Peugeot 308 SW - další parťák na dlouhé cesty

Rozhodli jsme se pro auto úplně nové, které poskytne jakous takous záruku spolehlivosti na dlouhých cestách a poměrně dlouhý čas nebude vyžadovat žádné opravy vyjma pravidelného servisu.

Značka:	Peugeot
Model:	308
Typ:	SW
Bližší označení:	1,2 Puretech Active
Karoserie:	kombi
Objem motoru:	1200
Palivo:	benzin
Rok výroby:	2015
Typ řazení:	manuální
Najeto km při koupi:	0
Najeto km nyní:	41000
Koupen jako:	nový
Jak dlouho vůz využívám:	2 roky
Průměrná spotřeba:	7
Předchozí vozidlo:	Peugeot 407

V letech 2013-2016 jsme podnikli 4 velké letní cesty s Peugeotem 407 SW. Byli jsme s ním velice spokojeni, ale přeci jenom stárl a stárl, kilometrů na tachometru mu přibývalo, frekvence návštěv servisu se zvyšovala a nastal čas vybrat si nového spolehlivého nástupce.

Rozhodli jsme se pro auto úplně nové, které poskytne jakous takous záruku spolehlivosti na dlouhých cestách a poměrně dlouhý čas nebude vyžadovat žádné opravy vyjma pravidelného servisu. Oslovil nás také operativní leasing. K vlastním autům máme se ženou srdečný vztah a těžko se s nimi loučíme. S autem, které není naše vlastní, to bude jednodušší a navíc nebudeme muset absolvovat martyrium s prodejem ojetého auta na trhu, kde nabídka převyšuje poptávku. Operativní leasing na druhou stranu přináší určité komplikace při cestách do zahraničí a omezující je limit kilometrů, které je možné najet. Auto v průběhu roku bude sloužit také jako dopravní prostředek na cesty do práce. Trochu předběhnu – do práce a z práce najedu dvacet kilometrů denně, takže na cestování z kilometrického limitu poměrně dost zbývá.

Základní parametry byly jednoduché – s ohledem na krátké cesty do práce a zpět to bude benzín, s ohledem na zajištění logistiky kolem rodinného domu a možnosti odvozu zavazadel pro dva lidi na čtrnáct dnů a někdy převozu dvou jízdních kol půjde o kombík, s ohledem na pohodlí sedaček to bude nějaký Francouz. Měli jsme a máme možnost porovnání sezení v autech mnoha různých značek a s přihlédnutím ke zdravotním komplikacím mojí ženy prostě francouzská auta vedou.

Přímého nástupce Peugeot 407 nemá. 508 nám přišla velká, drahá a zbytečná. Ve střední třídě nás příliš neoslovil Renault Megane, zato u Peugeota se nám zalíbila 308 SW ve střední výbavě Active s motorem Pure Tech 1,2 96 kW/130 k a manuální šestistupňovou převodovkou. Jako příplatkovou výbavu jsme si vybrali panoramatickou střechu, kterou jsme si u 407 velmi oblíbili, vestavěnou navigaci, CD přehrávač (na cestách s 407 jsme vozili velikou zásobu CD), zadní parkovací kameru a elektricky sklopná zrcátka – při nejistotě, zda jsme auto uzamkli, stačí optická kontrola, zda mají zrcátka „připaženo“ či nikoliv.

Pojďme se posadit – sedadla jsou tradičně francouzsky měkká a pohodlná, i výškově nastavitelná, sedadlo řidiče je vybaveno stavitelnou bederní opěrkou. Praktická je výškově a podélně stavitelná loketní opěrka, která současně zakrývá schránku na drobnosti. Z auta je dobrý výhled na všechny strany.

