Ford Focus ST - oranžová střela

S trochou nadsázky lze říct, že s "estéčkem" budete dělat všechno rychle - jen abyste už zase seděli za jeho volantem. Jak se ale krotí jeho 225 koní? Je opravdu tak sportovní jak se tváří? A dá se použít k běžnému ježdění? To se dozvíte v našem testu.

Fanoušci a majitelé "hot hatchů" snad prominou (nebo první část přeskočí), když začnu trochu obšírněji tím, co to vlastně "hot hatch" znamená. V podstatě jde o tří či pětidveřový hatchback nižší střední třídy se silným motorem a vylepšeným podvozkem. Celé to v polovině sedmdesátých let odstartovala partička inženýrů VW, kteří si na vlastní pěst začali stavět sportovního Golfa. To v roce 1975 vyústilo v představení prvního Golfu GTi. Vzhledem k jeho úspěchu se brzy přidali i další výrobci. Ford s Escortem XR3, Opel s Astrou GTE nebo Peugeot s ostrou verzí legendární dvěstě pětky označenou GTI. Dnes jsou ostré verze rodinných hatchbacků (resp. liftbacků) očekávaným vyvrcholením každé nové generace toho kterého modelu a svádějí spolu neúprosný a prestižní souboj, ve kterém jsou hlavními zbraněmi silný motor, dnes alespoň dvoulitr s turbem, kvůli ceně většinou upravený agregát ze zásob daného koncernu, dále sportovně laděný podvozek a v neposlední řadě i více či méně atraktivní vzhled nebo třeba sportovní sedačky.

Pokud bychom se měli pokusit o stručnou definici ostrého hatchbacku, mohli bychom říct, že "hot hatch" nabízí za relativně přijatelnou cenu co nejvíce zábavy v praktickém balení a stejně dobře jako na okruhu by měl sloužit i ke každodenním cestám do práce.

Srovnání Fordu Focus ST s vybranými konkurenty

	Ford Focus ST	Volkswagen Golf GTi	Opel Astra OPC	Renault Mégane RS
Motor	2,5 Turbo Duratec ST	2,0 TFSI	2,0 Turbo	2,0 T 16V RS
Max. výkon (kW (k)/ot./min)	165 (225)/6100	147 (200)/5100	177 (240)/5600	165 (225)/5500
Max. točivý moment (Nm/ot./min)	320/1600 - 4000	280/1800	320/2400	300/3000
Zrychlení 0-100km/h (s)	6,8	7,2	6,4	6,5
Max. rychlost (km/h)	241	235	244	236
Průměrná spotřeba (l)	9,3	8,1	9,2	8,8
Rozměry (mm) délka: šířka: výška:	4362 1840 1497	4204 1759 1485	4290 1794 1420	4209 1777 1457
Rozvor (mm)	2640	2578	2614	2625
Zavazadlový prostor min. - max. (l)	385 - 1247	350 - 1305	340 - 1070	330 - 1190
Cena v základní výbavě (Kč)	769 990	769 300	849 900	835 000

Karosérie

Už vzhled běžného třídveřového Focuse je povedený a není bez sportovního nádechu. "Estéčko" pak už při letmém pohledu nenechá nikoho na pochybách, že je to skutečný sportovec. Zvláště pak s příplatkovou barvou Electric orange, díky níž Focuse okamžitě najdete na sebevětším parkovišti a nikudy neprojedete bez povšimnutí. K dravému vzhledu ale přitom kromě barvy stačí celkem málo. Auto samozřejmě dělají kola - v tomto případě velmi efektní "osmnáctky" očividně inspirované koly věhlasných italských supersportů. I když ráfky vypadají velmi plasticky, při bližším pohledu zjišťujeme, že vlastně nepřesahují vnější okraj pneumatik, což je alespoň trochu chrání před odřením. Pak už "estéčku" stačí k dosažení vzhledu dravce jen jiná přední maska a pár spoilerů. Že s tímhle Focusem "není něco v pořádku" prozrazují i dvě mohutné koncovky výfuků, na každé straně jedna. Zapomenout nesmíme ani na snížený podvozek, který je ve srovnání s civilními sourozenci o 25 mm blíže zemi.

Pokud vedle sebe postavíme konkurenty z tabulky, dle našeho skromného názoru je Focus ST nejhezčí. Golf je příliš usedlý, Astře chybí fordova elegance a Mégane je sice velmi zajímavý, ale nepusobí tak dynamickým dojmem. U zájemců o "hot hatche" ale možná více než u ostatních zákazníků rozhoduje srdeční náklonnost k té které značce, takže proti gustu...

+ atraktivní vzhled

Interiér

Hned na prahu dveří vás uvítá stříbrná lišta s logem ST a pohled automaticky sklouzne k osvětleným hliníkovým pedálům. O patřičnou sportovní atmosféru v útrobách nabroušeného Focusu se dále starají anatomické sedačky Recaro, černý "tapecírung", malý tříramenný sportovní volant - samozřejmě také s logem Sport Technologies a malá řadící páka vyvedená v kůži a hliníku. Zapomenout nesmíme ani na trojici malých budíků, která "vyrostla" v prostřední části palubní desky, aby informovala řidiče o plnícím tlaku turba a teplotě a tlaku oleje.

