V rámci stanoveného rozpočtu a s požadovanými parametry bylo na českém trhu toho času v benzínu jen pár kusů, na několik z nich jsem se jel podívat, ale veškerá kritéria v podstatě nesplňoval ani jeden. Byl jsem připraven vyrazit do Německa.
Značka: | Ford |
Model: | Mondeo |
Typ: | |
Karoserie: | kombi |
Objem motoru: | 2000 |
Palivo: | LPG + benzin |
Rok výroby: | 2009 |
Typ řazení: | manuální |
Najeto km při koupi: | 89000 |
Najeto km nyní: | 146000 |
Koupen jako: | ojetý |
Jak dlouho vůz využívám: | cca rok a půl |
Průměrná spotřeba: | 10 |
Poruchy: | koroze výfuku |
Předchozí vozidlo: | Ford Mondeo |
Před necelými dvěma lety jsem na TipCars vyvěsil
recenzi na své tehdejší Mondeo MK3 2.0 TDCi, které v závěrečném hodnocení nedopadlo úplně dobře - především kvůli počtu poruch motoru. Nakonec jsem jej jako 14leté prodával v nepojízdném stavu s kompletním selháním vstřikovacího systému (vadné čerpadlo + 2 vstřiky). Zůstatková hodnota se v té době blížila nule. Nicméně jeho ostatní přednosti mě přesvědčily zůstat tomuto modelu věrný – rozhodl jsem se pro o generaci novější Mondeo MK4, opět kombi, tentokráte však s benzínovým motorem a vyhlídkou na přestavbu na LPG.
V rámci stanoveného rozpočtu a s požadovanými parametry bylo na českém trhu toho času v benzínu jen pár kusů, na několik z nich jsem se jel podívat, ale veškerá kritéria v podstatě nesplňoval ani jeden. Byl jsem připraven vyrazit do Německa. Zhruba po měsíci hledání se objevilo zajímavé Mondeo u firmy AutoPartner v Liberci, sice to nebyla verze po faceliftu, kterou jsem původně chtěl, ale na druhou stranu se jednalo o verzi FlexiFuel, která měla údajně mít již z továrny tvrzená ventilová sedla a další konstrukční úpravy, díky kterým je tento motor naprosto ideální pro přestavbu na LPG. Dalším plusem byl původ v ČR po prvním majiteli, tedy snadno ověřitelná historie vozu. S 350 km dlouhou cestou do Liberce jsem raději dlouho neotálel, přece jen takové „voňavky“ bývají často pryč během několika dní.
Nejen prohlídka vozu a dlouhá zkušební jízda, ale také velice seriózní a profesionální jednání zaměstnanců autobazaru mě přesvědčily ihned složit zálohu a Mondeo si zarezervovat. Najeto necelých 90 000 km, bohatá výbava, top stav, cena 1/3 částky nového vozu.
Po vyzvednutí vozu jsem zamířil rovnou do autorizovaného servisu Ford na výměnu oleje a filtrů. Po příjezdu domů jsem si pak hned domluvil přestavbu na LPG, která vyšla na cca 24 000,- včetně nových zapalovacích svíček a plné nádrže plynu. Zde bych rád pochválil další firmu – Autoplyn Ivan Škapa – kde instalaci plynového zařízení a jeho nastavení provedli na výbornou. Hned od začátku vše fungovalo jak má, nebylo nutné žádné dodatečné seřizování, úbytek výkonu téměř neznatelný, spotřeba 9,5 až 10,5l plynu na 100 km, tj. náklady na provoz při tehdejších cenách plynu okolo 1,1 Kč/km (dnes cca 1,4 Kč). Při mém nájezdu skoro 40 000 km ročně byla návratnost investice do plynu méně než půl roku, a to už se opravdu vyplatí. Hustota čerpacích stanic v ČR je naprosto dostačující, nikdy se mi nestalo, že bych vyloženě musel jet dlouho na benzín, protože by poblíž nebyla pumpa s LPG. Tisíce km najezdím ročně i v zahraničí, jediný problém je v Rakousku, kde je potřeba si tankování předem naplánovat a LPG stanice si najít na internetu – v jiných státech jsem problém nikdy neměl, např. ve Slovinsku, kde jezdím asi nejčastěji, je plyn na dálnici téměř na každé pumpě.
A teď už k samotnému autu – psal jsem to už i v předchozí recenzi, a musím to napsat znovu – Mondeo, to je především prostor. Rozměry srovnatelné s modely vyšší střední třídy (např. šířka a rozvor větší než u Audi A6 kombi) z něj dělají dokonalého rodinného služebníka na dlouhé cesty. Do kufru se vejde podélně velký kočárek + hromada dalších věcí, cestující na zadních sedadlech mají královské místo pro kolena, ohromný je také prostor pro lokty a nohy na předních sedadlech. Velmi pohodlné sedačky, příjemně naladěný podvozek, který dobře tlumí nerovnosti, ale zároveň dobře sedí v zatáčkách. V tomto ohledu je dle mého názoru MK4 top volba v poměru cena/výkon.
