Zdál se mi sen. Krásné smyslné křivky a netuctové tvary její červené karosérie tiše volaly "otoč klíčkem a pořádně mě protáhni". Vyslyšel jsem a vydal se na cestu poznání nejmenšího aktuálního modelu automobilky Alfa Romeo, který nese na své zádi jméno MiTo (název odvozen jejího původu - v Miláně sídlí Alfa Romeo, v Turínu pak Fiat). MiTo se vyrábí od roku 2008. Je konkurentem Audi A1 nebo Mini Cooperu. Ve výrobním programu navazuje na model 147, jehož nástupce se má vyrábět i v pětidvéřovém provedení. MiTo je však kratší o 150 mm a sdílí podvozkovou platformu s Fiatem Grande Punto, která však byla upravena. Pojďme se tedy na tento krásný vůz podívat podrobněji a říct si, zda stojí za naší pozornost a jestli by měl mít místo v garáži.
Karoserie: sexy baculatá italka
Atraktivní kabát karoserie ještě více zvýrazňuje červené provedení, které tak nějak k Alfě prostě patří. Karoserie MiTa čerpá z křivek modelu 8C Competizione. MiTo působí hravě a celkem roztomile. Navíc si MiTo můžete přizpůsobit svému vkusu (automobilka nabízí širokou možnost individualizace - spoustu barev a různých kombinací čalounění). Potěší bezrámová okna a velký úhel otevírání dveří. Celkově je MiTo méně prosklené a interiér působí trohu ponuře. MiTo nepůsobí retro dojmem jako Mini Cooper či Fiat 500, ale má prostě svůj moderní styl a dostatečnou dynamičnost.
(+) design
Interiér: cudný a přizpůsobivý
Je-li karoserie krásná, neodolatelná a smyslná, kabina vozu již takové nadšení nevzbuzuje. Interiér nenabízí žádnou lahůdku ani libůstku, snad jen přepínač systému DNA, který rozebereme podrobněji v další kapitole. Tříramenné pojetí multifunkčního volantu je pěkné, ale osobně bych uvítal méně boubelatý střed. Volant je nastavitelný ve dvou osách, přední sedadla v šesti směrech a vynikají solidní boční oporou. MiTo se svou velikostí interiéru hodí jen pro dva dospělé, kterým pojme i nějaké to zavazadlo.
(+) objem zavazadelníku
(-) méně odkládacích ploch
Motor: přemožitel TSI?
Čtrnáctistovka přeplňovaná turbodmychadlem poskytuje za všech okolností solidní přísun výkonu. Označení MultiAir není jen marketingovým lákadlem - přináší systém časování ventilů. Námi testovaná jedna-čtyřka poskytuje výkon 99 kW při 5500 ot./min. a točivý moment vrcholící hodnotou 206 Nm při 1750 ot./min. Více než slušné papírové hodnoty (a to se ještě nabízí varianta se 114 kW a 125 kW v provedení Quadrifoglio Verede). Rozsah využitelných otáček je od nějakých 1500 ot./min. kdy postupně sbírá síly a exceluje s přibývajícími otáčkami. Dech začíná ztrácet až po překročení 6200 ot./min. (omezovač zasahuje kolem 6500 ot./min.). Pětistupňová manuální převodovka posílá produkovaný výkon na přední kola.
Systém DNA se ovládá přepínačem vedle řadící páky, čímž volíte jeden ze tří jízdních režimů (Dynamic, Normal, All Weather). Nejpoužitelnější je režim Dynamic, kdy vůz reaguje odpovídajícím způsobem na řidičovy pokyny. Jeho projev je vitálnější, řízení příjemnější a stabilizační systém benevolentnější. V režimu Normal si příliš neužijete, projev je mdlý a může se Vám zdát, že MiTo vytváří jakýsi odpor vůči Vám. Poslední režim "All Weather" je vhodný do sněhu a nepříznivých podmínek (snížená adheze). Škoda, že jízdní režimy nelze přepínat v rychlostech nad 90 km/h.
