cooper S, který si mě nejenže dokonale omotal kolem kulatých přístrojů, ale také překvapil cenovkou 606.600 Kč. A právě v tento okamžik mi Honda CR-Z přestává dávat smysl. Přece jen s "eSkovým" Mini Cooperem zažijete více zábavy. Po Hondě sáhnout všichni, kterým se nový model prostě líbí, mají rádi zábavu v nízkých rychlostech, připadají si v něm dost "Cool" a mají ekologické ambice.