Ve verzi Ghia jsem měl k dispozici řadu prvků vyšší výbavy, mimo jiné dešťový senzor, tempomat s multifunkčním volantem, vyhřívané čelní sklo (v zimě naprosto luxusní záležitost – už žádné škrábání), samostmívací zpětné zrcátko nebo třeba parkovacího asistenta vpředu i vzadu. Věci, na které si člověk velmi rychle a rád zvykne.
Kapitolu samu pro sebe si jednoznačně zaslouží motor – atmosférický dvoulitr Duratec, poprvé uvedený na trh v roce 2001, jehož kořeny ale sahají až někde do 80. let. Spolehlivý rozvodový řetěz. Výkon 107 kW (145 PS) a točivý moment 190 Nm při 6000 ot/min, zde ve verzi FlexiFuel, v továrně upravené pro provoz na Ethanol E85. Toto neobvyklé palivo jsem do Mondea nikdy nenalil a tak bohužel nemůžu poskytnout jakékoli poznatky, na benzín a plyn jsem s ním však najel cca 57 000 km za necelý rok a půl a mohu nabídnout přímé srovnání s předchozím, chronicky nespolehlivým, jinak ale docela povedeným motorem 2.0 TDCi 96 kW.
První dojem po přesednutí z dieselu (a pro zarytého naftaře zřejmě i nepřekonatelný problém) bude samozřejmě určitá lenost v nízkých otáčkách. Točivý moment slabých 190 Nm až na konci otáčkoměru je na skoro 1600 kg opravdu málo. Pro vyvinutí potřebné dynamiky je potřeba motor často vytáčet minimálně nad 4000 otáček, což na okrskách při častém předjíždění znamená nutnost neustále řadit, být ve střehu a na vzniklé příležitosti reagovat opravdu rychle. Prostě nestačí jen šlapat na plyn. Ze začátku je to i zábava, ale když člověk takto jezdí třeba 5000 km za měsíc, je to už spíše unavující.
Motor má obecně příjemný zvuk, ale díky pětistupňové převodovce při dálničních 130 km/h točí už skoro 4000 ot/min a v kabině je oproti naftovým motorům vyšší hluk. Je to zkrátka daň za velmi jednoduchou, poctivou a léty prověřenou konstrukci motoru, na kterém se v podstatě nemá co pokazit. Vysokotlaké čerpadlo, přímé vstřikování, EGR ventil, turbo, mezichladič stlačeného vzduchu, s tím související různá čidla a řídicí jednotky … to vše už jsem v minulosti u svých předchozích dieselových aut musel někdy řešit a nestálo to zrovna málo. Tento motor žádnou z těchto součástek prostě nemá. Na jednu stranu obrovská výhra, na druhou stranu méně výkonu a větší spotřeba paliva – v kombinaci se starším typem převodovky i vyšší hluk. Každý si může (alespoň prozatím!) sám zvolit, jaké má priority. Pro mě bylo jednoznačně přednější trávit co nejméně času v servisu nebo na přívěsu odtahovky a toho jsem také docílil - za rok a půl jsem měnil pouze brzdy (nové destičky a přední kotouče cca při 135 000 km) a prorezlý střední díl výfuku pár měsíců poté. Jinak samozřejmě olej, skoro 4x ročně :-) Spotřeba oleje pár deci mezi výměnami.
Závěrečný verdikt je, že Ford Mondeo MK4 v benzínu bylo jednoznačně nejlepší auto, které jsem kdy měl. Avšak i jeho velkorysý prostor, kvůli kterému jsem si jej primárně vybral, naši rodině postupně přestal stačit a museli jsme koupit dopravník zase ještě o třídu (či dvě?) větší, který se dá částečně předělat na obytné vozidlo – po dlouhých úvahách nakonec padla volba na VW Transporter v prodloužené verzi. Jednak kvůli relativně spolehlivému motoru 1.9 TDi a v neposlední řadě kvůli velké variabilitě interiéru – ale to už je zase na jiný článek.
Předchozí vozy chronologicky –
Opel Corsa 1.4i (1993),
Opel Omega 2.5 TD (1997),
Toyota Avensis 2.0 D-4D (2001),
Škoda Favorit 1.3i (1992) + Ford Mondeo 2.0 TDCi (2002),
Ford Mondeo 2.0i (2009) + Škoda Felicia 1.3i (1996),
nyní Felicia + VW Transporter long 1.9 TDi (2008).
Klady | Zápory |
spolehlivost | pružnost motoru |
obří prostor | vyšší hluk na dálnici |
poměr cena/výkon | |
Spolehlivost | 1 |
Provozní náklady | 1 |
Cena náhradních dílů | 2 |
Dostupnost náhradních dílů | 1 |
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? - ano