Příliš sportovně naopak nepůsobí vysoký posez za volantem, i když je sedadlo v nejnižší poloze. Sice vás to po prvním usednutí za volant trochu zaskočí, ale jde jen o zvyk. Neočekávaný pocit za volantem mizí už s nastartováním, maximálně s prvními kilometry, které vás utvrdí v tom, že tenhle Focus je opravdu sportovní. Poloha za volantem se jinak hledá dobře. Výškově nastavitelné je sedadlo řidiče i volant. Pochvalu zaslouží zvláště přední sedačky od Recara, které mají výborné boční vedení a dá se na nich celkem pohodlně přestát i dlouhá cesta. Zadní sedadla v zatáčce už tolik nepodrží, ale naštěstí nad nimi najdete alespoň madla, která se v "estéčku" určitě dočkají uplatnění.

Palubní deska je až na pár detailů shodná s běžným Focusem, což je trochu škoda. Červenobílé podsvícení "budíků" totiž ani trochu neladí se standardním zeleným podsvícením displejů a kvůli menšímu (mimochodem velice příjemnému) volantu je hůře dosažitelné ovládání audiosoustavy a palubního počítače pod ním. Úplně přesvědčivá není ani kvalita zpracování, u testovaného vozu se při ostřejší jízdě na nerovnostech ozývalo klepání ze zadní části dveří u řidiče. Většina aut je ale stavěná na silnice, takže na českých tankodromech se tomu nelze až tak divit.

"Hot hatch" je sice primárně autem pro zábavu, ale měl by si ponechat co možná nejvíc praktických vlastností výchozího "civilního" modelu. V tomto směru je "estéčko" srovnatelné s běžným třídveřovým Focusem. Zavazadlový prostor je poměrně mělký, zato jeho podlaha je v rovině s prahem pátých dveří. Pod podlahou najdeme rezervní kolo (samozřejmě dojezdové, plnohodnotá rezerva 225/40 R18 by zabrala notnou část kufru) a kolem něj řadu přihrádek na nářadí či drobnosti. Pokud by vás náhodou napadlo naložit do Focusu ST něco velkého, můžete sklopit zadní dělená opěradla, která ale zůstanou v dost šikmé pozici.

+ výborná přední sedadla

+ dostatek prostoru

- jen průměrná kvalita zpracování

- některé prvky z běžného Focusu by si zasloužily úpravu (ovládání pod volantem, podsvícení displejů,...)

- často zmateně fungující stěrače v automatickém režimu

Motor

Pokud jste propadli kouzlu "hot hatchů", zapomeňte na všechno, co se tu doposud psalo. Teď teprve přicházejí na přetřes ty skutečně důležité části testu, tedy ty o motoru a jízdních vlastnostech. Focus ST má na své nejbližší konkurenty náskok jednoho válce a půl litru objemu. Vpředu napříč tedy trůní přeplňovaný pětiválec 2,5 litru, který pochází od Volva (kde nese označení 2,5 T) a pro "estéčko" je vyladěn na 165 kW (225 k) a 320 Nm. Při jízdě se motor projevuje výborným zátahem už z nejnižších otáček a příkladným nárůstem výkonu bez jakýchkoli mezer či výraznějších skoků. Jen reakce na přidání plynu přichází s nepatrným zpožděním. Stádo dvěstě pětadvaceti koní má vzorné švédské vychování, a i když si rozhodně zaslouží respekt, nemusíte se ho nikterak obávat - vaše příkazy plní přesně a ochotně.

V této kategorii aut se od motoru očekává, že bude nejen zdrojem přesvědčivé síly, ale i patřičných emocí. Při razantním sešlápnutí plynového pedálu má řidič "estéčka" pocit nekonečného přísunu síly, která auto žene vpřed a posádku tlačí do sedadel. Za zmínku stojí i vybrané zvukové projevy, kvůli kterým přidali konstruktéři dokonce rezonanční trubku mezi motor a kabinu. Při běhu na volnoběch ucho potěší typický chrapot a plyn občas přišlápnete už jen kvůli zvuku ve vysokých otáčkách. Po řádném zahřátí se dočkáte i střílení z výfuků při podřazování, doprovázeném opět chraplákem, který může "estéčku" závidět i Dalibor Janda. Zahřátý motor vás také pustí až na 7 tisíc ot./min., i když dle otáčkoměru začíná "zakázaná zóna" o 500 ot./min. dříve. V praxi to ale nemá velký význam - i při ostré jízdě je nejlepší řadit kolem 6000 ot./min., kde se i podle papírových údajů nachází vrchol výkonové křivky.