(+) chuť do života
(+) reakce
(+) výkon
(-) spotřeba
Jízdní vlastnosti: zlobivá, zábavná a nepoužitelná
Ke komfortnímu svezení nepřispívají tvrdě laděné tlumiče ani nízkoprofilové sedmnáctipalcové pneumatiky. MiTo určené svou velikostí zejména do města nedokáže posádce poskytnout téměř žádný komfort. Jízda například po dlažebních kostkách či rozmlácených komunikacích je hotovým utrpením. Posádka je naklepávána a obtěžována hlukem od přední nápravy, který nedokáže kabinu odfiltrovat od nerovností a projevuje se doslova boucháním. Přejezd výtluku znamená nejdříve ránu a poté zadrnčení, které projde celým vozem.
Lepší situace nepanuje ani na dálnici či rychlostní silnici. Tam MiTo v přímém směru doslova poskakuje a při vyšších rychlostech ji chybí očekávaná stabilita plynoucí z tvrdého nastavení podvozku. Těším se tedy na okresní silnice a zatáčky, kde snad MiTo předvede své schopnosti plynoucí ze sportovního vzhledu. A ejhle. I zde malá Alfa tápe a spíše se trápí. Čtrnáctistovka poskytuje solidní výkon, ale podvozek se příliš nepředvádí. Až když jezdíte s MiTem o něco déle a překonáte strach z jejího neklidného projevu na rozbité okresce, můžete se těšit z malého náznaku hravosti. Musíte počítat s tím, že MiTo umí pozlobit a potkáte-li při rychlém tempu v zatáčce výmol či hrbolek, MiTo odskočí a nikdy neprojede přes počáteční dobré nasměrování zatáčku tak, jak chcete (úzká zatáčkovitá trať se pro Vás může stát velmi nebezpečnou). S tímto jízdním projevem se setkáte i na přímém úseku, kde MiTo na větších nerovnostech rovněž odskakuje. Jiné kafe MiTo předvedlo na mosteckém okruhu, kde nečekaly žádné výmoly a hraní se svůdnou Italkou se stalo zábavou. Přesto platí, že výjezdy ze zatáček musíte díky řízení spíše odhadovat - o chirurgickém vedení MiTa si tak můžeme nechat jen zdát ...
Řízení je sice ostřejší a poměrně přesné, ale práce elektromotoru se nezapře. Způsobuje necitlivost a vede k přeposilování (v režimu D naštěstí řízení tuhne, ale zvýší se necitlivost). Ostřejší řízení vrhá MiTo neodkladně do zatáček, patří k těm přesnějším, ale jeho projev je na hony vzdálen např. Cooperu S. Řízení přesto není úplně nejhorší a brzy na něj zapomenete. Ptáte se proč? Odpověď zní jednoduše. Ještě horší je pětistupňová manuální převodovka, která kazí celkový charakter MiTa. Do sportovně laděného vozu prostě takto pojatá převodovka nepatří. Kritiku si odnesla již z testu sportovního Punta Evo a dnes to schytá ještě jednou. Dlouhé dráhy řazení lze přežít, ale proč nejsou alespoň trochu vymezené a musíme snášet totálně gumovou kulisu?
(+) dobré jízdní vlastnosti
(-) nepřesné a gumové řazení
(-) řízení
(-) neklidné chování (poskakování)
Závěr: těžko vysvětlitelné pouto
Byl to sen. Od zaklapnutí dveří a nastartování jsem nezažil nic, o čem bych musel hodiny vzrušeně vyprávět. Pojďme tedy na celkové hodnocení: - pokud s Mitem budete stejně jako s jiným modelem italské automobilky jezdit déle - podmaní si Vás. Možná teď napíšu něco, s čím nebudete souhlasit. MiTo si přes všechny zmíněné nedostatky dokáže řidiče či řidičku získat. Mohou za to právě nedokonalosti, které vytvářejí její charakter. Postupem času začnete nedostatky přehlížet a dokážete s Alfou žít v těsném citovém vztahu. Budete jí mít jako partnerku či partnera nebo své milované zvířátko. MiTo není chladné jako Volkswagen, není tak sportovní a přesné jako Mini Cooper a není tak retro jako Fiat 500. Je moderní, sexy a dosti nedokonalé. Snad poslední faktor může za to, že Alfy tak často přirostou k srdci. Samotný řidič totiž není také naprosto dokonalý.