Volant je malý, skoro jako od motokáry, ale dobře padne do ruky a velmi rychle se na to zvyká. Nyní mám naopak po přesednutí do jiného auta pocit, že jsem se ocitl za kormidelním kolem nějaké jachty. Na volantu jsou ovládací prvky hlasitosti audiosoustavy a ladění stanic rádia, pohyb mezi skladbami na CD, flash disku nebo jukeboxu. Výhled na přístroje je nad volantem, ale zase se na to rychle zvyká, stejně jako na opačný smysl otáčení ručiček rychloměru a otáčkoměru.

Na palubní desce je minimum ovladačů, naprostá většina zařízení se ovládá prostřednictvím multifunkčního displeje, který přístrojové desce vévodí. Zde se ovládá automatická dvouzónová klimatizace, navigace, různá nastavení vozidla (adjustace tlaku v pneumatikách, různá nastavení odemykání apod.), dále je zde ovládání rádia, CD, palubního jukeboxu, AV vstupů, sledování aktuální spotřeby, průměrné spotřeby, ovládání telefonu a nastavení bluetooth. Zase – rychle se na to zvykne, ale má to své nevýhody. Nelze dělat současně dvě různé operace – například při průjezdu městem náročným na informace z palubní navigace nemůže spolujezdec současně vybírat skladby v audiosystému. Další nevýhodou je poměrně dlouhý start tohoto displeje – vadí to například ve chvíli, kdy první operace po nastartování je couvání a potřebujeme-li k tomu vidět za vůz prostřednictvím kamery. Z flash disku je možné i za jízdy přehrávat fotografie, jednou jsme tak prezentovali pár obrázků cestujícím na zadních sedačkách.

SW má o 10 cm prodloužený rozvor oproti hatchbacku, takže i na zadních sedadlech je poměrně dostatek místa i pro dospělé postavy. Zavazadlový prostor je pro naše potřeby postačující, po rozložení sedadel bez jakéhokoliv schodu. Sedáky se nesklápějí, pouze opěradla a jejich složení je možné i ze zavazadlového prostoru. Pod podlahou je dojezdové rezervní kolo – to je při dlouhých cestách nezbytné. Pod podlahou je prostor ještě pro uložení drobností – povinná výbava, ale nic víc. Na bocích jsou dvě nevelké kapsy.

Jak se s autem jezdí ? Stručně a jasně dobře. Motor má zátah, jde do otáček a na německých dálnicích je schopen udělit autu rychlost i lehce přes 210 km/h. Daní je ovšem velká spotřeba při dálničním stylu jízdy – na trase Praha – Landshut, kterou několikrát do roka jezdíme, vychází spotřeba kolem 7,8 l/100 km. Řazení je lehké a přesné, šestka se dá řadit při rychlosti kolem 85 km/h. Při řízení jsem nezažil žádné nepředvídatelnosti, auto se chová přesně podle očekávání. Do zatáček odpustí i trochu vyšší nájezdovou rychlost, než by bylo úplně zdrávo. Na dálnicích využívám tempomat, omezovač rychlosti jsem nikdy nepoužil. Dešťový senzor je spolehlivý a ukazuje se jako praktická drobnost. Senzor pro rozsvěcení světel má oproti 407 svůj význam – 407 neměla denní osvětlení. Na brzdy je spolehnutí. Nemám, co bych jízdním vlastnostem vytkl.

Letos nás naše letní cesta zavedla kolem celého Balkánu – s výjimkou Turecka a Albánie jsme navštívili úplně všechny státy ležící jižněji než Maďarsko a Rakousko – celkem 6000 km. Větší část cesty vedla mimo dálnice. Klimatizace běžela neustále a v autě bylo leckdy příjemněji než venku (na bulharsko-řeckých hranicích jsme čekali hodinu a půl při venkovní teplotě 43 stupňů a osádek v autech bez klimatizace nám bylo upřímně líto) . Průměrná spotřeba na trase byla 5,9 l/100 km, což mě potěšilo. Na cestách Moldavska a Ukrajiny jsme často překonávali úseky silnic, kde byly díry, do kterých by se někdy vešel snad celý Smart. Ty, které nebylo možné objet zprava, zleva, ani po poli, ani se nevešly mezi kola, jsme museli opatrně projíždět. Zde jsme ocenili větší světlou výšku oproti 407 – s tou jsme v podobných situacích často drhli podlahou nebo předním nárazníkem.

