Nejvhodnější auto pro taxi?

Zdravím poradno!
Chtěl bych si po večerech přivydělat taxikařením! Problém je ale ten, že mám Swifta GTi! Je to výborné auto, ale pro tuto práci se prostě nehodí! Potřeboval bych od Vás poradit, jaký zvolit vůz, aby byl prostorný, ale aby byl také spolehlivý a přitom měl nízkou spotřebu. Nových aut se bojím, jelikož jsou dost drahé na údržbu (např. několik hliníkových ramínek na jednom kole, které se musí měnit každou chvíli a pod.) a s kvalitou nesahají starším vozům ani po ráfky!
Uvažoval jsem tedy o něčem jako jsou MB 124d, Peugeot 405 a prý byla dobrá i Audi 100 nebo první A6! Pravda ale je, že tyto vozy už mají stav tachometru 2x přetočený, takže jejich spolehlivost už je také pryč. Vím, že neexistuje dokonalý vůz, stejně jako nic na světě.

Předem Vám děkuji.
Marcel

Vážený čtenáři,
jak jste zmínil, pro realizování Vašeho záměru se současný vůz, tedy Suzuki Swift GTi opravdu moc nehodí.
Z dotazu je také jasné, že jste předem vyloučil nákup nového automobilu. Vámi vybrané vozy jsou opravdu taxikářskou klasikou. Snad pouze místo Peugeotu 405 častěji vídám Peugeot 605. Ale k tomu se ještě dostaneme…
Mercedes-Benz 124 a Audi 100, resp. A6 se již v recenzích ojetých vozů na serveru TipCars.com objevily. Nebudu se tedy zdržovat opisováním silných a slabých stránek, popř. nejčastějších závad a rovnou odkážu na články, ve kterých zjistíte vše potřebné. Zaměřil bych se pouze na to, jaký motor by byl pro Váš účel využití nejvhodnější. Peugeot 405 se v recenzích na TipCars.com ještě neobjevil – budu se mu tedy věnovat podrobněji, včetně výčtu jeho silných a slabých stránek a také nejčastějších závad.

Mercedes-Benz W124 / E (1984 – 1995)
Začnu u Mercedesu. Model 124 se světu představil již v roce 1984. Německým konstruktérům se podařilo skloubit pokrokové řešení některých částí vozu s klasickými osvědčenými řešeními. Přední lichoběžníkové závěsy a zadní víceprvková náprava, elektronicky řízený pohon všech kol či ABS v základní výbavě šestiválcových modelů je zástupcem prvního příkladu, ten druhý pak zastupuje maticové řízení či řadová čerpadla vznětových motorů. Mercedes u tohoto modelu dbal na to, aby použitá řešení byla především spolehlivá a trvanlivá. Použité materiály i dílenské zpracování jsou rovněž na vysoké úrovni. Výsledkem je opravdu mimořádná spolehlivost – doložená jednak oblíbenými statistikami, ale i tím, kolik je jich ještě v provozu. Je ale nutno poznamenat, že většina exemplářů již má za sebou opravdu velké porce kilometrů a v našich zemích žijí již svůj „druhý život“. Dvojnásob to bude platit o vznětových verzích, které dle Vašeho dotazu preferujete. Jaké motory máte na výběr? Jedná se o čtyřválce 2.0, pětiválce 2.5 a šestiválce 3.0, v různých výkonových verzích, s přeplňováním i bez. S přihlédnutím k najetým kilometrům, které každý z těchto vozů již bude mít za sebou, a také v rámci hesla „co v autě není, nemůže se pokazit“ bych si dovolil preferovat spíše atmosférické varianty. Navíc, dle mého čistě osobního názoru, je ježdění po městě s atmosférickým motorem příjemnější, zejména pak v případě, že vůz je vybaven manuální převodovkou. Jako optimální se jeví pětiválec 2.5D o výkonu 66 kW, resp. šestiválec 3.0D s výkonem 80 kW. Jsou naprosto spolehlivé a Mercedes s nimi už docela „jede“. Základní vznětový motor 2.0D je se svými 53 kW na takto těžký vůz již slabý, sloužit bude ale také bez problémů. Na závěr ještě poznamenám, že ač se do taxíku zážehový motor hlavně s ohledem na spotřebu moc nehodí, existuje větší naděje najít zachovalý kus s méně najetými kilometry právě s některým ze slabších zážehových motorů.