Za své výkony motor samozřejmě žádá své. Během testu jsme při ostré jízdě naměřili nejvyšší průměrnou spotřebu 16,7 l/100 km. To je sice dost, ale za tu zábavu to rozhodně stojí. Naopak při maximálně úsporné jízdě jsme dosáhli spotřeby 8,5 l/100 km, takhle ale s "estéčkem" asi nikdo jezdit nebude. Běžně jsme jezdili za 10,7 litru na 100 kilometrů v kombinovaném provozu, ale počítejte spíše s rozpětím 10 - 12 litrů, protože každé silnější sešlápnutí plynu je "odměněno" poměrně výrazným nárůstem průměrné spotřeby. Pokud se s Focusem ST počítá i na každodenní ježdění, pak už jsou tyto hodnoty dost vysoké. Tady má konkurence s menšími motory navrch. Podrobněji se apetitu auta věnuje tradiční TEST SPOTŘEBY.

+ pružnost

+ plynulý nárůst výkonu bez turboefektu

+ krásný zvukový projev

- vysoká spotřeba i při běžné jízdě

Jízdní vlastnosti

Již běžné verze Focusu jsou známé kvalitními jízdními vlastnostmi. Konstruktéři Fordu v "estéčku" použili o 30% tužší pružiny vpředu i vzadu a jiné nastavení tlumičů. O 5% tužší jsou i stabilizátory a na přední nápravě přibyla příčka mezi vzpěrami typu MacPherson. Celý podvozek je navíc o 25 milimetrů snížený, což ale částečně kompenzují 18" kola, takže se nemusíte bát, že se budete moci pohybovat jen mezi nejbližšími železničními přejezdy. Focus ST působí při jízdě mnohem tušžím a jistějším dojmem než většina běžných aut, přitom si při klidné jízdě zachovává i určitou míru pohodlí. Na většině českých silnic nebo při projíždění zatáček na limitu, kdy auto poskakuje jako motokára (není to chyba, takhle se chová většina sportovních aut), ale budete stejně naklepaní jak nedělní řízek. Kdo si ovšem kupuje takovéhle auto, oceňuje jiné vlastnosti než pohodlí.

Na poli jízdních vlastností může Focus ST sklízet jen slova chvály. S danou koncepcí "vše vpředu" a těžkým pětiválcem už si lze jen stěží představit lepší chování. Do zatáček se auto vrhá s chutí a jeho vrozená nedotáčivost se projevuje až velmi pozdě. Přesné řízení (resp. jeho posilovač) jde přes palubní počítač nastavit do tří úrovní účinnosti (Sport, Normal, Comfort), rozdíl je ale sotva znatelný a dobrou zpětnou vazbu si užijete ve všech třech režimech. "Estéčko" je standardě vybaveno vypínatelným systémem ESP a protiprokluzovým TSC (ten nelze vypnout). Oba systémy jsou nastaveny velice dobře. ESP díky kvalitnímu podvozku moc práce nemá a zasahuje až v situacích, kdy už by to u jiných aut asi nemělo smysl. Se snahou protiprokluzu zkrotit 225 koní na předních kolech se setkáte častěji. Černé čáry při rozjezdu tedy neuděláte, ale není problém kola protočit i na vyšší převodové stupně. Dá se tedy říct, že elektronika v tomto případě neomezuje, ale opravdu pomáhá. Všechny ovládací síly jsou takové, jaké mají být - větší než u "civilního" auta, ale ne zas o tolik, aby dělaly z jízdy po městě utrpení.

Doménou Focusu ST jsou hlavně zakroucené okresky, čemuž odpovídá i ostupňování šestirychlostní převodoky s velmi přesným řazením. Při dálničních 130 km/h motor točí na šestku 3000 ot./min., a to je hodnota běžná i pro slabší auta s pětistupňovou převodovkou. Nemělo by vás zaskočit, že na dálnici neujedete rodinným dostavníkům vyšší střední třídy s jiným než základním motorem, i když zrychlování k hranici 200 km/h je dost svižné. Nad touto hranicí už je akcelerace poměrně vlažná, takže k dosažení udávané maximální rychlosti 241 km/h by bylo potřeba dost prostoru a času. Z rychlostí, ve kterých se Foucus ST umí pohybovat, je také občas potřeba zabrzdit. Ani v této situaci nenajdeme žádné nedostatky. Kotoučové brzdy (vpředu s vnitřním chlazením) jsou dobře dimenzované, "zdivočelý pomeranč" dokážou zkrotit rychle a s jistotou, mají dobrý nástup i dávkování a nevadnou ani při opakovaném razantním použití.

+ výborně nastavený podvozek

+ dobře nastavené systémy ESP a TCS

+ přesné řízení s dobrou zpětnou vazbou

+ přesné řazení

+ dostatečně účinné a nevadnoucí brzdy

- kvůli pětiválci omezený rejd

Verdikt

Focus ST patří v dané kategorii k tomu nejlepšímu, co můžete mít. Má výborné jízdní vlastnosti, díky kterým si přesvědčivou sílu motoru mohou bez obav užít i průměrně zkušení řidiči, a navíc skvěle vypadá. To vše za relativně příznivou cenu. "Estéčko" naopak na konkurenci lehce ztrácí v kvalitě zpracování, doladění by zasloužilo i pár detailů v interiéru a při běžném používání nepotěší celkem vysoká spotřeba.