Peugeot 307 SW 2.0 HDI - jaký je po 145 tis. km?

Co říci na úvod? 307 je rozhodně na první pohled líbivé auto, ceny ojetin začínají kolem čtyřiceti tisíc korun, za cenu kolem sedmdesáti tisíc korun můžete mít slušně vybavené prostorné auto, což určitě láká spoustu tuzemských řidičů. Já pohlížím na auto jako uživatel vyloženě rodinného kombíku, který se pohybuje na hranicích rychlostních limitů, docílených plynulou akcelerací. Na vydovádění mi stojí vedle 307 jednostopé vozítko.
Vozidlo jsem zakoupil jako desetileté od kolegy z práce, takže jsem znal velmi podrobně jeho servisní historii, auto měl doma jako rodinného miláčka, takže ho hýčkal pravidelným servisem, kvalitním olejem, auto při prodeji vypadalo jako nové, nechápu, že v něm odvozil dvě děti od narození.

Interiér: Ani po deseti letech provozu nevykazuje větší opotřebení, plasty nijak nevržou, všechny odkládací přihrádky jdou lehce otevřít, sedačky jsou neprosezené, látka nenese známky opotřebení. Jedinou výhradu mám k volantu, který nese stopy opotřebení, drolí se z něj plast, i když vozidlo nemá ani 150 tis. km. Interiér je pohodlný, sedačky na můj vkus akorát tvrdé, výborné jsou opěrky rukou, které má každé sedadlo zvlášť, nemusíte se se spolujezdcem prát o místo. I opěrky ve dveřích jsou akorát vysoko, dobře se z nich dosáhne na volant. Děti mají k dispozici stolečky integrované v předních sedadlech. Přední sedadla jsou vyhřívaná, já vyhřívání nepoužívám, žena ho hodnotí dobře. Zadní sedadla jsou podélně posuvná, já je mám nastavené nastálo úplně dozadu, nehýbu s nimi. Ani variabilitu, kdy jde kterákoliv ze tří zadních samostatných sedadel dát do kufru, popř. zakoupit sedadla a využít sedm míst k sezení, jsem nikdy nepotřeboval, jezdím stále klasicky 2+3. Z auta je výborný výhled, k tomu přispívají rozměrná trojúhelníková okýnka ještě za zrcátky, prosklená střecha, která mi umožňuje kontrolovat výšku karavanu, když podjíždím stromy nebo různé stříšky, třeba na pumpách. Přístrojová deska je poměrně hluboká, hodně skloněné čelní sklo dává záruku malé aerodynamické hlučnosti, přístroje jsou dobře čitelné. Centrální displej umístěný v kapličce uprostřed je za plného denního světla špatně čitelný. Řazení jde lehce, pedály trošku víc ztuha než třeba u koncernových aut. Automatická klimatizace funguje příjemně, ani ve vedru není problém rychle vychladit interiér, bohužel není vyvedená k zadním sedadlům, což vidím jako minus. Odkládací skříňka před spolujezdcem je taky klimatizovaná a velká, takže pojme bez problémů 1,5 l PET lahev. Výborná je funkčnost stěračů, které při své délce 710 mm (zas ta cena!), ale stírají opravdu skoro celé sklo. Funkce automatického stírání funguje za deště výborně, za sněžení bych ocenil spíše nastavitelný cyklovač. Dobrá je i funkce automatických světel, kdy svítí jak přední potkávací světla, ale i zadní světla. Nesvítí přístrojovka, což je dobře, protože i displeje jsou v režimu silnějšího podsvícení. Když se setmí, automaticky se zapne přístrojovka a displeje pohasnou do nočního režimu. Co mě občas potrápí, je automatické sklopení zrcátek při zamčení vozu, v mrazech se nechtějí občas vyklopit zpět. Dále co je naprosto neideální a nelogické, je umístění předních mlhovek do hlavních světel. To jste, pánové inženýři, nezvládli.