Audi 100 / A6 (1990 – 1997)
Dalším zmíněným automobilem je Audi 100 druhé generace, které se na trhu objevilo v roce 1990, od roku 1994 se v modernizované podobě objevuje pod označením Audi A6. Jedná se na první pohled o automobil novější, zejména v porovnání s „klasickou elegancí“ Mercedesu W124. Pod modernějším kabátem se ovšem skrývá jednoduchá konstrukce. Přední náprava typu McPherson, zadní tuhá s vlečenými rameny. Vše je bohatě dimenzováno – a to je pro městský provoz plný nástrah důležité. Rovněž motory jsou spolehlivé – ať již zážehové, či vznětové. A z čeho můžete vybírat? Při uvedení modelu v roce 1990 byl v nabídce pětiválec 2.4D s atmosférickým plněním (výkon 60 kW) a 2.0 TD s přeplňováním (s výkonem 74 kW). V roce 1991 se ovšem pod kapotou objevil vznětový motor nové konstrukce – přeplňovaný pětiválec 2.5 s přímým vstřikem, označovaný TDi. Měl výkon 85 kW, v roce 1994 se pak objevila varianta s proměnnou geometrií lopatek turbodmychadla s výkonem 103 kW. Slušný výkon, výborný zátah z nízkých otáček a vynikající spotřeba. Konkurence ještě dlouhou dobu neměla co nabídnout…. Tento motor navíc netrpí nemocemi pozdějších TDi, či současných common-railů – neodcházejí turbodmychadla (pokud je s nimi správně zacházeno), místo nespolehlivé váhy vzduchu je použita mechanická klapka atd.. Tak, jako jsem u Mercedesu doporučoval osvědčené atmosférické vznětové jednotky, zde bych si dovolil TDi označit jako opravdu nejlepší motorizaci – i pro taxikářský provoz, či dlouhé přesuny napříč Evropou. Opět bych alespoň okrajově zmínil motory zážehové – jak jsem psal výše, u Audi 100 / A6 jsou také spolehlivé a tudíž „doporučeníhodné“.

Peugeot 405 (sedan 1987 – 1995, kombi 1988 – 1996)
Tento francouzský sedan se na trhu objevil na konci roku 1987 ve verzi sedan, o rok později následován variantou kombi, u Peugeotu tradičně označovanou Break. Automobil, při jehož vzniku pomáhalo studio Pininfarina, získal v roce 1988 titul „auto roku“. Nabídl zákazníkům velice dobré jízdní vlastnosti, komfortní odpružení, líbivé tvary a dobrou antikorozní ochranu. Peugeot při konstrukci vozu použil některá neobvyklá řešení, jako např. elektrohydraulické brzdy u modelů 1.9 SRI a Mi16 (při současném stáří vozů jsou již spíše nebezpečnou kuriozitou) či zadní nápravu s torzní tyčí. Tato náprava se objevuje i u jiných modelů (306, 206) a propůjčuje vozu neobvyklé jízdní vlastnosti. Kdo si na přetáčivost zvykne, bude s Peugeotem schopen projíždět zatáčky velice rychle a přitom bude moci vychutnávat dobré pohodlí jinak spíše měkce naladěného podvozku, usazen v „typicky francouzských“ měkkých sedadlech. Tím se pomalu dostáváme k interiéru, který má bohužel své slabé stránky. Použité plasty jsou nekvalitní a po statisících najetých kilometrech již nepříjemně vržou a rachotí. Lehoučká karoserie má malou tuhost a ochrana posádky bude tudíž nevalná. Porovnatelné výsledky crash testů vzhledem ke stáří všech popisovaných modelů pochopitelně nejsou k dispozici, troufám si ale tvrdit, že Peugeot by v nich obstál zdaleka nejhůře. Ještě se vrátím ke kvalitě – v roce 1993 prošel Peugeot 405 modernizací, která se projevila zejména v interiéru použitím kvalitnějších materiálů, pozměněným designem (přiblížil se interiéru např. 306-tky) a změn doznala i karoserie. Proto bych zcela určitě doporučoval vozy vyrobené po tomto datu. A jaké motory máte na výběr? Pokud se budu držet preference vznětových jednotek, ani u Peugeotu nejste na špatné adrese. Na výběr jsou od počátku výroby 1.9D o výkonu 51 kW a 1.8 TD s výkonem 66 kW, který byl v roce 1992 nahrazen motorem 1.9 TD s výkonem 68 kW. Všechny tři mohu s klidem doporučit – jsou spolehlivé a vcelku úsporné. Ani s prvně jmenovaným motorem nebudete brzdou provozu, Peugeot 405 je lehký a tak 51 kW na rozpohybování po městě či okreskách bude stačit. Turbodiesely již umožní i trochu svižnější svezení. V případě vozů Mercedes – Benz 124 i Audi 100 / A6 jsem zmiňoval jako možnou variantu spolehlivé zážehové motory – u Peugeotu je ale doporučit nemohu.