K jízdnímu komfortu na této dlouhé cestě : trochu zklamání přinesla panoramatická střecha – často bylo nutné jí zavírat, protože působila silně jako skleník – ze 407 jsme takovou zkušenost neměli, střecha mohla být odkrytá pořád a tepelná pohoda se příliš neměnila. Dalším problémem je absence 12V zásuvky v zavazadlovém prostoru u výbavy Active. Vozíme 12 V chladničku, kterou jsme museli napájet z rozdvojky ze zásuvky u řadicí páky. Rozdvojka je jednak neelegantní a jednak není pod proudem při vypnutí zapalování. Pro chlazení nápojů bylo praktičtější využití chlazené schránky v přístrojové desce.

Další částečná nepříjemnost je složitá aktualizace palubní navigace – Peugeot jí má tak 1x za dva roky a cena aktualizace je srovnatelná s cenou nové přenosné navigace. Měli jsme tedy s sebou ještě osvědčeného Tom-Toma s doživotní aktualizací zdarma, kterého jsem zaktualizoval těsně před odjezdem. Kde si nevěděla rady palubní navigace, věděl si rady Tom-Tom, ovšem elektřinu sosal na úkor chladničky – druhá zdířka rozdvojky byla permanentně obsazena napájením palubní kamery. Trojzásuvka by se do prostoru mezi přístrojovou deskou a řadící pákou nevešla. Kde došla řeč i Tom Tomu, používali jsme offline mapy.cz v mobilu – tuto variantu jsme měli jako krajní, neřešil jsem tedy držák na mobil, ale ukázalo se, že tato aplikace je velmi praktická a držák by se vyplatil.

Jednotlivé etapy měřily od 400 do 1400 km a nestalo se, že by nás v autě bolela záda, nohy nebo cokoliv jiného.

Poměrnou zbytečností příplatkové výbavy se ukázal CD přehrávač. Paměť palubního Jukeboxu je 8 GB, dalších 8 GB MP3 hudby jsme měli na flash disku a plně to postačovalo ke stálé hudební pohodě na palubě. CD jsme měli s sebou pouze jedno.

Výhodou jsou dva USB vstupy – v jednom byl zasunut flash disk (používáme vstup uvnitř schránky v přístrojové desce) a z druhého (u řadicí páky) jsme dobíjeli mobilní telefony .
Zavazadlový prostor je sice veliký, ale chybí různé drobné odkládací prostory.

Jak bych tedy auto celkově zhodnotil ?
Je zdařilé, pohodlné a jezdí hezky. Zatím odvezlo všechno . Rozpaky budí vestavěná navigace – resp. její aktualizace. Zásuvka 12V v kufru chybí – u příštího vozu vyberu úroveň výbavy, kde bude. Cestu jsme absolvovali bez závad a defektů – jinak byla na autě mimo pravidelného servisu po 25 tisících km měněna v rámci záruky zadní náprava, což by se u takové značky stávat nemělo. Co se motoru týče, jsem s ním spokojen z pohledu nájemce, který auto po 80 tis. km a čtyřech letech vrátí. Objem ničím nenahradíš. Turbo má údajně až 240 tis. otáček za minutu a musím přiznat, že nevěřím v jeho dlouhověkost a obával bych se jeho životnosti po oněch 4 letech a 80 tisících kilometrech. Ale kdo ví ?

Klady	Zápory
Pohodlí	Problematická aktualizace palubní navigace
Výborné jízdní vlastnosti	Nedostatek 12V zásuvek
Dynamika motoru

Spolehlivost	1
Provozní náklady	2
Cena náhradních dílů	3
Dostupnost náhradních dílů	2

Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? - ano