Značka: | Mercedes-Benz |
Model: | Třída E |
Typ: | |
Bližší označení: | W211 |
Karoserie: | limuzína |
Objem motoru: | 3 200 |
Palivo: | nafta |
Rok výroby: | 2003 |
Typ řazení: | automat |
Najeto km při koupi: | 150 000 |
Najeto km nyní: | 235 000 |
Koupen jako: | ojetý |
Jak dlouho vůz využívám: | 6 let |
Průměrná spotřeba: | 9,7 l |
Poruchy: | stabilizační tyče |
Předchozí vozidlo: | Audi 100 |
Jen stručně chci popsat moje zkušenosti s MB W211 320CDi (150 kW), které mám už skoro 7 let.
Koupě proběhla v roce 2008 jako náhrada za Audi 100 2.5TDI, která měla nalítáno 400 tis. km a pak s ní známý ještě pár let jezdil, než ho srazil nějaký maník a Audina byla na odpis. Asi nemusím rozebírat, že byla spolehlivější než MB W211, v době prodeje Audi bylo vše v originále, pouze se vyměňovaly řemeny.
Zpět k MB W211 320CDi: ihned po koupi jsem dal auto do "autorizáku" MB na Chodově kvůli geometrii a výměně oleje a destiček, celková částka 30 tis. Kč. Tak bylo všechno v pohodě, ale za další 2 roky jsem musel měnit pravou stabilizační tyč (5 tis. Kč i s prací - neautorizovaný servis); to samé se stalo za cca 2 roky na levé straně. Musím opravdu zaklepat na dřevo, že vůz neměl jiné závady na podvozku kromě stabilizačních tyčí, přičemž většinu času jezdil po Praze a na dálnicích.
Dalšími opravami do budoucna jsou DPF a kompresor vzduchu na tlumiče (mám totiž Airmatic). Na opravu DPF jsou různá řešení:
1) udělat díru ve filtru a pak přeprogramovat počítač (moc dlouho to nevydrží)
2) renovovat DPF (delší životnost)
3) koupit úplně jiný DPF (tato varianta bude časově sloužit nejdéle).
U Airmaticu nevím přesně, co se stalo, tuším jen, že se rozbila pravá zadní strana (nedofukuje tak jako jiné strany, takže mi to hlásí přístroj).
Jinak olej, destičky a jiné potřebné opravy dělám podle PC a podle manuálu. Co se týče věcí, které mně trochu vadí, jsou brzdy SBC, brzdí velice dobře, ale někdy cítím, že musím tlačit více, než potřebuji (u novějších aut nemám onen pocit - viz E46 330D, S-class W221, BMW 5 F11 530D a Subaru).
Spotřeba: dálnice s tempomatem 7 - 7,2 l/100 km (150 - 160km/h); kombinovaná po Praze 9,7 l; město (Praha) kolem 10 l a v případě legrácek při plném provozu je to 11,5 l (ale opravdu max).
Převodovka taky zatím drží a řadí plynule, ale když si trošku hraji, tak někdy neví, co dřív (při takové jízdě používám Tiptronic-manuál).
Auto je na svou třídu velice pohodlné (lodička), ale na MB W221 ještě zdaleka nemá. Airmatic umožňuje snížení podvozku i navýšení, takže když někdo umí dělat drifty, auto zajímavě smykuje (na trojkové BMW stále nedosáhne, ale za to se vůbec nemusí stydět); BMW má lepší vyvážení.
Řízení není až tak přesné (oproti BMW), ale je velice lehké při městském provozu a tvrdší na dálnici (automaticky nad 120 km, sníží se podvozek).
Dynamika: byla pružná, než začal blbnout DPF, takže na to musím myslet, ovšem na dálnici se o DPF vůbec nemusím bát. Na stovku se dostane za 8 sekund (změřeno) a na dálnici drží krok s benzínovými sporťáky (auto má zhruba 500 Nm točivého momentu).
Musím konstatovat, že tento kus se povedl, i když jsem slyšel, že právě vozy z této doby byly kritizovány kvůli horší kvalitě; takže řidiči na tahle auta mají negativní náhled.
Můj názor na V6 diesely: smíšené pocity, takže má další volba dieselu bude taktéž řádově 6válec (i6). K V-motorům v benzínu nemám žádných námitek.
S pozdravem.
Jan C.
Klady | Zápory |
pohodlnost | těžké auto |
kvalita | elektronika |
preciznost | vyvážení auta |
Spolehlivost | 2 |
Provozní náklady | 2 |
Cena náhradních dílů | 3 |
Dostupnost náhradních dílů | 2 |