Motor: Mnohokrát zde recenzovaný 79 kW a 240 Nm. Po přesednutí z koncernového TDi 81 kW v Toledu I. generace nemilé překvapení. Dynamika 307ky není vůbec úchvatná. Je to asi dané i větší hmotností (pohotovost 1,6 t) a také delšími kvalty. Nesmyslně dlouhá je dvojka. Třeba přijíždíte z vedlejší ke křižovatce, jedete 20 - 30 km/h. Kuk, v dáli na hlavní auto. Rvát tam jedničku je blbost, dáte dvojku, otáčky padnou na nějakých 1 200/min, šlápnete na plyn a - nic. Už jsem si zvyknul, že je třeba otáčky držet alespoň na 1 800/min, nejlépe se cítí mezi 2 - 3 tis. Průměrná spotřeba se drží mezi 7,5 – 8 l/100km, což byl zase šok oproti TDi. Ze začátku jsem to řešil, snažil jsem se jezdit jak Franta s platem vajíček za oknem, stejně jsem jezdil lehce přes sedm litrů. Tak jezdím zase svižně, jestli jedu za sedm nebo za osm už neřeším. Je to dané i tím, že jezdím tak 70 % město, krátké pojíždění, starty, rozjezdy. HDi se zase odvděčí úrovní vnitřního hluku, která je minimální, do 110 km/h o něm nevíte, samozřejmě při stání na volnoběh nějaké to chrochtání a vibrace cítíte, ale jakmile se rozjedete, zmizí. Jinak si auto poradí bez většího násilí i s obytným přívěsem o hmotnosti 1,2 t, spotřeba vzroste na 10 - 12 l/100 km dle povětrnostních podmínek.

Jízdní vlastnosti: Auto je na můj vkus pohodlné jak na méně kvalitních silnicích, tak na dálnici. Na méně kvalitních silnicích přehnaně nedrncá, rány od předních kol se občas přenesou do volantu, ale nic tragického. Z podvozku se neozývají žádné pazvuky. Jízda po kvalitní dálnici je ukázkově příjemná, auto sedí jako na kolejích, servo není přehnaně předimenzované. Jízda je klidná a plynulá, hluk odvalujících se pneumatik minimální. Auto jsem zakoupil s kvalitním obutím Continental Premium Contact s předepsanými rozměry 205/55 R16, zimní Nokian. Na dálnici jezdím tachometrových 150 km/h, kdy je hladina hluku přijatelná a cesta ubíhá. Pedál brzdy klade možná více odporu než jiná auta v téhle třídě, ale zase je dávkování brzdné síly plynulejší. ABS/ESP nastupuje v pravou chvíli, u mě bez výhrad. Asistenta rozjezdu nedokážu hodnotit… Prostě, když to klouže, tak to klouže a elektronika asi tomu zas tak moc nepomůže. Auto startuje i v tuhých mrazech bez problémů.

Servis: Auto jsem zakoupil se 115 tis. km na tachometu, další servis svítil za 12 tis. km. Protože jsem věděl, že je to realita, první servis jsem dělal na 127 tis. km, kdy se vyměnil olej, vyměnila jedna tyčka stabilizátoru, provedla kontrola kapalin. Pak byl servis před STK na 135 tis. km, kdy se vyměnily lanovody ruční brzdy, dva čepy, jinak vozidlo prošlo bez protekce a bez závad. Na 140 tis. km zase olej, doplnění a dezinfekce klimatizace, výměna filtrů.

Závady: Co trápí, jsou praskající žárovky v předních světlometech. Já už tomu říkám s úsměvem "pežotí menzes". S železnou pravidelností každý měsíc odejdou obě žárovky. Jedině v zimním období to vydrží klidně i čtyři měsíce. Naštěstí je přístup ideální, výměna netrvá déle jak dvě minutky. A je jedno, jestli tam nacpete žárovku za pajdu nebo super drahou za dvě stovky. Prostě měsíc a dost. Dále přestalo fungovat částečně vnitřní osvětlení, prozatím jsem neřešil. Co je horší, přestala fungovat roleta skleněné střechy, takže mě čeká servis. Pokud se nepodaří oprava za rozumnou cenu, nechám ji zavřít násilím jednou provždy, amen. Dále co mě zarazilo, je koroze podvozku. Auto bylo provozované na Liberecku, nyní je zespoda napadené korozí, vrchní plechy jsou bez koroze.

Postřehy: Pokud se rozhodnete pro nákup P 307, naučte se doma v klidu manipulovat s rezervou, vůbec s jejím spouštěním a zvedáním. Mechanismus bývá zatuhlý, je třeba ho promazat. Řešit to v noci na dálnici - nic moc! Dále si zkuste nasadit oko na tažné lano, a to jak vepředu, tak vzadu. Je šroubovací, tak si doma v klidu vyčistěte závity v náraznících a namažte. Přední blatníky by měly být plastové, pokud při nákupu zjistíte, že jsou plechové, byly měněny. Modely dovezené z Německa mají povoleny také kola 15“ s oktaváckým rozměrem pneu 195/65 R15, což vám ušetří peníze za pneu. Modely z České republiky mají povoleny bohužel jenom 205/55 R16.
Tak jsem toho už napsal dost, doufám, že to někdo dočte až do konce, popřípadě to někomu pomůže při výběru tohoto atraktivního i zatracovaného auta.

S pozdravem
Martin