Na závěr souhrn nejčastějších závad:
· opotřebené uložení ramen zadní nápravy (vyžaduje drahou údržbu, která bývá zanedbána)
· únik oleje z motoru a převodovky
· hlučný výfuk
· poruchy synchronizace převodovky
· netěsnosti chladicího okruhu, vadné termostaty (často s fatálními následky pro hliníkový motor)
· koroze parabol světlometů
· nespolehlivé elektrohydraulické brzdy (u silnějších benzinových verzí)

Další možná alternativa – Peougeot 605 (1989 – 1999)
Na začátku článku jsem zmiňoval, že jako taxikářský vůz častěji než „čtyřistapětku“ vídám Peugeot 605. Tento vůz tedy nabízím jako alternativu, dle mého názoru je to vhodnější konkurent k Mercedesu i Audi. Jedná se o francouzskou komfortní limuzínu, která se představila v roce 1989 a ve výrobě po několika menších modernizacích vydržela 10 let. Faktem je, že mimo zemi svého vzniku většího prodejního úspěchu nedosáhla. To je však spíše kladná informace, ceny ojetých vozů jsou velice nízko.
Čím může Peugeot 605 přesvědčit? I když je na první pohled podobný Peugeotu 405 (i na jeho designu se podílelo studio Pininfarina), konstrukčně se jedná o vyspělejší automobil. Přední náprava je typu McPherson, na zadní pak francouzští konstruktéři využili víceprvkový závěs. Opět jsem v tomto případě nucen použít výraz „měkký, typicky francouzský podvozek“, tento ovšem nabízí nejen dokonalé pohodlí, ale také odpovídající jízdní vlastnosti. A vydrží podstatně déle, než například zadní náprava u Peugeotu 405. Sedadla jsou pohodlná, dostatečně dimenzovaná, pouze opěradla by mohla být delší. Přístrojová deska je zhotovena z kvalitnějších materiálů, než například u „čtyřistapětky“. Většina automobilů má velice solidní výbavu, která může zahrnovat airbagy, automatickou klimatizaci, elektricky ovládaná okna, ABS, posilovač řízení s proměnným účinkem, u benzínového šestiválce například systém elektronické regulace tuhosti podvozku AMVAR atd…. A jaký motor lze doporučit? Peugeot vznětové motory umí a ani u tohoto modelu nezklamou, ovšem se dvěma „ale“. Motor 2.1 DT, montovaný od začátku výroby má výkon 80 kW. U něj si dejte pozor na praskající hlavu válců. Může to znít jako „klišé“, u každého předkomůrkového turbodieselu se s touto závadou přece můžeme často setkat, že? Ale tady je to opravdu poněkud častější, také s ohledem na to, že poměrně slabý motor musí dostat více „do těla“, aby vůz obstojně rozjel. Silnější vznětový agregát s označením 2.5 DT se v nabídce objevil v roce 1994. Má výkon 95 kW a Peugeot 605 je s ním citelně živější. U něj ale zase pozor na dva termostaty chladicího systému a tekoucí vodní pumpu. A na praskající hlavu válců vlastně také…
O ostatních častých závadách se dále rozepisovat nebudu a opět bych odkázal na jednu z našich předchozích poraden, kde jsme se Peugeotem 605 již podrobně zabývali.

TIP: PORADNA: Peugeot 605 - Může se docela prodražit

Závěr
Jaký je závěr? Dle mého názoru se jako optimální volba (z Vámi navrhovaných) jeví Audi 100, resp. Audi A6 první generace s osvědčeným pětiválcem 2.5 TDi. Oproti Mercedesu se jedná o novější automobil a je alespoň částečná naděje na koupi kusu, který má ještě něco společného s původním „originálním“ výrobkem. V porovnání s Peugeotem zase Audi vítězí kvalitou, dílenským zpracováním a spolehlivostí.
A pokud by vás přece jen odradilo riziko koupě starší „limuzíny“, zkuste uvažovat o Škodě Octavii s motorem 1.9 SDi – pokud za sebou nebude mít těžkou firemní službu a pokud Vašim zákazníkům nebude vadit méně místa pro nohy na zadních sedadlech, nemuselo by se jednat o špatnou volbu…..